No Game, No Life: Zero

Opět se vracíme do světa "Disboardu", kde je vše rozhodováno pomocí her - ať už se jedná o drobný spor nebo válku. Jenže tentokrát, i když se to částečně odehrává po událostech ze seriálu, se příběh vede retrospektivně, kdy současný jediný a pravý Bůh Tet hraje se Setsunou šachy a začne jí vyprávět příběh o počátku současného světa her. Podíváme se tak do dob pravých válek, kdy jednotlivé rasy umíraly v nikdy nekončícím sporu, původu "Imanity" a "boje" jedinců v pozadí světa o prosazení míru. **** Vzhledem k tomu, že tato část není příliš zaměřená na hry v zábavném slova smyslu, ale spíše ohledně "válečných" taktik a strategií, tak si i přesto zachovala svou napínavost a dramatičnost. Veliký rozdíl ale je znát především v poměru komedie a emocionality, kdy se tentokrát dílko zaměřuje na druhé jmenované. Okrajově je tu i nakousnuta i společenská tématika, ale v takové míře, že nezatěžuje diváky komplikovanými otázkami a přemýšlením. V závěru zase zmíním animaci a hudbu, kde přesně jako v předchozím počinu není co vytknout a vše je vyvedeno k dokonalosti (některým by možná mohla vadit pestrost barev, ale ve fantasy světě bych to neviděl na škodu). (25.02.2018)

No Game, No Life je skvělé anime, které se točí kolem naprosto geniální dvojice nevlastních sourozenců. S těmi se v tomto filmu setkáme však až na samotném konci, jelikož film je prequelem popisujícím válku mezi jednotlivými rasami a dobu, kdy se Bůh her teprve ujal moci. Nové postavy jsou hrdinům seriálů více než podobné, až člověka napadá myšlenka, jestli se náhodou potom nereinkarnovali. Lidé jsou oproti jiným rasám samozřejmě jako obvykle strašně vychcaní, za což může fakt, že nemají žádné magické schopnosti a musí se tak spoléhat na něco úplně jiného. Film svět seriálu naprosto skvěle doplňuje a já teď musím jen doufat, že po letech nakonec opravdu vznikne druhá série. 85% (07.06.2020)

Návrat do světa her, ještě předtím než to začalo být o hrách, jsem si užil. První velké plus je podle mě to, že film může skvěle fungovat, jak pro člověka, který neviděl seriál, tak pro fanouška No Game, No Life, který tam dostane  řadu "bonusů". Obsahuje zásadní spoiler: Buduje se tu především vztah dvou postav, ke kterým si člověk snadno najde cestu a zamiluje si je, jen aby to pak bylo v závěru celé rozdrceno a mohli vás emočně roztrhat. To je věc, která za mě bude vždycky fungovat, pokud jsou postavy dobře pojaty, fanouškovi seriálu pak navíc dají další rozkol tím, že to zapříčiní Jibril. Příběh vedený taháním za nitky mi také přišel dobrý a ačkoliv by příběh snesl trochu více akce nebo hlubší vysvětlení některých věcí, tak já jsem ve finále nadšený. (10.09.2024)

Už viděno podruhé a možná někdy kouknu potřetí. Jakýsi "flashback", jak to na světě fungovalo před tím, než se vše řešilo hraním her. A nemyslete si, že to bylo vždy tak zábavné a žůžové... Tento zpola depresivní, zpola komediální film je naprosto úžasnou předehrou k seriálu, který vyšel pár let před ním a u kterého se doufám někdy dočkáme 2. dílu. Naprostý skvost, který má své chyby, jak v logice, tak v tempu a dalších věcech, ale... Je to prostě... Awesome Game! 93 % (09.07.2018)

Obrazově, scénáristicky a hlavně režijně zvládnutý start, který diváka zaujme, o fandech nemluvě. Po té ale nastupuje moralizování, řečnění a to pro člověka, který už má názor ucelen, je nudnější formát. Chápeme vizi a zprávu divákům a čekáme na akční sekvence s touhou vidět něco nového, překvapivého. Což neumenšuje kvalitu (spoustu viditelné práce, zvlášť animace a hudba), celkově to pro mne ale klesne na průměr. (20.08.2020)