Tichá dohoda

Pomerne ťažká Kazanova snímka nielen obsahom, ale aj zaujímavou formou. Dôraz je kladený mimo netradičného použitia strihu na dialógy, respektíve vrešťanie niekoľkých postáv po sebe vo viacerých vypätých situáciách. Skôr budete mať pocit, že pozeráte film Mikea Nicholsa, ale spomeniete si čiastočne aj na Električku zvanú túžbu. No a možno budete po filme radi, že nie ste bohatým alfa samcom, ktorému leží celé jeho okolie a hlavne všetky ženy pri nohách. Rozoznať v takom prípade úprimnosť od všetkého ostatného je prakticky nemožné. A vy tiež nebudete po rokoch takéhoto života psychicky úplne v poriadku. Kazan sa v Splendor in the grass inšpiroval francúzskou novou vlnou a strihy v Dohode budú asi tiež takouto reminiscenciou. (03.12.2013)

"Ševče, drž se svého kopyta" vravia Česi, a v tomto prípade majú úplnú pravdu. Autor knihy i režisér filmu sú jedna a tá istá osoba a výsledkom sú dve rozdielne kvality. Zatiaľ čo kniha patrí medzi moje obľúbené, film ostal na úrovni priemeru. Kirk Douglas spoľahlivo zahral úlohu úspešného muža postihnutého krízou stredného veku, Faye Dunaway sa mojej predstave Gwen priblížila iba občas. Ale najväčší problém som mal so samoúčelným premiešaním časovej postupnosti a reality s predstavami. Škoda. (30.09.2010)

Experimentování s formou, kterým jakoby chtěl Kazan dokázat, že nepatří do starého železa a dokáže se vyrovnat nově nastupujícímu Hollywoodu. Díky dramatické roztříštěnosti, proměnlivým hereckým výkonům a až otravné snaze být jiný nakonec toto dílo zůstává někde na pomezí. Kvalitní scénář nezachrání unylou režii a právě výše jmenovaná snaha o něco „vyššího“ je na celém filmu tou nejotravnější proprietou. (04.04.2005)

Autor knihy a filmu jedno su ..... teda Elia Kazan. Film ma sice kvalitny scenar, ale ten je potopeny plochou dejovou liniou bez hlbsieho rozpracovania psychologie hlavnych postav s kopou prazdnych dialogov a hlucheho miesta. Starsie Kazanove filmy /East from Eden s vybornym Jamesom Dean-om....../ mam proste radsej. 61 % (02.03.2013)

Tak nevím, spousta komentujících řeší způsob, jakým film byl natočen, ale co téma? O tom, hlavní postavě a obecně kvalitních hereckých výkonech přece tenhle snímek je, režijní parádičky to jenom dokreslují. V každém případě divák nemá úplně jednoduchý úkol, ten totiž spočívá v tom pokusit se vcítit do Eddieho, pochopit ho, a to se mi sice chvílemi dařilo, jindy jsem se v něm však úplně ztrácel. A nejen v hlavním hrdinovi, též v okolnostech soudní scény a potažmo závěru filmu, v těchto pasážích mě film uvrhl do víru pochybností. Z filmu si tak odnáším především několik zajímavých myšlenek, zážitek z herectví výborného Kirka Douglase a vzpomínku na krásnou scénu se sledováním televize a návštěvou, za což rád slabší 4* dám. (21.04.2013)