Kult hákového kríža

ten kdo říká, že se ho toto téma netýká, lže! co si budeme povídat.. rasismus se netýká jenom američanů... a netýká se jenom bílé a černé rasy.. ve všech zemí se najdou azylatni.. a ten kdo je bere jako sobě rovný národ, také lže.. american history X skvěle ukazuje chování a myšlení nacistů.. příběh Vás pohltí a herecké výkony "bratrů Norton-Furlong" se snad ani nemusí komentovat.. navíc Vás přiměje k otázkám: "Co kdyby ho tam neposlal?" ; "Co kdyby nezabil?" ; "Co kdyby se nenapravil?" příběh Vás prostě alespoň na malou chvíli donutí přemýšlet a zamyslet se nad tím, jak toto téma vidím já! (08.05.2009)

Nortonův magnum opus a Kayovo dílo, které změnilo moje vnímání na film jako takový a doplnilo další díl kinematografické skládanky. Dechberoucí ukázka toho, jak se lidé dokážou chovat jeden k druhému a ta největší myšlenka, jaká může ve filmu být. Ani to nedokážu pořádně slovy vysvětlit, ale jen málokterému filmu se podaří tak navodit atmosféru strachu, nadřazenosti a lidské zloby. A divím se, že v konzervativní Americe něco takového vůbec vzniklo. Autoři nám beze strachu servírují to nejbrutálnější, nejzkaženejší co může existovat a nenechávají nás vydechnout. Edwardova postupná proměna nám ale ukazuje, že občas může dobro zvítězit. Ale cena za předchozí činy musí být zaplacena vždy. Konec mně dohnal k slzám a musím říct, že si cením toho, že to neskončilo úplně tak, jak jsem si myslel. O to víc smutné a zlé to bylo. Film o tom, jak by to mohlo jednou dopadnout, jestli se nebudeme této rakovině bránit. Nádhera 10/10 (19.10.2008)

Již sám český název filmu vymezuje jeho tématické pole. Kult hákového kříže - neonacismus v současných USA. Všimněte si ale názvu originálního - American History X - americká historie neznámá, zjevný odkaz na extrémní názorová hnutí afroamerické populace, organizace typu Nation of Islam, v kontextu filmu logická alternativa k historickému pohledu paradigmatem norimberských zákonů... Jde tu vlastně o paradoxy absolutní svobody slova, vyplývající z amerického právního systému, beztrestně totiž můžete hlásat téměř cokoliv, tedy i bludy, a to velmi nebezpečné, o nadřazenosti bílé rasy a novém uspořádání světa... Status quo současné Ameriky je tristní - Ku-Klux-Klan se transformoval do neonacistických buněk rozesetých už nejenom po jižanských státech, v knihovně si můžete volně půjčit Hitlerův Mein Kampf, koupit CD s Oi kapelou či vlajku, plakát či propriety týkající se Třetí říše, v Army Shopu i pořídíte pěknou nacistickou uniformu či pouze bombera a okované Martensky... To vše vám zaručuje svoboda slova. Tenhle film tedy popisuje status quo, ale zároveň se i ptá - kolik kroků ještě zbývá k realizaci pochybných rasových ideí v běžném životě? Odpověď je bolestivá ... příliš jich není. Příběh Dereka je natolik sugestivní, že jeho sledování bolí. Scéna vraždy černochů mě doslova přimrazila, stejně jako mě fascinovala vizáž, tetování, muskulatura a celkové charisma Edwarda Nortona - to, co předvedl v tomhle filmu mě znovu utvrdilo v přesvědčení o jeho herecké genialitě. Na něm stojí a s ním i padá vyznění celého filmu. Filmu z linie snímků tvořících filmové svědomí Ameriky - Hořící Mississippi, Ples příšer a mnohých jiných. Mou jedinou výhradou bylo vlastně jen to, že skrze legendu, která tomuto snímku v mém okolí předcházela, jsem čekal tenhle film mnohem a mnohem naturalističtější a syrovější, režisér Tony Kaye v podstatě vše podává eufemisticky (snad jen ona scéna vraždy černošských zlodějů se tomuto tvůrčímu záměru vymykala), zabalené do velkofilmového rodinného balení s povinnou, ale nerušící, dávkou patosu... Přesto velmi silný a osvětový film. Spolu s dalším vynikajícím australským filmem Romper Stomper či americkým Svatým bojem úhelné kameny západní filmové reflexe ineditního světa novodobého neonacistického svinstva... (19.11.2007)

S výjimkou scény, která čitelně říkala: "Pozór, odmítáním Affirmative action to začíná, terorem to pokračuje a holokaustem zákonitě končí," mě tento film neurážel tak, jak mi bylo naslibováno. Je pravda, že mnohdy působil jak gymnaziální referát na téma "Co se tak asi děje v mysli rasisty?" a "Jak léčit duši xenofoba," nicméně tenhle druh naivity představuje jen zjednodušení, která pravdu alespoň v hrubých obrysech odrážejí. Vyloženě absurdně působí jen to závěrečné zvolání: "Co jsem to způsobil?", přespříliš snadná a rychlá proměna Dannyho a směšně všudypřítomné zpomalovačky, jež umožňují divákovi vše pěkně pomaličku vstřebat a připravit ho na "děsně drsné" scény. (04.10.2010)

Osobně mám kult hákového kříže celkem na háku, ale některé scénky se mi líbily, jako například žraní betonu nebo proměnění člověka na řešeto. Jinak hlavní myšlenkou filmu je klišé, jak nácek k rozumu přišel. Ono co si budeme povídat, když Vám pár vašich "kámošů" protáhne komín a jedinej komu na Vás v báni záleží je občan černější než kérka hákáče na koze hlavního hrdiny, tak se člověku změní priořiti...A tak napravený Éda Á vyleze z basy jako jinej člověk a snaží se spasit dušičku brášky kterého hraje Éda Bé...Éda Bé ale na moudra od Édy Á nemá dvakrát náladu a tak se nám tu rozehrává dráma jako hrom a čím dál více hrozí, že titulků se dožije jen jeden Éda...Ale který? To je napínák co? Jo já vím ani moc ne... (09.11.2015)