Kult hákového kríža

Když jsem dostal do výzvy film o fašounech, říkal jsem si ach bože, co to bude tentokrát, fašoun se zamiluje do koho už tu byla homo láska, láska do židovky, láska do černošky, nebo fašoun ze sociálně chudý rodiny, fašoun bez táty nebo co to bude zase za gejzír "orginality" . Omyl, tohle byl film, který měl svým konečným vyzněním dostihl a trefil přesně a silně. Ed je sice charismatickej a zajímalo by mě jak zrovna on přišel k tak skvělý postavě, ale to hlavná je tady po mě Danny v podání Edwarda Furlonga, jeho postava je totiž skutečným motorem filmu a druhý Ed ho hraje bohovsky. Přesně jsem viděl jakou měl Danny před sebou křižovatku a držel jsem palce Derekovi ať mu posvití baterkou na tu správnou cestou, protože v určitým věku bychom měli mít brášku jako je Derek co už byl na procházce peklem a umí říct, pozor chlapče, tady už jsem šel a ne je to slepá cesta. Vastně to White power téma tady beru jako podružný, silnější pro mě byl krásný bratrský vztah rozvinutý v druhý části filmu i když je ukrytý ve filmově atraktivnějším obálku a tématu. (30.01.2019)

Hľadať logiku tam, kde ani nemá byť, je hlúposť.... Rozmýšľať o tom, či sa skín dokáže v dobro obrátiť, je zvrátenosť. Zvrátenosť nie kvôli tomu, že to nie je možné, ale kvôli tomu, ako sa to podsúva tvorcom filmu s tým, že je to nerealistické. Zaujímavé je, že nikto si neláme mozog nad svetelnými mečmi, fázermi, zombíkmi či emzákmi .... Všetkým zúčastneným sa podaril jeden skvelý film, na konci ktorého divák má rozmýšľať nie o realite, ale o podstate nenávisti a možnosťami odstraňovať hnev ... Áno, život je príliš krátky na to, aby sme si ho presrali nenávisťou a hnevom ! (27.03.2006)

Celý film byl bolestně pravdivý, nicméně ty co by to mělo nějak oslovit, tak s nimi Kult hákového kříže většinou ani nehne. U nás se zatím rasismus v takové míře snad nevyskytuje a když, tak je to přesně o tom, že raději každý stáhne půlky, než aby šel do nějakého vážnějšího konfliktu. Ta ochota ustoupit zlu, někdy až zbabělost je pak tou hlavní příčinou současného marasmu. Edward Norton byl skvělý i s Edwardem Furlongem, který byl pro mě zatím velkou neznámou. A Stacy Keach, který se tam jen mihnul, tak jeho Cammeron byl hodně slizký, ta záporná role mu opravdu sedla. Místy trochu nereálný až trochu naivní, ale jinak emotivně velmi silný film a já pálím pětku. (04.03.2013)

Osobně mám kult hákového kříže celkem na háku, ale některé scénky se mi líbily, jako například žraní betonu nebo proměnění člověka na řešeto. Jinak hlavní myšlenkou filmu je klišé, jak nácek k rozumu přišel. Ono co si budeme povídat, když Vám pár vašich "kámošů" protáhne komín a jedinej komu na Vás v báni záleží je občan černější než kérka hákáče na koze hlavního hrdiny, tak se člověku změní priořiti...A tak napravený Éda Á vyleze z basy jako jinej člověk a snaží se spasit dušičku brášky kterého hraje Éda Bé...Éda Bé ale na moudra od Édy Á nemá dvakrát náladu a tak se nám tu rozehrává dráma jako hrom a čím dál více hrozí, že titulků se dožije jen jeden Éda...Ale který? To je napínák co? Jo já vím ani moc ne... (09.11.2015)

Již sám český název filmu vymezuje jeho tématické pole. Kult hákového kříže - neonacismus v současných USA. Všimněte si ale názvu originálního - American History X - americká historie neznámá, zjevný odkaz na extrémní názorová hnutí afroamerické populace, organizace typu Nation of Islam, v kontextu filmu logická alternativa k historickému pohledu paradigmatem norimberských zákonů... Jde tu vlastně o paradoxy absolutní svobody slova, vyplývající z amerického právního systému, beztrestně totiž můžete hlásat téměř cokoliv, tedy i bludy, a to velmi nebezpečné, o nadřazenosti bílé rasy a novém uspořádání světa... Status quo současné Ameriky je tristní - Ku-Klux-Klan se transformoval do neonacistických buněk rozesetých už nejenom po jižanských státech, v knihovně si můžete volně půjčit Hitlerův Mein Kampf, koupit CD s Oi kapelou či vlajku, plakát či propriety týkající se Třetí říše, v Army Shopu i pořídíte pěknou nacistickou uniformu či pouze bombera a okované Martensky... To vše vám zaručuje svoboda slova. Tenhle film tedy popisuje status quo, ale zároveň se i ptá - kolik kroků ještě zbývá k realizaci pochybných rasových ideí v běžném životě? Odpověď je bolestivá ... příliš jich není. Příběh Dereka je natolik sugestivní, že jeho sledování bolí. Scéna vraždy černochů mě doslova přimrazila, stejně jako mě fascinovala vizáž, tetování, muskulatura a celkové charisma Edwarda Nortona - to, co předvedl v tomhle filmu mě znovu utvrdilo v přesvědčení o jeho herecké genialitě. Na něm stojí a s ním i padá vyznění celého filmu. Filmu z linie snímků tvořících filmové svědomí Ameriky - Hořící Mississippi, Ples příšer a mnohých jiných. Mou jedinou výhradou bylo vlastně jen to, že skrze legendu, která tomuto snímku v mém okolí předcházela, jsem čekal tenhle film mnohem a mnohem naturalističtější a syrovější, režisér Tony Kaye v podstatě vše podává eufemisticky (snad jen ona scéna vraždy černošských zlodějů se tomuto tvůrčímu záměru vymykala), zabalené do velkofilmového rodinného balení s povinnou, ale nerušící, dávkou patosu... Přesto velmi silný a osvětový film. Spolu s dalším vynikajícím australským filmem Romper Stomper či americkým Svatým bojem úhelné kameny západní filmové reflexe ineditního světa novodobého neonacistického svinstva... (19.11.2007)