Tiene v raji

Film, u kterého si můžete být jisti tím, že Kaurismaki skutečně nerad píše dialogy, a proto místo toho nechává hrdiny sedět a kouřit. Předlouhý film o looserech v jejcih looserovském světě, který na vás nejprve nafluše všechnu depresi a konečně až vyjdete z kina, můžete si všimnout, jak je váš svět krásný. Antidepresiva depresivní metodou. (01.08.2011)

Kaurismäki je stále režisér, ktorý je pre mňa zaujímavý tým ako rozpráva príbeh, to aké postavičky v tých príbehoch vystupujú a tiež že sa snaži vo všednosti nájsť niečo nevšedné. Ale stále mi tam niečo chýba k tomu aby som padol na zadok, alebo si v duchu povedal, že som sa pozeral na super film. Shadows in paradise je malou urban romancou, na ktorú sa veľmi dobre pozerá. Netlačí sa tu na emócie a film sa nevyznačuje ani pôsobivým vizuálom. Ale aj napriek tomu je na ňom niečo strašne zaujímavé. Osobne začínam byť veľký fanúšik Mattiho Pellonpää, ktorého hustý mustache vytvára jednu bizarnú a sympatickú postavičku. Inak príbeh smetiara a predavačky tak ako by som si ho predstavoval. (11.04.2014)

Lovestory z dvorku na popelnice. Nejlepší na Stínech v ráji je Kaurismäkiho kontinuální ironizování náležitostí žánru a absolutní rezignace na silné emoce. Jak Outinenová, tak Pellonpää mluví především očima. Humor je tu něco absolutně nenuceného, co se vlastně dá snadno přehlédnout, protože to vyplývá se souhry mnoha složek. V tom je Kaurismäki jedinečně rafinovaný - i když pracuje s jednoduchými prostředky, právě jejich souzvuk (a konfrontace s očekáváními) dá dohromady okouzlující směsici nadsázky, naivity, lakonického mračení, sociální kritiky a šestákové romantiky. Pozoruhodné je i to, jak sevřeně, "male" a útulně tenhle dvoreček působí, i když si pohrává se zcela archetypálními příběhy o nenaplněné lásce a útěku před existenční šedí. Láska prostě kvete všude, i v kontejneru. Kaurismäki objevil její vůni uprostřed zápachu hnijících odpadků. (03.10.2011)

Stejně jako v Dívce ze sirkárny či v Ariel se Aki Kaurismäki zaměřil na periferii. Hlavní hrdinové nejsou hvězdy se zářivými úsměvy, nedočkáme se žádných větších emocí, všechno se děje v duchu umírněnosti, převládá strohost a šeď. Přesto není příběh pouze depresivní, pod odpakdy a špínou se napovrch dostává naděje. (20.09.2017)

Môj piaty pokus zistiť, čo ostatní užívatelia na filmoch Kaurismäkiho vidia. A opäť neúspešný. Nedokázal som nájsť autorov zámer v tom, že ukazuje čudných ľudí, ktorí vedú čudné dialógy a žijú čudné životy. A okrem toho hovoria čudnou rečou :-). Neprehliadnuteľný bol aj kapitálový podiel tabakových koncernov na rozpočte filmu. Je veľmi pravdepodobné, že sa týmto pokusom rozlúčim s Kaurismäkiho tvorbou a prijmem myšlienku, že s niektorí tvorcovia tvoria pre iných divákov. (04.08.2020)