Maska démona

Je zarážející jak moc je to naivní. Kam se na to hrabou i o několik desítek let starší žánrový bratříčci. Ještě více zarážející ovšem je, že to (nejen) díky Bavově vizuálnímu citu, nad kterým srdce jen a pouze plesá, pranic nevadí. A tak je ve výsledku nejvíce zarážející až skutečnost, že Andrea Checchi tenkrát vypadal naprosto totožně jako dnes vypadá Martin Shaw. (02.02.2013)

Môj celkový dojem: Atmosférické, gotické, strašidelné, úchvatné, perfektné, mrazivé, efektné, energické a strašidelne pôsobivé.. Mario Bava má môj rešpekt, na svoju dobu vedel natočiť naozaj dobrý atmosferický, gotický horor.. Jediné, s čím som mal pri sledovaní problém bola Barbara Steele, ktorá je podľa mňa dobrá možno len do divadla. No inak spokojenosť. Moje hodnotenie: 85% (25.07.2017)

Hororový skvost. Perfektní gotická atmosféra starého moldavského šlechtického sídla, které je plné tajných chodeb, skrytých hrobek a nemrtvých, kterým vévodí démonicky uhrančivá čarodějnice Barbara Steele. V roce 1960 musel být tenhle film pro diváka dost děsivý. Ponurost lokací je ještě znásobena černobílým obrazem, nasvícením scén a vhodně zvolenou hudbou. A je to pro mě zatím nejstarší film, který jsem viděl, v němž nemrtvý vylézá z hrobu :-) (09.04.2006)

Vynikající gotický horror natočený podle romantické ( neplést se sentimentální tj.červenou knihovnou) povídky Vij od ruského spisovatele N.V.Gogola. Skvělá černobílá kamera, se všemi možnými stíny a odlesky, tajemně krásná Barbara Steeleová ( v 60.letech si zahrála v celé řadě horrorů italských, ale i amerických - např. v Cormanově Jámě a kyvadlo podle E.A.Poa) a vpravdě gotické obrazy krajiny, hřbitovů, krypt i interiérů. Úvodní scéna s železnou maskou s hřeby a odsouzenou čarodějnicí na hřbitově dává tušit, že bude následovat cosi zlověstného. Italská škola se nezapře ani v gore efektech - při sejmutí masky se objeví červi, švábi a další rozličný hmyz, působivě je pak ztvárněna obnova-oživení-obličeje ( oči, které se odkudsi z hloubi lebky vynořují, aby zaplnily prázdné oční důlky....). Poprvé jsem viděl film hodně dávno v německé TV ZDF. Je zajímavé, že Němci dali tomuto filmu název - Hodina, kdy přichází Dracula....nu, přišlo jim to zřejmě výstižnější? Nevím, každopádně já se tenkrát, ve svých 13 letech, hodně bál.... Dnes se u tohohle snímku hlavně bavím. (29.07.2010)

Přestože se Bava inspiroval Gogolovým Vijem, ze snímku samotného to není téměř poznat. Z povídky si bere názvosloví a základní myšlenku o čarodějce a její cestě za pomstou. Je to škoda, v Italově podání by se Vij mohl vyjímat. Navíc scénář, ze kterého zde Bava vychází je značně naivní, a to bohužel i v porovnání s ostatní soudobou tvorbou. Částečně to zachraňuje úchvatná vizuální stránka, která vyráží dech i (nebo snad právě) v současné přetechnizované době. Ohromné interiérové prostory zaujmou nejen svou čistotou a čistotou snímání. Láska k filmu a pevná kameramanova ruka tu jsou cítit z každého záběru. Je škoda, že kvůli prostoduchosti není možné se do snímku naplno ponořit a stát se jeho součástí. (15.12.2013)