The Suicide Squad: Samovražedná misia

„Pes? Ty si myslíš, že je to pes? Ktoré plemeno psa podľa teba TAKTO vyzerá?“ – „Neviem, v psoch sa nevyznám.“ Scenár síce obsahuje pár úžasných wtf momentov (nechajte sa prekvapiť) a typicky gunnovských nápadov (detto), ale inak ide o priemer. Čo z tohto filmu robí nadštandardnú záležitosť, to je jednak šialený kasting (fakt neviem, kto tu funguje najlepšie... asi všetci), jednak slušná akcia, jednak množstvo prekvapivo neprepálených trikov a, to najmä, osoba režiséra. James Gunn má dôležitú filmársku vlastnosť – úctu k postavám. Rád im dopraje nielen dôstojný začiatok, ale aj koniec. Piple sa s nimi tak dlho, kým nie je hotový. Čo rozhodne nie je žiadna samozrejmosť! Najviac to badať vo fantastickej scéne z dodávky pred diskotékou, kde ste zrazu viac namäkko, ako namäkko uvarené vajíčka. Podobných okamihov je tu viac, aj keď na môj vkus mohlo byť ešte viac. Preto ma nepríjemne zaskočilo, že sa piple s postavami a napokon ako keby mu začali byť ukradnuté, stali sa figúrkami na šachovnici a prakticky nereagujú na úmrtia svojich druhov v zbrani. Svojrázneho režiséra tentokrát nespútavali žiadne štúdiovo-producentské obmedzenia (aspoň to tak vyzerá) a tak si to naplno užil. V praxi to znamená nie ani tak to, že sa tu šťavnato nadáva, ale najmä to, že sa tu ešte šťavnatejšie umiera a to vrátane postáv, od ktorých to nečakáte. Česť Miltonovej pamiatke; konečne niekto docenil vedľajšie postavy, ktoré riskujú všetko napriek tomu, že nemajú žiadne superschopnosti (o to je ich odvaha obdivuhodnejšia). Trocha zamrzí, ako ku koncu tvorcovia pracovali s (inak parádnym) Peacemakerom. (20.08.2021)

The Suicide Squad je silnější film, než Suicide Squad. Sebevědomější, uvědomělejší a určitě lepší. Ale celkově v něm tu kulervoucí pecku nevidím. Pár ustřelených obličejů a roztržených těl to pro mě nedoručuje. Nemít žolíka v podobě Harley Quinn a Starro, tak má Gunn problém. Současné DC universum asi nebude tak úplně pro mě. (08.08.2021)

Nový Suicide Squad (všichni ho označují za dvojku, i když sequelem tak docela není) si hraje s očekáváním, a to až do té míry, že dost zamrzí, jak rychle ve filmu postavy umírají. Hraje se tu s klišé a různými postupy, například je tu obrácený klasický otcovský vztah s dcerou (falešnou i reálnou) a dělá se z toho sranda. Akce v Suicide Squad je opravdu hodně a místy je opravdu brutální. Super. Příběh rozhodně není špatný, ale je vidět, že ten jde často do pozadí a někdy slouží jen jako podpora stylových scén. Velkolepé finále mě potom docela zaskočilo a nakonec i dost líbilo. Je správně monumentální, víc než u kdovíjaké jiné superhrdinské záležitosti. James Gunn dost dobře trefil vyznění Suicide Squad z komiksu s důrazem na jejich starší sešity. I když je ale jeho Suicide Squad často drsnější a nešetří černým humorem, je v konečném důsledku zároveň o dost pozitivnější - je podobně optimistický jako třeba Strážci galaxie. Postavy jsou dost dobré, i když je jich tolik, že nedostanou mnoho prostoru. I tak je ale mezi nimi ve filmu mnoho dobré a zábavné interakce. Upřímně řečeno jsem čekal od těchto Suicide Squad ještě o něco víc, myslel jsem si, že to bude v podstatě film roku. Určitě se na film podívám znova, každopádně v tuto chvíli je to pro mě opravdu dobrá a slušně nápaditá komiksová řežba. (8/10) (14.09.2021)

#10 DCEU. Je nový Suicide Squad o tolik lepší, než ten první? Běžné publikum si zoufá, co to zase kina nabízejí, ale poučené publikum znalé filmů z palety otrlého diváka je spokojeno. A všichni ostatní to můžou s klidem vzít jako trochu jinou komedii z rodiny komiksových blockbusterů. Pro sečtělé komiksáky je to hodně velká sranda, pro lidi i s jiným mediálním vzděláním je tam ještě něco navíc. Například skvělá scéna útěku Harley Quinn podkreslená klasickým hitem Just a Gigolo. Na něco podobného studia dřív neměla odvahu. A ten vývoj je fajn sledovat. (14.08.2021)

Líbil se mi i stejnojmenný film z roku 2016, takže jsem na rozdíl od jiných nečekal na spásnou nápravu, ale prostě jsem se těšil na další šílenost z hlavy mého oblíbeného Jamese Gunna. V Gunnově světě (Gunnových světech) totiž platí pravidlo, že stát se může naprosto cokoliv, a Sebevražedný oddíl se jím řídí také. Všechno, co se stane, je hlavně zdroj zábavy, neustálé zábavy spočívající v kulometných dialozích a jejich (sebe)vražedných pointách, v akčních scénách utržených ze řetězu a z nepředvídatelně se vyvíjejících malých příběhů, které podpírají ústřední nijak objevnou zápletku. Jakmile něco zapáchá klišé, Gunn se s tím lusknutím prstů vypořádá. A není na to samozřejmě sám, protože má k dispozici výborně vybrané herce a herečky, díky nimž (a díky jeho scénáři) si rychle oblíbíme i ty postavy, které potkáváme poprvé a které z upoutávek vypadaly spíš jako trochu zapálenější cosplayeři. Rád se podívám (a pekelně pobavím) znovu. (05.08.2021)