Na východ od raja

,,Kain povstal proti svému bratru Ábelovi a zabil jej. Poté odešel a usadil se v zemi Nód, na východ od ráje..." Se slavnou filmovou adaptací části stejnojmenného románu Johna Steinbecka z roku 1952 přichází jeden z velikánů světové režie Elia Kazan, sám významný autor a spisovatel (jeho nejslavnější knihou je patrně legendární Tichá dohoda demaskující podstatu amerického snu...). Na základě aluze k biblickému mýtu o Kainovi a Ábelovi je vystaveno velké klasické drama tázající se po podstatě dobra a zla, variací jednoho z nejstarších archetypů - duality dvou černobílých bratrů (oba bratři mají velmi návodová jména - Cal (Kain) a Aron (Ábel)), dochází tvůrci k zajímavé reflexi původního významu - pakliže v Bibli zabije Kain Ábela kvůli žárlivosti, neboť Bůh si vybere pouze Ábelovu oběť a Kainovu ignoruje, smyslem je ale ukázat, že Hospodin to udělal záměrně, neboť dobře věděl o vnitřních dispozicích budoucího vraha (každý si může zvolit NEZABIJEŠ, tím se lišíme od zvířat), nyní se Cal, doberoucí se otcovy lásky a zájmu až v samém finále snímku, dá vnímat jako oběť podivně pokřivených poměrů v rodině, kde se etické (biblické) axiomy nadřazují projevům citu a empatie. Tedy spíše než velké a symbolické biblické podobenství je Kazanův snímek strhující filmovou metaforou nedostatku lásky, pochopení, prostého zájmu...tedy dysfunkční rodiny. Elia Kazan natočil snímek skutečně silný, působivý, s neotřelými formálními postupy (většinu filmu statická kamera se náhle ,,nakloní" a ,,rozhoupe", čímž odráží úzkost a nejistotu hlavního hrdiny - vynikající scéna na houpačce v závěru filmu) a s Jamesem Deanem (kterého tak Kazan objevil pro film) v hlavní roli, jenž byl za svůj výkon dokonce nominován na Oskara a vznikla tak jeho legenda, legenda mladého muže, který si nese stigma svých filmových rolí - rebelů bez příčiny... Podobné filmy: O myších a lidech, Hrozny hněvu, Rebel bez příčiny, Obr / Gigant (02.10.2008)

Jakkoliv se adaptace liší od geniální předlohy a chybí jí značná část ze Steinbeckova přesahu a hloubky, stále se jedná o velice silný film. Co zůstává je totiž důraz na obyčejného člověka a jeho boj s láskou, závistí a vůbec boj nejhorší (a nevyhnutelný), totiž boj sama se sebou. A co se Jamese Deana týče, tak jeho revoluční herectví dnes působí možná trochu křečovitě, nicméně jeho obrovské charisma stále zůstává i po letech nedotknutelné. (18.03.2016)

Natěšen Rebelem bez příčiny a dalšími skvělými americkými klasikami z 50. a 60.let, jsem čekal od tak slavného filmu o dost víc. Docela mě mrzí, že ten film musím kritizovat, ale v porovnání s již zmíněným Rebelem, nebo nedávno viděným Dlouhým horkým létem s Newmanem v hlavní roli, mi Na východ od ráje přišlo mnohem méně komplexní a nadčasové. Naopak se neodbytně dostavovaly pocity přílišného zestárnutí filmu, roztahanosti a i jakési teatrálnosti ve scénáři a hereckých výkonech. Ani s Deanem jsem se zde nemohl příliš ztotožnit - neustálé podivné pohnutky a výčitky jeho postavy jsem příliš nechápal, snad kdybych četl předlohu...Tedy, je to určitě dobrý snímek, ale z tohoto období existuje mnoho filmů, jež jsou kvalitativně o parník výše. (07.05.2012)

Věru těžké hodnocení. Mí oblíbení uživatelé sází po pěti hvězdičkách jako při kulometné palbě, ale já na Kazanův film hledím se skeptickým krčením ramen. Ty hvězdičky totiž nejsou ani tak za film jako takový, jako spíš za vynikající Steinbeckovu literární předlohu a kult Jamese Deana. Což o to, téma je mimořádně silné a ve své době ten snímek představoval určitě vysoce nadstandardní počin, jenže s odstupem času je vidět, jak je zatížený dobovým balastem melodramatičnosti, patosu, přehrávání, kvílení smyčců velkého orchestru - zkrátka a dobře Na východ od ráje představuje typické studiové drama z 50. let, které běh času ve filmovém umění už dávno překonal. Tohle je přesně ten druh filmu, vůči kterému se vymezovala francouzská nová vlna, československá vlna, americký nezávislý film 70. let apod. James Dean přehrává, a to určitě ne proto, že by byl špatný herec, ale jenom se snaží vyhovět dobovým představám o dramatickém herectví a rozervané duši mladého hrdiny. Váhám mezi 3 a 4 hvězdičkami, ale nadšených nekritických obdivovatelů má tenhle kousek spoustu, takže se nemusím rozpakovat nadělit přes řadu slušných scén a zajímavých postav jen 65 % celkového dojmu a 3* k tomu. (20.05.2012)

Nedávno jsem "objevila" rebela s příčinou Jamese Deana, který si mě okamžitě získal a stal se pro mě opravdovým Idolem, jehož smrt je obrovskou škodou pro diváky a film vůbec. Jeho první snímek, který natočil se svým učitelem Eliou Kazanem se po právu stal legendou jako samotný Dean. Podobenství s biblickým příběhem Kaina a Ábela je dovedně zakomponováno do filmové řeči, takže neznechutí ani ateistu mého ražení. Naopak, toto působivé drama, s vypjatými scénami, se mi nadlouho vryje do mozku. Úchvatné jsou zejména záběry jakoby nakřivo, které ilustrují právě ty zásadní okamžiky střetu otce a syna. Ztraceného, osamělého, nikdy nemilovaného. Syna, který bojuje s vnitřními běsy a démony sžírající touhy po otcově uznání a lásce. Konec sice nekoresponduje s biblí (jestli se tedy nepletu), ale film tím nijak netupí, jen zmírňuje bolest hrdiny (diváka). Postava, se kterou jsem se ztotožnila až do morku kosti. (21.01.2006)