Réžia:
Tony KayeScenár:
David McKennaKamera:
Tony KayeHudba:
Anne DudleyHrajú:
Edward Norton, Edward Furlong, Beverly D'Angelo, Jennifer Lien, Ethan Suplee, Fairuza Balk, Avery Brooks, Elliott Gould, Stacy Keach, William Russ, Guy Torry (viac)VOD (2)
Obsahy(3)
Derek Vinyard (Edward Norton) bol do smrti svojho otca vyrovnaným a pokojným človekom. Keď však jeho otec prišiel o život pri práci v černošskom ghette, z Dereka sa stáva ktosi celkom iný. Presvedčenie, že existuje nadradená a podradená rasa, privádzajú Dereka k neonacistom. Postup v bunke je nezadržateľný a Derek sa stáva druhým najväčším šéfom. Nad ním stojí iba Cameron (Stacy Keach), ktorý všetky rozkazy zo strachu pred políciou realizuje práve cez Dereka. Derek je tvrdý chlapík, ktorý neváha použiť akékoľvek prostriedky, aby uchránil seba a svoj majetok. Iba tak sa mohlo stať, že pri pokuse o krádež jeho auta Derek zastrelil dvoch černochov. Trest ho však neminie a dostáva sa do väzenia. Celý svoj doterajší život dostáva celkom inú podobu na mieste, kde máte príliš veľa času na rozmýšľanie. Svet jednoducho nie je čiernobiely a Derek vychádza na slobodu ako iný človek. Problémom je však jeho mladší brat Danny (Edward Furlong), z ktorého sa medzičasom tiež stal nacista. Derek by rád zmenil nielen to, čo príde, ale aj to, čo bolo. Jeho telo je však poznačené symbolmi, ktorým sa stále klaňajú noví a noví prívrženci... (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (1 329)
Nechme idiocii českého distribučního názvu stranou, stejně tak klasické postupy k vyprovokování těch nejzákladnějších emocí. American History X má výborný cast (zejména Edward Norton, Beverly D'Angelo a Fairuza Balk), logicky sestavený příběh, kterž donutí diváka přemýšlet. A kromě účelně použitých čb sekvencí je tu taky fikaně proložený masakr s drsnou komikou jednoho týpka z prádelny, co nefandí KKK. #freshfilmfest ()
To už jsem úplně zapomněla, jak je tenhle film nezáživný. Když už daný žánr, tak The Believer. Protože co s filmem, který třeba sem tam má nějakou zajímavou střihovou skladbu, ale naváže na to detailem brečící dívčí tváře a západu slunce na pláži, ve slowmo a ještě podkresleno dojemnou hudbou? ()
Černý bratr v lochu má pravdu - nesuď knížku podle obalu.. Problém totiž není v barvě pleti, ale v začarovaném kruhu nenávisti plodící jen další zlo. Mrazivé drama s neuvěřitelně silnými reminiscenčními scénami (rodinná večeře s čtenářem Kabaly, pobyt ve vězení) a s beznadějným koncem, který Vás převálcuje. Excelující Norton, kterému lze ten jinak nepravděpodobný přerod uvěřit. ()
Rodinná tragédia, v podobe smrti otca rodiny, zasiala semeno zla v srdciach jeho dvoch inteligentných, no pomstou zaslepených synov. Po krutej poprave černocha sa Derek dostáva do vezenia, kde sa mu jediným priateľom stáva mladý, neprávom odsúdený, černošský chlapec a vďaka nemu úplne zmení svoj doterajší postoj. Po prepustený musí opustiť komunitu dovtedajších priateľov a priviesť na správnu cestu aj svojho brata, kým nebude príliš neskoro... Najlepšia, kultová, antiskinheadská dráma s famóznym Edwardom Nortonom a Edwardom Furlongom v podmanivom spracovaní s jedným z najdepresívnejších koncov, ktorý musí rozbiť úplne každého. ()
Galéria (62)
Zaujímavosti (41)
- Režisér Tony Kaye celý film videl prvý raz až v roku 2007. (Real Tom Hardy)
- Ve scéně, kdy Danny (Edward Furlong) tiskne svou esej, zní inkoustová tiskárna až moc "jehličkově". (don corleone)
- Debut scenáristu Davida McKenna. (Ltblue)
Pro vrcholný zážitek doporučuji dabing. Není nic lepšího než čekat, kdy se při samožroutských monolozích o migrantech konečně ozve "Rimmere, ty seš ale pako." Prozradím vám malé tajemství: jenom proto, že se film tváří, jako že je proti extremismu a nacismu, to ještě automaticky neznamená a) že je kvalitní a b) že je skutečně proti extremismu. Problémy Kultu hákového kříže se dají shrnout do třech kategorií, z toho dvě jsou tvůrčí a jedna ideologická. 1) hlavní postava. REALISTICKÁ figura se kvůli jedinému rozhovoru s otcem nezmění z liberálního kloučka na konzervativce, konzervativci se nezačne přes noc zamlouvat myšlenka vraždění menšin a nácek nezahodí své životní přesvědčení a nezmění se v liberální otcovský model jen proto, že potkal přátelského černocha. Hlavní postava je z psychologického hlediska nevyrovnaný, beznázorový, myšlenkově nezakořeněný a nepřemýšlivý blb (dá se vztáhnout bez problémů i na bratra), film se nám ji nicméně snaží prodat jako ztracenou ovečku, která je ve skutečnosti hluboká, citlivá a ve své přemýšlivosti jen svedena inherentně zlými argumenty. Derek i Danny jsou povrchní a hlavně neprocházejí žádnou skutečně hlubokou vnitřní a názorovou změnou, jinak by nemohli své přesvědčení měnit jako fusekle. Ve skutečnosti tvůrci nejde o to stvořit životnou postavu, ale prázdné plátno na které by mohl promítat své naivní a nepřesvědčivé představy o závažných problémech. 2) kýčovitost. Kult hákového kříže se tváří, že vypovídá o drsné realitě, jedná se ale o zcela nevěrohodný a vymyšlený konstrukt. Zdání uměleckosti mají napomáhat i neodůvodněné obrazové orgie a burácivá dramatická hudba, které ve skutečnosti řvou KÝČ už na dálku. Prolhanost a manipulativnost obsahu se tedy v souladu se slavnou poučkou promítá i v technické rovině. 3) ideologická manipulace, za niž by se nestyděl ani Goebbels. Ukážu na hlavní stolové scéně – velice málo z toho, co Derek řekne, by se dalo charakterizovat jako rasismus nebo nacismus; jediné, čeho se v této scéně Derek dopouští, je odidealizovaný a, ó hrůzo, KONZERVATIVNÍ náhled na problematiku, již je dnes slušnost vidět prizmatem multikulturalismu, politické korektnosti a historické viny (o zjednodušování, demagogii nebo populismu Derekových řečí se můžeme dohadovat). Jeho legitimní argumenty jsou nicméně ztotožněny s hitlerovskou rétorikou a jak takové se spravedlivým rozhořčením odsouzeny přirovnáním Dereka k členu KKK. Poselstvím této scény a celého filmu tedy je, že jakákoli nesouhlasná reakce vůči právě vládnoucí ideologii vás klasifikuje jako nácka, který potají masakruje černochy a onanuje nad Mein Kampf, a že není rozdílu mezi tím, když řeknete, že „pozitivní diskriminace je prasárna“ a „negři jsou smradlavé méněcenné opice“. Tím, že v diskuzi nepřipouští více neextremistických náhledů na jednu věc, film extremismus neodsuzuje, ale naopak je sám extremistický. Závěrem: Kult hákového kříže je budovatelsky a propagandisticky manipulativní tím, jak divákovi lže ohledně toho, proti čemu stojí (nikoli proti neonacismu, nacismu nebo extremismu obecně, ale proti konzervatismu a ideové opozici), tupým brainwashingem vychovává vládnoucímu systému novou třídu nemyslících obdivovačů neschopných přijmout nesouhlas a opačný názor, a já tak bez špatného svědomí z přehánění můžu říct, že je to ten nejhorší a nejnebezpečnější film, jaký jsem kdy viděla. () (menej) (viac)