The Suicide Squad: Samovražedná misia

Je něco shnilého ve státě Dánském, když Vám nejlepší DC (vyjma Batmana) film natočí režisér, kterého chtěli vystrnadit z Marvelu, ale vliv fanoušků byl naštěstí silnější. James Gunn je prostě borec. Správně nekorektní, perfektně krvavá záležitost, jasně říkající, že tady to pro mladší 18 let rozhodně nebude. Já byl spokojený. Z nuly udělali dobrej kousek, u kterého je krásně vidět, že Sebevražedný oddíl má obrovský potenciál a je to jenom o tom, jak se ho chopíte. A je úplně jedno, že hlavní protivník vypadá, jak kdyby utekl ze světa Krotitelů duchů. Tady je to o hláškách a nekorektních postavách. Co naplat, že hromada věcí je zde nevyužitých. Seriál Peacemaker mi to jistě vynahradí. (14.04.2022)

Rozmetat divácké očekávání v prvním aktu je vždycky fajn (viz loňský Lov), ale ruku v ruce s tím jde jasně nastavený směr, kdy divák už nemůže věřit nikomu a ničemu. A protože Gunn nechce vyprávět, ale jen podvratně přetvářet, stane se z filmu postupem času trochu nuda (ve smyslu "jakmile tu má někdo proslov, je úplně jasné, co bude za 'překvapivý' moment následovat"), v níž nový Sebevražedný oddíl většinu postav úmyslně nemůže mít rád, když mu slouží jen pro izolované fórky. A to je škoda. Vesměs film ale šlape dobře. Gunn si umí pohlídat tempo a čas od času nabídne opravdu skvělý moment. Jen bych to s tím nadšením extra nepřeháněl. Rozhodně je to lepší než minule v profilaci samotné podstaty skupiny i celkovém tempu, ale příběh tu znovu neexistuje a emocionální momenty jsou často hrozně nezmotivované (viz "dojemné" sdílení citů v autobuse). Kdy to ale pro mě osobně nejvíc spadlo, to je finální třetina. Uznávám, že to není klasický generický digi bordel, ale furt se to vlastně extra nevymyká klasice, navíc s typickým neduhem superhrdinských filmů, kdy se ukáže, že je jedna postava tak silná, až vlastně mohla celou zápletku vyřešit hned v úvodu. Nemluvě o tom, jak je nakonec zbytečný Bloodsport (přičemž mohlo jít rovnou o Deadshota, protože se opravdu přepsalo jen jméno). Paradoxně je tak pro mě druhý Sebevražedný oddíl nakonec pocitově někde na úrovni "jedničky", přičemž tentokrát to na mě působilo jako slepenec cool kraťasů, kam se režisérovi povedlo ukecat partu hvězdných kamarádů, přičemž kvalita jednotlivých fórků je značně proměnlivá (ale možná je to ono pověstné "už jsem starej na tyhle srandy"). King Shark je ale výhra, o tom žádná. Takového kamaráda by chtěl každý. (11.08.2021)

Velký skok v rámci značky i při pozitivních očekáváních, ale stejně bych rád viděl ještě o schod sevřenější výsledek. Gunnovy hrátky se Strážci galaxie totiž baštím i s navijákem a když si z nabídky DC sám vybral sebranku podobných existencí, čekal jsem úplně nový směr, který převrátí tendence celého tamního vesmíru. Jenže při problematické kampani a nedostatečném oddělení se od nevydařeného prvního dílu se finančně nezadařilo. Samotný film ale baví, intenzivně pere do diváka jeden gag za druhým, někdy až tak moc, že se z krve, nadávek a vůbec těženého ratingu trochu motá hlava. Mezi kouzelným King Sharkem, do poslední vteřiny využitými cameo roličkami nebo ze řetězu utržené Harley, kterou scénář konečně pozvedá tam, kde už měla několik filmů být, je totiž i dost vtipů nedotažených, přehnaně pubertálních nebo (a to zamrzí nejvíc) z dálky viděných a kvůli tomu zdržujících. Rád leccos odpustím pro ten pocit, že takhle nějak by týmovky o zbloudilcích na odstřel měly vypadat, ale jen za cenu, že jsou to komedie víc než komiksovky a vyčnívají tak ve zcela specifickém směru, do kterého nikdy úplně nevkročím. 70% (24.08.2021)

Ňam ňam. Reparát Sebevražedného oddílu se povedl výbornou a ano je to především přeběhlivším režisérem Jamesem Gunnem, jehož krátký vyhazov od Myšáka byl pro Warnery doslova požehnáním. Chlapík co Gunnovi tenkrát zavolal si zaslouží tučné bonusy, nové Ferrari a vilu u oceánu k tomu. Mise na ostrově Corto Maltese je podaná s nadhledem, humorem, nelineárně (přesto konzistentně) a s úctou ke komiksové předloze. Nový tým pouze s několika známými tvářemi hýří rozličnými charaktery (Dyť umí to samý co já?!) a každý nechá na moment zazářit. Harley je za princeznu (s kytičkama a tak) a Idris jako náhrada za Willa ho nakonec v souboji drsných černochů těžce válcuje. John Cena válí i se záchodovou mísou na hlavě a na jeho seriálovou sólovku se vážně těším. Srdcem filmu je ale duo King Shark a Ratcatcher 2. Můžete mít žraloka v kraťasech co žere lidi a udělat z něj hlavního slaďouše - stačí mu dát mentalitu dvouletého dítěte. Těším se až se podívám znovu. (05.08.2021)

Celovečerní verze skeče Starro Attacks z "Robot Chicken" sbírá nadšené ohlasy díky tomu, že se konečně nějaký vysokorozpočtový komiksový film vykašlal na vážnost i sofistikovanost a naopak se vydal cestou juvenilní brakovosti (která po dlouhé dekády byla esenciální vlastností komiksů, než se jich chopili nerdi, kteří měli potřebu své dětinské obsese ospravedlňovat blafováním hloubky). Na druhou stranu ale oproti bezelstné jalovosti nejlepších a nejzábavnějších komiksových filmů jako "Batman: The Movie" (1966), "Superman IV: The Quest for Peace" (1987) či "Ghost Rider: Spirit of Vengeance" (2011) působí nový "Sebevražedný oddíl" příliš nuceně a objednávkově - stejně jako produkty od The Asylum, které se moc snaží být camp, ale nikdy nemůžou vyvolat tak ryzí nadšení jako čistokrevný trash. (28.08.2021)