Detektívi od Najsvätejšej Trojice: Modré tiene

DoNT2 Jsem píča, no. Zatímco Hřebejkův Případ pro Exorcistu byl z hlediska žánrového odsýpání (možná) lepší detektivkou, Taušovy Modré stíny jsou alespoň pro mne bezpochyby lepší sérií. Na podkladě rozsáhlejší a angažovanější předlohy vznikla důkladná, ale nikoliv bezvýchodná kritika nedávných a současných poměrů. Zápletka se odvíjí od podezření na neoprávněně čerpání dotací (motiv, který leží autorovi předlohy v žaludku stejně jako problém manžela deptaného nesnesitelnou manželkou) na rekonstrukci univerzitní budovy. Tauš v souběhu s motivem 'přestavby' vytěžil možnosti scény a architektury a na pozadí vyšetřování jízlivě referuje o materiálních důsledcích přeskupování moci. Sauna, konvikt, kaple, soc-chata, sterilní prostory bezpečnostní agentury, především neuvěřitelně rozmrdané, ytongem přeparceloné zázemí policie (kde neomítnuté příčky půlí okna) vypráví souběžný, jízlivější příběh o tom, kam se to celé zvrtlo, když vlast překryly modré stíny. Tauš nelituje sabotovat prvoplánové bavení diváka situačními i vizuálními poťouchlostmi, zneklidňováním diváka obskurními úhly kamery, umísťování mluvících hlav mimo centrum dění a legráckami jako móresy sekretářek ("Vildo...!) a povinnými přezouvačkami v kvestorově vile (které neplatí pro každého). Na Taušovy další díly DoNT se těším víc než na Hřebejkovy. (22.11.2021)

Po prvním dílu, kdy kromě natahovaného děje zaujal nejen diváky, ale i autory neskutečně nepovedený zvuk, jsem si říkal, zda má vůbec cenu tuto sérii dokoukat. Nicméně vytrval jsem do konce a nelitoval. Sice mi přišel ještě třetí díl jako úlet totálně mimo téma a tvůrci mohli tento příběh natočit jako zvláštní film, ale závěrečný díl pokažený dojem opět napravil. Nechápu sice "umění" záběrů na stropy a stromy, ale asi měl tento způsob natáčení poněkud odosobnit příběh (?). Příběh byl tak komplikovaný, že si nejsem dosud zcela jist, kdo vlastně byl ten zlý a kdo hodný, ale obávám se, že i přes některé své kvality nebudu možná chtít rozplétat tento komplikovaný případ podruhé. Co mě ale obrovsky potěšilo, byly postavy. Pro mě téměř neznámá Klára Melíšková je konečně policistka, která nepůsobí směšně, ani když křičí (na rozdíl od Atentátové kožené rádoby drsňačky) a David Novotný ukázal, že umí i nejen jako komediant. Zajímavá série. (20.03.2016)

Pokud pominu zvuk a obraz a to, že nemám ráda, když na sebe lidi křičí (ano, sympatie s postavou Kláry Melíškové nabyly trhlin, přestože měla k ječení pádné důvody), tak se jedná o zdárné pokračování Případu pro exorcistu a za tím si stojím. Dozvíme se zase něco víc o vyšetřovacím týmu a nakoukneme pod pokličku vysoké školy. Souhlasím s tím, že všichni kvestoři by se měli jít... nad sebou hluboce zamyslet a možná tam už zůstat. Pro další případ bych ale byla radši, kdyby se pátralo někde v terénu a Detektivové od Nejsvětější Trojice se drželi od politiky dál. (22.03.2016)

Ne a ne a ne. Nikdo mě fakt nepřesvědčí, že toto je nějaký umělecký projekt, že tomu nerozumím, že se tvůrci snažili o něco nového, neotřelého, originálního a snad i evropského. Na druhou stranu si nemyslím, že tak strašně to bylo natočeno bez úmyslu. Ale ptám se proč? Chabý příběh zbytečně natahovaný na čtyři díly, nelogicky jednající hlavní postavy, kde nejméně polovina z nich je za hranicí snesitelnosti, příšerný zvuk (doufám, že záměr), "novátorské" úhly kamery (doufám, že záměr), přesvícení scény, chabý výběr exteriérů i interiérů, nuda, slaboduchý závěr. Toho, co se mi v Modrých stínech nelíbilo je daleko víc. Líbila se mi snad akorát hudba. Tu jednu hvězdu dávám za to, že nemůžu stoprocentně tvrdit, že je chyba v tvůrcích, ale mé neznalosti filmové práce a "filmového umění". Strašně se mi to nelíbilo. (21.03.2016)

Žádnej neví, co je to Tauš !! Nebo alespoň dosud nevěděl.. Viktor Tauš a s ním naprosto nečekaně i ukoptěně komerčně podbízivá Česká televize posledních let přichází s projektem, který vyznívá natolik svojsky a mainstreamově nepříjemně, až jeden musí zákonitě zírat s otevřenou Hubou.. Ano, ani tohoto většinou v distingované poloze hrajícího barda zde divák prostě nepoznává.. Nic tu není, jak by se dalo čekat, zvlášť v souvislosti s Hřebejkovým zmateným a ubohoučkým Exorcistou, na něhož tohle zjevení navazuje.. Přesně tak !! Tohle je zjevení, u něhož vše nakonec má svůj smysl a záměr, vše stylisticky znepokojivé a nekonvenční našlo svoji funkci.. Narozdíl od Clony či do jisté míry i Kriminálky Anděl, jimž však právě tyto prostředky většinový divák toleruje.. A Jarchovský ?? Ten dokázal konečně pochopit slovo katarze a vypotil ten zdaleka nejlepší skript své filmové kariéry.. Fantazie a zároveň pravděpodobně i nejlepší tuzemský porevoluční seriálový televizní projekt, který podřizuje vyprávění potřebám stylu natolik důsledně, že prostě smekám.. Skvostný experiment, který se jen - díkybohu - vymkl kontrole.. Chtěli jste něco světového, tak tady máte přes držku.. (08.03.2016)