The Suicide Squad: Samovražedná misia

Rozmetat divácké očekávání v prvním aktu je vždycky fajn (viz loňský Lov), ale ruku v ruce s tím jde jasně nastavený směr, kdy divák už nemůže věřit nikomu a ničemu. A protože Gunn nechce vyprávět, ale jen podvratně přetvářet, stane se z filmu postupem času trochu nuda (ve smyslu "jakmile tu má někdo proslov, je úplně jasné, co bude za 'překvapivý' moment následovat"), v níž nový Sebevražedný oddíl většinu postav úmyslně nemůže mít rád, když mu slouží jen pro izolované fórky. A to je škoda. Vesměs film ale šlape dobře. Gunn si umí pohlídat tempo a čas od času nabídne opravdu skvělý moment. Jen bych to s tím nadšením extra nepřeháněl. Rozhodně je to lepší než minule v profilaci samotné podstaty skupiny i celkovém tempu, ale příběh tu znovu neexistuje a emocionální momenty jsou často hrozně nezmotivované (viz "dojemné" sdílení citů v autobuse). Kdy to ale pro mě osobně nejvíc spadlo, to je finální třetina. Uznávám, že to není klasický generický digi bordel, ale furt se to vlastně extra nevymyká klasice, navíc s typickým neduhem superhrdinských filmů, kdy se ukáže, že je jedna postava tak silná, až vlastně mohla celou zápletku vyřešit hned v úvodu. Nemluvě o tom, jak je nakonec zbytečný Bloodsport (přičemž mohlo jít rovnou o Deadshota, protože se opravdu přepsalo jen jméno). Paradoxně je tak pro mě druhý Sebevražedný oddíl nakonec pocitově někde na úrovni "jedničky", přičemž tentokrát to na mě působilo jako slepenec cool kraťasů, kam se režisérovi povedlo ukecat partu hvězdných kamarádů, přičemž kvalita jednotlivých fórků je značně proměnlivá (ale možná je to ono pověstné "už jsem starej na tyhle srandy"). King Shark je ale výhra, o tom žádná. Takového kamaráda by chtěl každý. (11.08.2021)

Je fajn jednou za čas zažít příjemné překvapení, protože jsem sice tajně doufal v hodně, ale reálně moc nečekal. James Gunn to však zvládl mnohem lépe, než bych hádal. Jeho Sebevražedný oddíl je barevnější a divočejší, s tím se víceméně počítalo, jenže moje obavy, že přílišná volnost mu nebude svědčit a nakonec z filmu vyleze akorát bizarní maglajs, se nepotvrdily. Gunn ví, kdy si může dovolit decentní bizarnost nebo úchylnost a kdy diváka překvapit nějakou tou nečekanou smrtí nebo scénou tak drsnou, že se trošku stydíte, když se u ní smějete. Zároveň ale jeho film funguje i v dramatických situacích a není to zdaleka jen exhibice více či méně divných hrdinů, kteří dělají více či méně divné věci. Mimochodem nová parta se fakt povedla a herecky je to opravdu paráda (kdo hrát neumí, ten to ví a paradoxně toho umí využít), postupné budování vztahů mezi vraždícími sociopaty funguje nečekaně dobře a Gunn se nebojí být občas až překvapivě dospělý. Jen aby to o pár minut později shodil nějakým drsným fórem. Především je to celé ale neskutečná zábava. Tohle se povedlo. (04.08.2021)

"This is fucking suicide." "Well, that's kind of our job." ________ Aneb co se nestane, když vám dá král korporativního fašismu Mickey Mouse jakožto respektovanýmu tvůrci a režisérovi takovejch kultovních klasik jako 'Scooby Doo: Nespoutané příšery' (neironicky) padáka za to, že jste před pár lety na Twitter napsali perverzní vtípek o pedofilech a znásilňování dětí. Jenže pošuk James Gunn má v piči a je prostě někde jinde, a Disneymu tímto ambiciózním projektem posílá fakáč a vysmátej úšklebek k tomu.... 'The Suicide Squad' je - narozdíl od svý původní adaptace - nefalšovaná R-ková komiksová čurina, která ale v jistých hlediskách promarnila svůj jedinečný potenciál být víc bizarnějším a komickým odvazem jako její nevlastní marveláčtí sourozenci 'Strážci galaxie Vol. 1 a 2', poněvadž Gunn získal od studia Warner Bros. naprosto nebývalý privilegium natočit si film k obrazu svýmu. Přesto nejde jakkoliv popřít fakt, že James Gunn, v zájmu přinést divákům skutečně nevšední a zcela neotřelý zážitek, zabrouzdal do těch největších obskurností, který kdy mohlo komiksový médium nabídnout. Tahle komiksovka navíc dostála svého názvu a postavy zde nekompromisně chcípaj jak na běžícím pásu a vulgárně držkujou víc jak ostravskej dlaždič - a divák tak buď může nevěřícně kroutit hlavou nad vší tou absurditou, anebo se kolektivně popadat smíchy za panděro.... A kdo je vůbec můj nejoblíbenější člen týmu? Žádný, jelikož jsem si je zamiloval všecky. Gunn totiž barvitě vykreslil temperament všech antihrdinů, kteří jsou ve své charakterní podstatě archetypální bandou nesourodých kriminálníků - a samozřejmě do nich obsadil neméně charismatické herce (Idris Elba top, Margot Robbie jako vždy k sežrání). Snímek navíc překvapivě akcentuje historickou problematiku, kdy vláda USA v minulosti ovlivňovala skrze tajné služby politickou situaci v cizích zemích ve svůj vlastní prospěch - nejčastěji pak v Jižní Americe. Akorát jsem očekával, že Gunn víc inovativně využije svůj vytříbený hudební vkus - soundtrack byl tudíž chtě nechtě ochuzen - ovšem to je jeden z mála deficitů, který jsou celkem irelevantní.... Každopádně, Jakub Zbraň divákům naservíroval prvotřídní žánrovej blockbuster, který zásadně není určen pro diváky bez nadhledu a optimismu v krvi, páč kadence jízlivý nadsázky a sentimentality je zde doslova sebevražedná. Poselství o tom, že superhrdinou může být i ten největší loser a outsider - dokonce i retardovaný žraločí muž, holka jejíž nejlepší kámoš je myš, anebo introvertní bulimik který denně zvrací barevný puntíky - upřímně zahřeje u srdíčka. 'The Suicide Squad' je tak dalším úžasným exemplářem toho, že pokud studio nechá tvůrci volnou ruku, dějou se divy. Verze z roku 2016 se může jít klouzat.... // VERDIKT: 8,1 mořských hvězdiček z 10 // ☠️🦈🐭🔫🤡🤹⭐ (13.08.2021)

Stáj DC nás v posledních letech terorizovala otřesnými výblitky (Liga spravedlnosti a druhá Wonder Woman jsou nepopsatelné zlo), nicméně pak se souhrou korektních náhod i nehod dostal k materiálu James Gunn. Film je v podstatě o týmu nedobrovolníků na celosvětově důležité misi (jak jinak). Pak přijdou zvraty, vrahem není podezřelý ani zahradník a městem pochodují armády ošklivých, dálkově ovládaných mimoňů (jak jinak). Rámec tu ovšem není moc důležitý. Podstatné jsou bonbónky, které Gunn do škatule nasypal. Tým má absolutně WTF složení (narkoleptická krysařka, pár ostrostřeleckých šulinů, retardované čelisti, autistický vrhač lentilek a pološílená vražedkyně) a jeho chemie je pozoruhodným mixem tradičního pošťuchování nesourodých postaviček s poloimbecilním humorem, jehož absurdnost umocňuje rating R. Na filmu jako celku bych asi ocenil, že je v mezích možností nepředvídatelný a že jeho příběh kupodivu dává smysl. Nezaskočí vás, to zrovna ne - jen je tak šílený, že se může stát kdykoliv cokoliv. Kdyby spolu měly potomka Chata v horách s ulítlejší marvelovkou, vypadal by nějak takhle. Sem tam se objeví náznak politického rýpání či střelby do vlastních řad (o satiře ale nemůže být řeč), vizuál odděluje epizody efektními titulky přímo ve scéně a ornitologové budou tenhle film zaručeně nenávidět. Zabíjení opeřenců ovšem není jedinou brutalitkou - krev je na scéně prakticky permanentně, což je asi jediná stránka, kde se zbytečně drhne přes závit (až na krev, lol). Ze schváleného písmenka R totiž někdo evidentně ejakuloval, takže digitální červená stříká z každé ranky po litrech, lidské hlavy i těla po zásazích explodují na všechny myslitelné způsoby a občas to zasmrádne samoúčelností (a to ještě čumíte, že se ozubená držka žraločího muže držela dost zkrátka). V závěru přichází poměrně bizarní bossfight, který ale hraje podle klasických pravidel a je tím pádem nejméně zábavný. Když všechen bordel smeteme na lopatku a zhodnotíme, vychází nám solidní jednorázovka, která je adekvátně komiksově ulítlá. Za mě jsou to tři mrtvoly z pěti, jelikož jsem se nenudil, i když sranda v žilách dost rychle vyprchá. (08.08.2021)

Základní otázka proč tento film nemá v názvu číslovku ani po premiéře neobjasněna, ačkoliv označení pokračování vlastně nic nebrání, i když se explicitně předchozí události nezmiňují. Warneři prostě chtěli ukázat, že tohle je THE Suicide Squad, od na chvíli propuštěného marveláka Jamese Gunna a režisér prvního dílu David Ayer musí být velmi nešťastný, protože vše oč žádal a bylo mu krutě vypovězeno, přesně Gunn dostal. A to tedy plně vytěžený R rating, přičemž krev a sprosté hlášky vyloženě tečou proudem (režisér Guardians of the Galaxy se tu musel vyřádit, protože přesně tohle u Disneyho nikdy nedostane) a nepřestávalo mě fascinovat, že po dlouhé době zase vidím v kině dospělý film s masivním rozpočtem. Tedy dospělý v rámci možností, Gunn i jako scénárista v sobě nezapře své vnitřní dítě a některé hlášky jsou vyloženě dětinsky situované, ovšem je třeba říct, že komedie mu jde nejlépe a pravidelně se ve správné momenty nahlas smálo celé kino. Osobně nicméně preferuji komedie jako samostatný (v kinech takřka vymírající) žánr a komiksové filmy mám raději serióznější, což v tomhle Sebevražedný oddíl 2 rozhodně nemůže sloužit, ač aspoň neinklinuje k tomu nejzákladnějšímu humoru, kdy jen někdo padá na zem. Překvapivě na mě ale ani příliš nefungovaly dramatické momenty (chce to druhé zhlédnutí) a jen jsem se těšil, až zas dojde na prostřelování hlav a koordinaci hlášek nové sympatické skvadry (nikdo tu není navíc a hlavně Idris Elba je tu zase neskutečně boží) antihrdinů (z nichž bohužel většina může kdykoliv umřít a paradoxně mi to dost kazilo zážitek), kde mi prostě chyběl ten Will Smith (snad příště) i Jared Leto (už nikdy). James Gunn tedy rozhodně doručil co sliboval, kritiky ve velkém potěšil a mně už jen zbývá doufat, že se do kin lidi poženou v houfech a nějak to znovu nakopne DCEU. Pásová výroba Marvelu se po ukončení hlavního příběhu začíná už dost okoukávat a pořádné konkurence není nikdy dost. (04.08.2021)