Nesnesitelná lehkost bytí

Vlastně docela kontroverzní film, tahle Kaufmanova adaptace Kunderovy geniální knihy. Pro neznalé skvostné literární předlohy zřejmě bude fungovat, snímek je kompaktní a díky akcentu na milostný trojúhelník Tomáše, Terezy a Sabiny a na historický kontext i fenomén emigrace zprostředkuje zřejmě i celkem homogenní vjem (má plno velmi silných míst - třeba použité archivní černobílé materiály o srpnových dnech z dokumentu Jana Němce). Pro znalce Kunderova stěžejního románu ale vzniká jistá disharmonie - snímek nemá skoro nic společného s původní předlohou vyjma dějové kostry, zmizely nejenom metafyzické úvahy o smyslu života, odkazy k Nietzschemu a jeho idee věčného návratu, Parmenidově dualitě, Beethovenově poslednímu kvartetu, fenoménu lehkosti a tíhy bytí, avšak především zmizela celá Kunderova koncepce velkého literárního mýtu, složitě budovaná kompozice a struktura díla, jeho postmoderně vševědoucí vypravěč - glosátor, celá ta atmosféra středoevropského prostoru zasazená do dobového kontextu, prostě zmizel celý ten bohatý Kunderův narační svět... Zbyl sice docela slušný, až nadprůměrný americký film, v němž ale namísto hlavního hrdiny - Kunderovského ,,vzpěrače metafyzických závaží", existenciálně nezakotveného člověka, věčného pochybovače, vidíme zplošťující filmovou optikou intelektuálně založeného donchuána a možná až erotického štvance. Otázkou je, jestli by byl plnohodnotný převod vůbec možný, každopádně ten tolikrát proklamovaný ,,filmový divák" to však takhle asi chce snad i vidět... (27.05.2007)

Co Kundera vyslovil ve dvou řádcích, zobrazuje film v 10-15 minutách. Krutě zdlouhavé, zjednodušující a povrchní. Reálnost prostředí nulová. Když "Češi" mluví anglicky a přitom se oslovují (s příšerným přízvukem) českým "Achoj Jiřřři...", v pozadí jejich anglické konverzace zní ruchy v češtine... je to na omdlení. Českost zredukovaná v nápěvky hymny a všudypřítomné vlajky. Adaptace příšerná, film sám o sobě taktéž. (07.11.2008)

Souhlasím se stanoviskem Milana Kundery, který po této zkušenosti s povolením filmové adaptace jeho díla, zakazuje veškéré jiné adaptace Nesnesitelné lehkosti bytí... Kniha a film mají pramálo společného, hlavní myšlenka se ve filmu zcela vytratila a nehledě na to, že film sám o sobě za moc nestojí. (05.02.2007)

Bravo, bravo, děkuji za skutečný umělecký zážitek ! Skláním se před všemi zúčastněnými herci (včetně Pavla Landovského), protože mi nedali možnost vydechnout, ačkoliv se nejedná o žádnou strhující akci, ani vodopád emocí. Ale možná i právě proto jsem tak nadšen, protože jsem zjistil, že i zdánlivě banální příběh může být natočen s maximální mírou citu a porozumění pro to, co chtěl autor předlohy (Kundera) světu sdělit. (30.07.2002)

Tento film jsem viděl jen jednou a už ho nemám v čerstvé paměti. Od začátku pro mne mělo význam, že se jedná o Kunderu, jehož dvě (jiné) knihy jsem kdysi četl a považuji za hluboké a vynikající (shodou okolností jsem obě viděl i jako film). Druhým velkým očekáváním bylo, že Američané natočili film o Čechoslovácích, odehrávající se v Československu, podle předlohy Čechoslováka. A mohu konstatovat, že v prvém ohledu (Kundera) jsem nebyl zklamán (ačkoli konfrontace s originálem by asi nevyzněla pro film nejlépe) a v druhém (Amíci o nás) jsem byl velmi příjemně překvapen. Cítil jsem se v tom "doma". Bylo poznat na celkovém vyznění i na různých drobných detailech, že se tvůrci snažili skutečně autenticky vystihnout prostředí, v němž se příběh odehrává. V různých věcech to samozřejmě neladilo (např. hlavní hrdina nepůsobil zrovna dojmem Čecha), ale tím líp: je to americký pohled, nemá to kopírovat pohled náš. Jen při té scéně ve venkovské hospodě tvůrci dost kýčovitě ujeli. Tady asi chtěli vystihnout "bodrost venkovského lidu" a výsledkem bylo, že jsme se najednou ocitli někde na Balkáně říznutém prvorepublikovou atmosférou. Taky mi v průběhu vadily těžko uvěřitelné drobné "instruktážní" dialogy, které asi mají amerického diváka poučit o politickém pozadí. Dost jsem nechápal z toho prasete, co Landovský s sebou všude tahá, ale to si snad filmaři nevymysleli. Celkově moc hezký film s dosti velkorysou (a zvládnutou!) koncepcí. (24.02.2011)