Kult hákového kříže
American History X
Réžia:
Tony KayeScenár:
David McKennaKamera:
Tony KayeHudba:
Anne DudleyHrajú:
Edward Norton, Edward Furlong, Beverly D'Angelo, Jennifer Lien, Ethan Suplee, Fairuza Balk, Avery Brooks, Elliott Gould, Stacy Keach, William Russ, Guy Torry (viac)VOD (2)
Obsahy(3)
Derek Vinyard (Edward Norton) bol do smrti svojho otca vyrovnaným a pokojným človekom. Keď však jeho otec prišiel o život pri práci v černošskom ghette, z Dereka sa stáva ktosi celkom iný. Presvedčenie, že existuje nadradená a podradená rasa, privádzajú Dereka k neonacistom. Postup v bunke je nezadržateľný a Derek sa stáva druhým najväčším šéfom. Nad ním stojí iba Cameron (Stacy Keach), ktorý všetky rozkazy zo strachu pred políciou realizuje práve cez Dereka. Derek je tvrdý chlapík, ktorý neváha použiť akékoľvek prostriedky, aby uchránil seba a svoj majetok. Iba tak sa mohlo stať, že pri pokuse o krádež jeho auta Derek zastrelil dvoch černochov. Trest ho však neminie a dostáva sa do väzenia. Celý svoj doterajší život dostáva celkom inú podobu na mieste, kde máte príliš veľa času na rozmýšľanie. Svet jednoducho nie je čiernobiely a Derek vychádza na slobodu ako iný človek. Problémom je však jeho mladší brat Danny (Edward Furlong), z ktorého sa medzičasom tiež stal nacista. Derek by rád zmenil nielen to, čo príde, ale aj to, čo bolo. Jeho telo je však poznačené symbolmi, ktorým sa stále klaňajú noví a noví prívrženci... (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (1 329)
Celý film byl bolestně pravdivý, nicméně ty co by to mělo nějak oslovit, tak s nimi Kult hákového kříže většinou ani nehne. U nás se zatím rasismus v takové míře snad nevyskytuje a když, tak je to přesně o tom, že raději každý stáhne půlky, než aby šel do nějakého vážnějšího konfliktu. Ta ochota ustoupit zlu, někdy až zbabělost je pak tou hlavní příčinou současného marasmu. Edward Norton byl skvělý i s Edwardem Furlongem, který byl pro mě zatím velkou neznámou. A Stacy Keach, který se tam jen mihnul, tak jeho Cammeron byl hodně slizký, ta záporná role mu opravdu sedla. Místy trochu nereálný až trochu naivní, ale jinak emotivně velmi silný film a já pálím pětku. ()
Již sám český název filmu vymezuje jeho tématické pole. Kult hákového kříže - neonacismus v současných USA. Všimněte si ale názvu originálního - American History X - americká historie neznámá, zjevný odkaz na extrémní názorová hnutí afroamerické populace, organizace typu Nation of Islam, v kontextu filmu logická alternativa k historickému pohledu paradigmatem norimberských zákonů... Jde tu vlastně o paradoxy absolutní svobody slova, vyplývající z amerického právního systému, beztrestně totiž můžete hlásat téměř cokoliv, tedy i bludy, a to velmi nebezpečné, o nadřazenosti bílé rasy a novém uspořádání světa... Status quo současné Ameriky je tristní - Ku-Klux-Klan se transformoval do neonacistických buněk rozesetých už nejenom po jižanských státech, v knihovně si můžete volně půjčit Hitlerův Mein Kampf, koupit CD s Oi kapelou či vlajku, plakát či propriety týkající se Třetí říše, v Army Shopu i pořídíte pěknou nacistickou uniformu či pouze bombera a okované Martensky... To vše vám zaručuje svoboda slova. Tenhle film tedy popisuje status quo, ale zároveň se i ptá - kolik kroků ještě zbývá k realizaci pochybných rasových ideí v běžném životě? Odpověď je bolestivá ... příliš jich není. Příběh Dereka je natolik sugestivní, že jeho sledování bolí. Scéna vraždy černochů mě doslova přimrazila, stejně jako mě fascinovala vizáž, tetování, muskulatura a celkové charisma Edwarda Nortona - to, co předvedl v tomhle filmu mě znovu utvrdilo v přesvědčení o jeho herecké genialitě. Na něm stojí a s ním i padá vyznění celého filmu. Filmu z linie snímků tvořících filmové svědomí Ameriky - Hořící Mississippi, Ples příšer a mnohých jiných. Mou jedinou výhradou bylo vlastně jen to, že skrze legendu, která tomuto snímku v mém okolí předcházela, jsem čekal tenhle film mnohem a mnohem naturalističtější a syrovější, režisér Tony Kaye v podstatě vše podává eufemisticky (snad jen ona scéna vraždy černošských zlodějů se tomuto tvůrčímu záměru vymykala), zabalené do velkofilmového rodinného balení s povinnou, ale nerušící, dávkou patosu... Přesto velmi silný a osvětový film. Spolu s dalším vynikajícím australským filmem Romper Stomper či americkým Svatým bojem úhelné kameny západní filmové reflexe ineditního světa novodobého neonacistického svinstva... ()
Pro vrcholný zážitek doporučuji dabing. Není nic lepšího než čekat, kdy se při samožroutských monolozích o migrantech konečně ozve "Rimmere, ty seš ale pako." Prozradím vám malé tajemství: jenom proto, že se film tváří, jako že je proti extremismu a nacismu, to ještě automaticky neznamená a) že je kvalitní a b) že je skutečně proti extremismu. Problémy Kultu hákového kříže se dají shrnout do třech kategorií, z toho dvě jsou tvůrčí a jedna ideologická. 1) hlavní postava. REALISTICKÁ figura se kvůli jedinému rozhovoru s otcem nezmění z liberálního kloučka na konzervativce, konzervativci se nezačne přes noc zamlouvat myšlenka vraždění menšin a nácek nezahodí své životní přesvědčení a nezmění se v liberální otcovský model jen proto, že potkal přátelského černocha. Hlavní postava je z psychologického hlediska nevyrovnaný, beznázorový, myšlenkově nezakořeněný a nepřemýšlivý blb (dá se vztáhnout bez problémů i na bratra), film se nám ji nicméně snaží prodat jako ztracenou ovečku, která je ve skutečnosti hluboká, citlivá a ve své přemýšlivosti jen svedena inherentně zlými argumenty. Derek i Danny jsou povrchní a hlavně neprocházejí žádnou skutečně hlubokou vnitřní a názorovou změnou, jinak by nemohli své přesvědčení měnit jako fusekle. Ve skutečnosti tvůrci nejde o to stvořit životnou postavu, ale prázdné plátno na které by mohl promítat své naivní a nepřesvědčivé představy o závažných problémech. 2) kýčovitost. Kult hákového kříže se tváří, že vypovídá o drsné realitě, jedná se ale o zcela nevěrohodný a vymyšlený konstrukt. Zdání uměleckosti mají napomáhat i neodůvodněné obrazové orgie a burácivá dramatická hudba, které ve skutečnosti řvou KÝČ už na dálku. Prolhanost a manipulativnost obsahu se tedy v souladu se slavnou poučkou promítá i v technické rovině. 3) ideologická manipulace, za niž by se nestyděl ani Goebbels. Ukážu na hlavní stolové scéně – velice málo z toho, co Derek řekne, by se dalo charakterizovat jako rasismus nebo nacismus; jediné, čeho se v této scéně Derek dopouští, je odidealizovaný a, ó hrůzo, KONZERVATIVNÍ náhled na problematiku, již je dnes slušnost vidět prizmatem multikulturalismu, politické korektnosti a historické viny (o zjednodušování, demagogii nebo populismu Derekových řečí se můžeme dohadovat). Jeho legitimní argumenty jsou nicméně ztotožněny s hitlerovskou rétorikou a jak takové se spravedlivým rozhořčením odsouzeny přirovnáním Dereka k členu KKK. Poselstvím této scény a celého filmu tedy je, že jakákoli nesouhlasná reakce vůči právě vládnoucí ideologii vás klasifikuje jako nácka, který potají masakruje černochy a onanuje nad Mein Kampf, a že není rozdílu mezi tím, když řeknete, že „pozitivní diskriminace je prasárna“ a „negři jsou smradlavé méněcenné opice“. Tím, že v diskuzi nepřipouští více neextremistických náhledů na jednu věc, film extremismus neodsuzuje, ale naopak je sám extremistický. Závěrem: Kult hákového kříže je budovatelsky a propagandisticky manipulativní tím, jak divákovi lže ohledně toho, proti čemu stojí (nikoli proti neonacismu, nacismu nebo extremismu obecně, ale proti konzervatismu a ideové opozici), tupým brainwashingem vychovává vládnoucímu systému novou třídu nemyslících obdivovačů neschopných přijmout nesouhlas a opačný názor, a já tak bez špatného svědomí z přehánění můžu říct, že je to ten nejhorší a nejnebezpečnější film, jaký jsem kdy viděla. () (menej) (viac)
Soundtrack Anne Dudley: 1. American History X ,2. The Assignment ,3. Venice Beach ,4. Playing To Win ,5. People Look At Me And See My Brother ,6. If I Had Testified ,7. A Stranger At My Table ,8. Putting Up A Flag ,9. Raiders ,10. Complications ,11. Starting To Remind Me Of You ,12. The Right Question ,13. The Path To Redemption ,14. We Are Not Enemies ,15. Two Brothers ,16. Storm Clouds Gathering ,17. Benedictus , ()
To už jsem úplně zapomněla, jak je tenhle film nezáživný. Když už daný žánr, tak The Believer. Protože co s filmem, který třeba sem tam má nějakou zajímavou střihovou skladbu, ale naváže na to detailem brečící dívčí tváře a západu slunce na pláži, ve slowmo a ještě podkresleno dojemnou hudbou? ()
Galéria (62)
Zaujímavosti (41)
- Režisér Tony Kaye celý film videl prvý raz až v roku 2007. (Real Tom Hardy)
- Tony Kaye strávil rok strihaním a upravovaním filmu v snahe vylepšiť ho. Jeho práce nakoniec vyústili v úplne iný film, ktorý mu štúdio zakázalo dokončiť. Či by to tržbám pomohlo sa už nedozvieme. Zostrih, čo putoval do kín zarobil v Severnej Amerike 6,7 miliónov dolárov. Ďalších 17,2 miliónov dolárov pritieklo zo sveta. Rozpočet bez propagačných nákladov pritom činil 20 miliónov dolárov. (Ltblue)
- Křestní jména všech sourozenců Vinyardových začínají na písmeno D. Derek (Edward Norton), Danny (Edward Furlong) a Davina (Jennifer Lien). Stejně tak i jejich rodiče se jmenují Doris (Beverly D'Angelo) a Dennis (William Russ). (Nancy...)
Reklama