Čertoviny

Malebná jihočeská pohádka, která se neodrodila, neboť souzní s malebnou jihočeskou krajinou - a jen sem tam si někam krátce odskočí. Kupříkladu do pískovcových skal, které evidentně jihočeské nejsou, či na hrádek Velhartice, o jehož jihočeském původu by se taktéž dalo pochybovat. Ale víc nežli tyhle krátké a dějovou linií ospravedlnitelné výlety jí trochu kazí image prakticky nulové charisma a nepříliš důvtipné repliky všech zúčastněných bez výjimky - i poněkud nevyhraněná povaha představitelů ústřední dvojice. Jejich láska je sice stálá, leč smutek spíše přelétavý, což lze s ohledem na jejich nezáviděníhodnou situaci stěží nějak smysluplně vysvětlit: Dcerka, jejíž sňatek s bohatým, leč neurvalým sedlákem a gamblerem v jedné osobě se zdá být nevyhnutelný, si co chvíli vesele prozpěvuje - a její milý taktéž nevykazuje známky trvalejší deprese. Znamená to snad, že jsou oba poněkud mdlého rozumu ? Naproti tomu čerti, za trest vyslaní na svět, se při nahánění hříšných duší jako mávnutím kouzelného proutku bleskurychle propracují od očividného ňoumovství téměř ke genialitě. Vskutku pozoruhodná proměna ! Nicméně ... určitou líbeznost milé pohádce upřít nelze, takže přivírám obě své západočeské oči a přiděluju jí poctivé 3*. (23.04.2019)

Když srovnám pohádku Čertoviny s vánoční štědrovečerní televizní "nadílkou" ČT1 roku 2018 - Kouzelník Žito (a nakonec i těch předcházejících roků) vychází mi Čertoviny v hodnocení zcela nejlépe. Proto ty čtyři hvězdičky. Ano je to po čertech lepší pohádka než ten totální propadák Zdeňka Zelenky a propadák celého vedení ČT, které zcela jistě "odborně a kompetentně" rozhoduje, co nabídnout divákovi na Štědrý den. Zdravím Vás pane Dvořáku do ČT1. (05.02.2019)

To, co je na této pohádce nejpěknější, je zároveň i nejvíce ubíjející. Představte si, že je léto a už měsíc je azurovo a slunce pere o sto šest. Pohádka by měla být krásná, měla by být optimistická, ale měla by nabízet kontrast. Kontrast v postavách, emocích, ale i v exteriérech. A tak vedle lumpa a ničemy má své místo klaďas, vedle lesku bída a vedle rozpáleného slunce pořádná letní bouřka. Všechno nemusí být barevné a rozzářené, je potřeba vyvažovat. Jasněnce se vyčítala hororovost, v Čertovinách obavy a strach nepřichází ani na místech, která jsou popisovaná jako temná a hrůzostrašná. A to je škoda. Stejně jako je škoda poněkud rozvleklé střední pasáže, která byla v kině ještě stravitelná, ale v televizi bude ubíjející. Ústřední dvojice Prachař Benedikt nezklame, ale ani nezazáří, oba záporáci jsou vyloženě dobří, hlavní milenecká dvojice tradičně poněkud toporná a kněžna J. Bernáškové sympaticky povznesená a nóbl. Z. Troška má jistě lidovou píseň v oblibě, její záslužná propagace však do jisté míry způsobila zpomalení děje a působila spíše jako vložka než smysluplná součást děje. Ale jinak pěkná pohádka - 65%. (08.01.2018)

S čerty nejsou žerty. Ale vůbec.. Suchopárné, neinvenční a ač by to mělo být prolezlé sírou tak bez jiskry. Aspoň, že je tam minimum pro autora tolik typického pitvoření, žvatlání a přiblblého tajtrlíkování. Napadlo mě s ohledem na tu trvale marnou snahu přiblížit se Bočanovu čertovskému kultu, že kdyby se uspořádala přehlídka tvůrců nejhorších českých pohádek posledních třech dekád, Zdeňkova jediná slova by po vzoru kaprála musela být: „Já přijdu..“ (14.04.2020)

Překvapié pozitivum: na Trošku celkem koukatelné. Nemám pocit, že bych byl trýzněn mučivou pitomostí a řve se tam zhruba o 20% míň než je v jeho filmech obvyklé. Každopádně dramaturgicky je to takový nepříjemný bezvýchodný slepenc, v nemž se nic nikam neposouvá, všichni chodí náhodně sem a tam, trousí mezi sebou neustále stejné dialogy a do toho se navíc furt zpívá. V momentě, kdy jde Hanička už asi po sté po té naší jihočeské hrázi a zpívá zase nějakou tu irelevantní lidovku, člověk by si skoro přál, aby spadla do rybníka a sežraly jí piraně. (19.04.2020)