Drž si šátek, Tatjano

Podivuhodná roadmovie, oslava rock’n’rollu a rockerů, pocta kafi a vodce, film ve kterém se víc pije a kouří než mluví, subtilní romance Reina a Taťány, klasika Akiho Kaurismäkiho, úžasný výkon Mattiho Pellonpää. Zároveň ale film, ke kterému se velmi těžko hledá cesta. Kdysi ve čtvrťáku ve studentském klubu jsem odcházel krajně znechucen a děsně zklamán, ale teď, po čtyřech letech a se znalostí dalších Kaurismäkiho filmů, už mě tenhle film okouzluje svou poezií. PS V klubu byl uváděn jako "povinný" film pro všechny obyvatele Hradce Králové. Ale slyšet jak Reino zkomoleně říká, že byl kdysi v Hradci Králové a nechápe, proč se všichni lidi z autobusu plného vodky chodili dívat na jakési ruiny, mi zas tak důležité nepřijde. (13.06.2007)

To nejšmrncovnější, nejcoolovější a nejsexovější road movie, jaké si umíte představit. Dva liboví frajeři (z nichž jeden je navíc fakt hustej rocker v epesním křiváku a tesilkách), sbalí při své divoké jízdě nablýskanou volhou finským venkovem dvě luxusní ruské roštěnky (vlastně jedna je z Tallinnu a druhá z Alma-Aty), no a pak už nic nebrání tomu, aby to spolu nekompromisně rozjeli v nezkrotné a nespoutané finské čtyřce. Pro nepřipraveného diváka asi shock, pro znalce a labužníky filmová delikatesa. (12.02.2015)

Na své si přijdou především milovníci kávy, vodky, cigaret a dlouhého předlouhého mlčení. Jinak asi v polovině filmu zazněla z úst jedné hrdinek věta příznačná pro celou tuhle nezvyklou road-movie: "Já se začínám nudit. A ty?" Faktem je, že až na pár výjimečných dialogů si na téhle cestě člověk moc zábavy neužil. Být film delší, tak nevím, nevím... (12.12.2008)

Přijeli rockeři z Helsinek! Klasická forma Kaurismäkiho filmů, zde však v opravdu ryzí (nezředěné podobě). Monology (ano opravdu jsou to skoro jen monology) postav zaberou asi jednu stránku papíru, ale kdo by to řešil. Jenom si navléct na sebe ty nejvíc švihácké šaty (oblek či rockerská bunda) a jede se. Po cestě naložit dvě "slepice", pozvat je do restaurace a mezitím vychlemtat litry kávy nebo vodky (podle gusta každého) a nesmí chybět "pořádnej rock". Nuda, mlčení, dlouhé záběry i pohledy do blba, typické road movie zastávky (v motelu, u benzinky, někde v poli, na kafe) no prostě paráda. Kupa frajerských a inteligentních hlášek a nezvyklý konec filmu. Hned zítra vyjíždím také... (06.08.2012)

Rock 'n' Roll je nesmrtelnej a Elvis žije! Takže, klucí, než zítra vyrazíte ven balit pěkný holky, tak si nezapomeňte nasadit raybány, upravte si vous do úzkého knírku, přesně tak, jak ho nosí čtyři ze tří mušketýrů, projeďte si vlasy tam a zpět pomádou a zařvěte hlasité „yeah“. Ve svém oblíbeném klubu počkejte, až dýdžej začne hrát třeba něco od Chucka Berryho, vtrhněte na parket a rozjeďte svůj nezapomenutelný „dug step“, je to přesně ten pohyb, kdy jednu nohu taháte po podiu a druhou si pomáháte dopředu lehkým nakopáváním. Když u toho nezapomenete na pořádnej drive a zvládnete si u takřka sexuálních tanečních kroků nevykloubit kyčel, tak vám slibuji, že budete za stejný libový frajery jako jsou krejčí Valto spolu s automechanikem Reinem z tohohle Kaurismäkiho filmu. Použité zdroje ke komentáři: nějaká stará tlustá knížka o rocku. (18.02.2015)