Tiene v raji

filmy z ranné éry Kaurismäkiho mi přijdou hrozně syrové a jeho typický absurdní humor je teprve plenkách. I když věřím, že pro někoho je skvělé, jak jsou role zahrány apaticky a bez emocí - tak mně to u této "romance" vůbec nesedlo. Dávám jen slabé 3 hvězdičky a těším se spíš už jen na jeho filmy z devadesátých let. [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (13.08.2013)

Kaurismäki je stále režisér, ktorý je pre mňa zaujímavý tým ako rozpráva príbeh, to aké postavičky v tých príbehoch vystupujú a tiež že sa snaži vo všednosti nájsť niečo nevšedné. Ale stále mi tam niečo chýba k tomu aby som padol na zadok, alebo si v duchu povedal, že som sa pozeral na super film. Shadows in paradise je malou urban romancou, na ktorú sa veľmi dobre pozerá. Netlačí sa tu na emócie a film sa nevyznačuje ani pôsobivým vizuálom. Ale aj napriek tomu je na ňom niečo strašne zaujímavé. Osobne začínam byť veľký fanúšik Mattiho Pellonpää, ktorého hustý mustache vytvára jednu bizarnú a sympatickú postavičku. Inak príbeh smetiara a predavačky tak ako by som si ho predstavoval. (11.04.2014)

Kaurismäkiho filmová apoteóza příslušníků dělnické třídy, jejich obyčejných životů a osudů. Opravdoví dělňasové by se možná tímhle filmem mohli cítit dotčení, mohli by mít pocit, že je intoši přehnaně karikují a dělají si z nich šoufky, ale mně (taky dělňasovi) tenhle film přijde moc milý. Kati Outinen a Matti Pellonpää poprvé spolu a nemohlo to dopadnout o mnoho lépe. Nejvíc se mi líbí scéna, ve které sedí otrávená Ilona se svým šéfem ve snobské restauraci, a po chvíli mlčení zádumčivě pronese: "Tak sem nás s Nikanderem nepustili". "A proč jste nezavolali ředitele?" "Kdo, my?" A chvíli nato její a Nikanderova společná jízda popelářským taxíkem do přístavu k sovětskému trajektu do Tallinnu, kterým společně odplouvají vstříc světlým (nepochybně) zítřkům... Severská tragikomická lovestory jak má být. (11.02.2015)

Únik před bezútěšnou samotou spojí životy dvou outsiderů, prodavačky Ilony a popeláře Nikandera. Jediné zbytečné slovo z jejich úst neuslyšíme. Stručné, úsečné dialogy jsou pro snímek charakteristické. Snad právě pro tu absenci "velkých" slov jsem byla filmem fascinována. Mluvit není třeba. Důležité je cítit a třeba se umět v pravý čas odhodlat k činu... (07.12.2008)

Stejně jako v Dívce ze sirkárny či v Ariel se Aki Kaurismäki zaměřil na periferii. Hlavní hrdinové nejsou hvězdy se zářivými úsměvy, nedočkáme se žádných větších emocí, všechno se děje v duchu umírněnosti, převládá strohost a šeď. Přesto není příběh pouze depresivní, pod odpakdy a špínou se napovrch dostává naděje. (20.09.2017)