The Suicide Squad: Samovražedná misia

Celovečerní verze skeče Starro Attacks z "Robot Chicken" sbírá nadšené ohlasy díky tomu, že se konečně nějaký vysokorozpočtový komiksový film vykašlal na vážnost i sofistikovanost a naopak se vydal cestou juvenilní brakovosti (která po dlouhé dekády byla esenciální vlastností komiksů, než se jich chopili nerdi, kteří měli potřebu své dětinské obsese ospravedlňovat blafováním hloubky). Na druhou stranu ale oproti bezelstné jalovosti nejlepších a nejzábavnějších komiksových filmů jako "Batman: The Movie" (1966), "Superman IV: The Quest for Peace" (1987) či "Ghost Rider: Spirit of Vengeance" (2011) působí nový "Sebevražedný oddíl" příliš nuceně a objednávkově - stejně jako produkty od The Asylum, které se moc snaží být camp, ale nikdy nemůžou vyvolat tak ryzí nadšení jako čistokrevný trash. (28.08.2021)

Vtipný, šílený, trapný, napínavý akční velkofilm, který ale dokáže být i překvapivý, smutný nebo dokonce dojemný, a nebojí se tnout do živého. Doslova. Až se Gunn ještě zlepší v rádoby vážných dramatických dialozích (aspoň tedy v tom minimu, které do svých filmů vkládá), bude to příště za pět. Bomba soundtrack, písničkový i orchestrální. (18.09.2021)

Tak to vyšlo. James Gunn se utrhl ze řetězu a servíruje brutální eRkové akce a hromadu bizarního humoru. Zatímco v druhých Strážcích Galaxie se zdálo, že se jeho styl možná pomalu vyčerpává, tady se mu podařilo využít mnohem drsnějšího a odvázanějšího materiálu, v němž si mohl dovolit v podstatě cokoli. Krev stříká všude kolem a snad každá z postav se dočká své stylově natočené akční scény. Film dvě a čtvrt hodiny baví, nenudí… a pak skončí. Temnější tóny, o které se (nejspíš) pokoušel Ayer, tu nemají prostor, osudovost je přebita přepáleností a kromě jedné anti-establishmentově laděné sekvenci je snímek oproštěn o jakýkoliv myšlenkový přesah. Pro mě je to nedostatek, ale většina diváků s tím nebude mít problém. Koho z nedávných blockbusterů urazila tupost Rychle a zběsile, rozháranost Black Widow či nevyhrocenost Expedice: Džungle, bude u Sebevražedného oddílu spokojen – kampaň slibovala vtipnou akční jízdu a přesně takový produkt se podařilo dodat. (02.09.2021)

Je fajn jednou za čas zažít příjemné překvapení, protože jsem sice tajně doufal v hodně, ale reálně moc nečekal. James Gunn to však zvládl mnohem lépe, než bych hádal. Jeho Sebevražedný oddíl je barevnější a divočejší, s tím se víceméně počítalo, jenže moje obavy, že přílišná volnost mu nebude svědčit a nakonec z filmu vyleze akorát bizarní maglajs, se nepotvrdily. Gunn ví, kdy si může dovolit decentní bizarnost nebo úchylnost a kdy diváka překvapit nějakou tou nečekanou smrtí nebo scénou tak drsnou, že se trošku stydíte, když se u ní smějete. Zároveň ale jeho film funguje i v dramatických situacích a není to zdaleka jen exhibice více či méně divných hrdinů, kteří dělají více či méně divné věci. Mimochodem nová parta se fakt povedla a herecky je to opravdu paráda (kdo hrát neumí, ten to ví a paradoxně toho umí využít), postupné budování vztahů mezi vraždícími sociopaty funguje nečekaně dobře a Gunn se nebojí být občas až překvapivě dospělý. Jen aby to o pár minut později shodil nějakým drsným fórem. Především je to celé ale neskutečná zábava. Tohle se povedlo. (04.08.2021)

„Pes? Ty si myslíš, že je to pes? Ktoré plemeno psa podľa teba TAKTO vyzerá?“ – „Neviem, v psoch sa nevyznám.“ Scenár síce obsahuje pár úžasných wtf momentov (nechajte sa prekvapiť) a typicky gunnovských nápadov (detto), ale inak ide o priemer. Čo z tohto filmu robí nadštandardnú záležitosť, to je jednak šialený kasting (fakt neviem, kto tu funguje najlepšie... asi všetci), jednak slušná akcia, jednak množstvo prekvapivo neprepálených trikov a, to najmä, osoba režiséra. James Gunn má dôležitú filmársku vlastnosť – úctu k postavám. Rád im dopraje nielen dôstojný začiatok, ale aj koniec. Piple sa s nimi tak dlho, kým nie je hotový. Čo rozhodne nie je žiadna samozrejmosť! Najviac to badať vo fantastickej scéne z dodávky pred diskotékou, kde ste zrazu viac namäkko, ako namäkko uvarené vajíčka. Podobných okamihov je tu viac, aj keď na môj vkus mohlo byť ešte viac. Preto ma nepríjemne zaskočilo, že sa piple s postavami a napokon ako keby mu začali byť ukradnuté, stali sa figúrkami na šachovnici a prakticky nereagujú na úmrtia svojich druhov v zbrani. Svojrázneho režiséra tentokrát nespútavali žiadne štúdiovo-producentské obmedzenia (aspoň to tak vyzerá) a tak si to naplno užil. V praxi to znamená nie ani tak to, že sa tu šťavnato nadáva, ale najmä to, že sa tu ešte šťavnatejšie umiera a to vrátane postáv, od ktorých to nečakáte. Česť Miltonovej pamiatke; konečne niekto docenil vedľajšie postavy, ktoré riskujú všetko napriek tomu, že nemajú žiadne superschopnosti (o to je ich odvaha obdivuhodnejšia). Trocha zamrzí, ako ku koncu tvorcovia pracovali s (inak parádnym) Peacemakerom. (20.08.2021)