Roma

Cuarón své příběhy rád zasazuje do úchvatně propracovaných světů se specifickými pravidly, vyžadujícími jiný způsob jednání, než na jaký jsme zvyklí z běžného života. Roma se sice odehrává na předměstí Mexico City (nazvaném Colonia Roma) na přelomu let 1970 a 1971, ale v realitě, která je nám dobře známá. Mexický držitel dvou Oscarů tentokrát nevytvořil svět, resp. rekonstrukci světa, aby prozkoumával dopad jeho zákonitostí na životy postav. Neslouží mu jako dějiště vzrušujícího dobrodružství plného napětí. Nepředvádí (se), pozoruje. Deset let připravovaný, 108 dní natáčený film je současně zcela původní, hluboce osobní projekt, nekompromisně naplňující vizi svého tvůrce. Pokračování zde. 100% (16.12.2018)

Cuarónovi nelze upřít, že se jedná o Pána filmaře. Bohužel nebudu mít potřebu si tuto jeho intimní záležitost pouštět znovu. S Romou to bude u mě podobně jako s Biutiful. Technicky dokonalé drama na jedno podívání. Vždy raději sáhnu po filmech, kde se toho zdánlivě děje trošku více, než o krátké životní etapě jedné mexické služky. 65% (23.02.2020)

Nebolo to vyslovene nudné, no ani nijako extra zaujímavé, obyčajný príbeh slúžky s pár dramatickými momentami, aby diváci nezaspali. Neviem, čím sa tento príbeh líši od miliónov iných príbehov obyčajných ľudí a prečo práve tento stál za sfilmovanie. Nepomáha tomu ani nezúčastnená kamera, ktorá sa celý čas otáča zľava do prava a naopak ako nejaká priemyselná kamera a presne také pocity som z filmu mal aj ja - nezúčastnene, nedokázal ma vtiahnuť ani zaujať. A ten Cuaronov priehľadný pokus o natočenie artového filmu, na ktorý ako každý vie, stačí splniť dve podmienky - natočiť ho čiernobielo a ukázať nejakú nahotu, v tomto prípade žiaľ mužskú, pričom bez oboch týchto podmienok by film pôsobil minimálne rovnako, ak nie lepšie. Umeleckú hodnotu filmu uznávam, ale myslím, že na neho celkom rýchlo zabudnem. (22.02.2019)

Unikát vyjadřující emoce primárně kamerou, namísto dialogů a hudby. Jedinečný režijní počin v nekompromisním černobílém provedení, nemainstreamový, s předlouhými kamerovými expozicemi i některými brilantně inscenovanými sekvencemi (porod). Óda na artovou filmařinu a nezpočet technických fines, avšak plnokrevné srdce tady tlouct až na výjimky neuslyšíte. (20.04.2019)

Nejlepší díla československé nové vlny (i když i Felliniho by v tom jeden poznal) se právě rozrostla o spřízněného mexického bratránka, který v kruzích "náročnějších" diváků snad ani nemůže nevyvolat nejednu strhující mexickou vlnu. Což je natolik vypovídající, že si i odpustím původně zamýšlené chvalozpěvy na každý jeden aspekt od neherců přes nasnímání a nazvučení až po sofistikovanost vyprávění, které bezezbytku naplňuje řčení "ďábel se skrývá v detailech". To co Cuarón jakožto scenárista/kameraman/režisér dokáže "jakože mimoděk" mizanscénou (či čistě ruchy mimo obraz) odvyprávět v pouhých náznacích, to je více než pouze obdivuhodné. Aby toho snad nebylo málo, tak přes zdánlivou prvotní chladnost je tato "oslava obyčejných silných žen v našich životech" navíc i podmanivá a emoce vzbuzující jako máloco v posledních letech. Roma působí jako snímek, který se minul vznikem o pět dekád. Ovšem díky jeho kvalitám by se na něj nezapomnělo, ani kdyby před oněmi padesáti lety skutečně vznikl. Naopak by se na něj láskyplně vzpomínalo v intencích "takové majstrštyky se už dnes, bohužel, netočí". Díky Cuarónovi to však neplatí; a za to jeden musí být neskonale vděčen, ať už v konečném důsledku je Roma jeho šálkem kávy či není. (15.12.2018)