The Suicide Squad: Samovražedná misia

Nový Suicide Squad (všichni ho označují za dvojku, i když sequelem tak docela není) si hraje s očekáváním, a to až do té míry, že dost zamrzí, jak rychle ve filmu postavy umírají. Hraje se tu s klišé a různými postupy, například je tu obrácený klasický otcovský vztah s dcerou (falešnou i reálnou) a dělá se z toho sranda. Akce v Suicide Squad je opravdu hodně a místy je opravdu brutální. Super. Příběh rozhodně není špatný, ale je vidět, že ten jde často do pozadí a někdy slouží jen jako podpora stylových scén. Velkolepé finále mě potom docela zaskočilo a nakonec i dost líbilo. Je správně monumentální, víc než u kdovíjaké jiné superhrdinské záležitosti. James Gunn dost dobře trefil vyznění Suicide Squad z komiksu s důrazem na jejich starší sešity. I když je ale jeho Suicide Squad často drsnější a nešetří černým humorem, je v konečném důsledku zároveň o dost pozitivnější - je podobně optimistický jako třeba Strážci galaxie. Postavy jsou dost dobré, i když je jich tolik, že nedostanou mnoho prostoru. I tak je ale mezi nimi ve filmu mnoho dobré a zábavné interakce. Upřímně řečeno jsem čekal od těchto Suicide Squad ještě o něco víc, myslel jsem si, že to bude v podstatě film roku. Určitě se na film podívám znova, každopádně v tuto chvíli je to pro mě opravdu dobrá a slušně nápaditá komiksová řežba. (8/10) (14.09.2021)

Tak to vyšlo. James Gunn se utrhl ze řetězu a servíruje brutální eRkové akce a hromadu bizarního humoru. Zatímco v druhých Strážcích Galaxie se zdálo, že se jeho styl možná pomalu vyčerpává, tady se mu podařilo využít mnohem drsnějšího a odvázanějšího materiálu, v němž si mohl dovolit v podstatě cokoli. Krev stříká všude kolem a snad každá z postav se dočká své stylově natočené akční scény. Film dvě a čtvrt hodiny baví, nenudí… a pak skončí. Temnější tóny, o které se (nejspíš) pokoušel Ayer, tu nemají prostor, osudovost je přebita přepáleností a kromě jedné anti-establishmentově laděné sekvenci je snímek oproštěn o jakýkoliv myšlenkový přesah. Pro mě je to nedostatek, ale většina diváků s tím nebude mít problém. Koho z nedávných blockbusterů urazila tupost Rychle a zběsile, rozháranost Black Widow či nevyhrocenost Expedice: Džungle, bude u Sebevražedného oddílu spokojen – kampaň slibovala vtipnou akční jízdu a přesně takový produkt se podařilo dodat. (02.09.2021)

Nic pro lidi bez nadhledu. Ani jsem nedoufal, že v dnešní politicky korektně připosraný době uvidím něco podobnýho. Svět komiksovýho filmu, který dnes úpí pod vládou marvelovských dětinských omalovánek, potřeboval někoho takového, jako je James Gunn - bývalý Tromák, originální svéráz, což je silně znát na jeho tvorbě. Jeho film je neskutečně odvázaný, se smrtící kadencí přepáleného humoru, ale přitom to ve výsledku není žádný chaotický bordel. Gunn má jasnou vizi, umí fantasticky načasovat nekorektní vizuální fórky a spousta jeho scenáristických nápadů dokáže překvapit. Prostě talent od pánaboha. A chvílema v té záplavě čvachtavého R-kového gorefestu mi připadalo, že koukám na nějaký drahý půlnoční film v nějakém grindhouse kině v hlubokých 70.letech. A závěrem jako bonbónek nejoriginálnější kaiju monstrum všech dob. Klobouček Warnerům, že se nebáli a tohle Gunnovi odklepli do široké kinodistribuce. (07.08.2021)

Stejně jako u jedničky, i zde je středobodem Margot Robbie, která i když vážně září, tak narozdíl od předchůdce již zde má poměrně silnou konkurenci. Na úvod je nám představeno rozsáhlé komando podivínů, z nichž je tu většina jen na ten počáteční masakr. Zbytek se objeví následovně a já si je během chvilky zamiloval. Jedná se o charismatickou partu z nichž má každý jedinečné schopnosti, osobité kouzlo i vlastní problémy. Ale co je hlavní, každý dostává v příběhu dostatek prostoru a diváka baví způsobem svým vlastním. Máme tu soutěživé duo zabijáků jako Johna Cenu a Idrise Elbu, roztomilou krysařku, až dětsky naivního žraloka, šílenou Harley a k tomu už jen divný týpek do počtu a můžeme začít. Řekl bych, že oproti filmu z roku 2016 se jedná o obrovský úspěch. Dílo je totiž plné skvělých vtipů, nápaditých akčních scén a velice grafického násilí, díky čemuž je to podívaná zábavná již od samého začátku. Nicméně jsem z celku neměl tak dobrý pocit, jak jsem doufal a to hned z několika důvodů. Ani bych snímku nevyčítal ten zoufale prostý příběh, který je u superhrdinských filmů již častým standartem, ale především mi zde vadil úhlavní nepřítel, což byla přerostlá pestře barevná mořská hvězdice. Na níž mi vadilo snad vše. Rozčilovala mne tak samotným vzhledem počínaje, přes nevyužitý potenciál jejích nohsledů, až jejím původem konče. Ze všeho nejvíce se mi však nelíbil způsob, jakým se ji nakonec podařilo porazit (kvůli spoilerům nebudu zacházet do detailů). To mají alespoň filmy Sebevražedného oddílu společné, ani v jednom nebyl zvolen vhodný protivník našim hrdinům. Vidím to na lepší průměr, ale nejde o žádný zázrak. 77% PS: Nejsem si jist, kolik lidí si to nakonec uvědomí, ale King Sharka si zahrál Sylvester Stallone. (12.08.2021)

Pro svět přitroublých dyslektických mongololidí, a nejen pro ten, je rozhodně více než dobře, že se Jakuba Zbraňň těm zkurveným neomarxistickým pamrdům nepovedlo kancelačně zkulturnit za jeho sto let staré tvítrové vtípky o píchání dětí. On totiž, snad jako jediný, dokáže z těch sterilních, vážně se beroucích, furtdokolových, anemických, debily kýčovitě či propagandisticky mentorujících, pouťově filosofických a plytkých leporel, kde se všechny ty „supravodiče“ chovají a vypadají, jako by se právě vrátili z gájprajdu s opruzeninami konečníků ze zařezaných tang, udělat hravou, vtipnou, neotřelou, uvolněnou a šarmantní plnokrevnou heterozábavu, plnou geniální fantazie a až po pastelové elasťáky napěchovanou originálními scénáristickými i režijními vyfikundacemi. A to by se v dnešním světě, v němž humory v agónií chcípají na pandemenci a kde se korektní upjatost snoubí s masovou debilitou a vychcaností zamindrákovaných pozornostních kurev, mělo vyvažovat minimálně culíkatými paťačkami s právě vypadnuvšími horními jedničkami. Anebo jednoznačnou plnou palbou. P.S.: Cvrlikači se vyhýbám důsledněji než jehovista transfúzi, proto pro usnadnění práce svým budoucím kancelačním kulturistům, až jednou uzavřu smlouvu s fašistickým Dyznym, uvádím svůj nejoblíbenější patologicky závadný cvrlík zde: Co odpovědět lékárnici, která, když jdete kupovat antikoncepci pro svou jedenáctiletou dceru, vyděšeně spráskne ruce a povídá: „Proboha, pane, vaše dcera je již v tomto věku sexuálně aktivní???!!!“? - „Ale piču aktivní, leží jak prkno, celá matka.“ (07.08.2021)