The Suicide Squad: Samovražedná misia

Nic pro lidi bez nadhledu. Ani jsem nedoufal, že v dnešní politicky korektně připosraný době uvidím něco podobnýho. Svět komiksovýho filmu, který dnes úpí pod vládou marvelovských dětinských omalovánek, potřeboval někoho takového, jako je James Gunn - bývalý Tromák, originální svéráz, což je silně znát na jeho tvorbě. Jeho film je neskutečně odvázaný, se smrtící kadencí přepáleného humoru, ale přitom to ve výsledku není žádný chaotický bordel. Gunn má jasnou vizi, umí fantasticky načasovat nekorektní vizuální fórky a spousta jeho scenáristických nápadů dokáže překvapit. Prostě talent od pánaboha. A chvílema v té záplavě čvachtavého R-kového gorefestu mi připadalo, že koukám na nějaký drahý půlnoční film v nějakém grindhouse kině v hlubokých 70.letech. A závěrem jako bonbónek nejoriginálnější kaiju monstrum všech dob. Klobouček Warnerům, že se nebáli a tohle Gunnovi odklepli do široké kinodistribuce. (07.08.2021)

// DC is back. Teda, aspoň na jeden film. Zachraňovat to přitom musel až režisér marvelovek James Gunn. Ujal se toho nicméně s velkou vervou a možná ještě větší kreativní chutí, takže to bylo brutální, krvavý, vtipný, napínavý, dojemný i plný překvapení, a vlastně to takové bylo od začátku až do konce. Příběh hezky gradoval, počty záporáků neustále rostly, ale v zásadě nemůžu říct, že by závěrečná akce byla nutně ta nejlepší, nebo že by si naopak ty největší vtípky režisér vystřílel už na začátku. Ne, bylo to konstantně boží, hrál do toho zase jednou skvělý soundtrack, Harley ze všech dosavadních filmů jednoznačně nejlíp využitá, podobného zacházení se ale dočkala snad každá z postav. Normálně jsem odcházel z kina s pocitem, že se nemůžu dočkat, až to uvidím znova. A že to uvidím hodněkrát znova. 9/10 (02.08.2021)

Gunn je hrozný hovado a nápadů má na rozdávání. Umí vykreslit srandovní postavičky, které nechá dvě hodiny dělat pravé opaky superhdinské etiky, aniž by to začalo být nudné. I když… tendenční je to zhruba od konce první třetiny až hanba a energický tvůrce plácá páté přes deváté. Dělá sice absolutní satiru na žánr či politické klima, ale nemá ji moc o co opřít - film má navzdory vtipným dějovým přesmyčkám dost rutinní a přímočarou výstavbu a poslušně následuje klasický emocionální vývoj dvou klíčových postav (Idrise Elby a hlavně Daniely Melchior, která je srdcem filmu a jasně nejzajímavějším charakterem, nejen díky impozantní vizáži představitelky); kritika USA moc novátorská není a téma odepsaných looserů, kteří si přece zaslouží trochu lásky, mizí ve změti bujarého kosení, požírání a rozčtvrcování, kde většina katů prostě nemá uchopitelné charaktery. Možná ještě King Shark (opět díky vztahu s postavou Melchior), jenž ale slouží jednoduchému situačnímu humoru, do něhož se drolí i celek. Akční scény jsou navíc dost odfláklé, také mají čistě parodický účinek, i když kaiju hvězdice je super a má skvělé hororové vlastnosti. Je to parodie s dost bídnými pokusy o seriózní sdělení a emoce, navrch s nevyrovnaným humorem. Gunn chvíli pálí jednu petardu za druhou a tvoří roztomilé situace, ale následně se zastavuje na místě a své aktéry nikam neposouvá - Peacemaker jako by jen občas vykročil ze stínu (a potřebuje k tomu o dvě čísla menší tričko a bílé spodky) a Margot Robbie mě tu poprvé nebavila (respektive Harley). Přitom to není vůbec marné, několik “bože!” jsem z pozitivního údivu nad Gunnovou neurvalostí skrz úsměv procedil. 65 % (08.04.2023)

Pro svět přitroublých dyslektických mongololidí, a nejen pro ten, je rozhodně více než dobře, že se Jakuba Zbraňň těm zkurveným neomarxistickým pamrdům nepovedlo kancelačně zkulturnit za jeho sto let staré tvítrové vtípky o píchání dětí. On totiž, snad jako jediný, dokáže z těch sterilních, vážně se beroucích, furtdokolových, anemických, debily kýčovitě či propagandisticky mentorujících, pouťově filosofických a plytkých leporel, kde se všechny ty „supravodiče“ chovají a vypadají, jako by se právě vrátili z gájprajdu s opruzeninami konečníků ze zařezaných tang, udělat hravou, vtipnou, neotřelou, uvolněnou a šarmantní plnokrevnou heterozábavu, plnou geniální fantazie a až po pastelové elasťáky napěchovanou originálními scénáristickými i režijními vyfikundacemi. A to by se v dnešním světě, v němž humory v agónií chcípají na pandemenci a kde se korektní upjatost snoubí s masovou debilitou a vychcaností zamindrákovaných pozornostních kurev, mělo vyvažovat minimálně culíkatými paťačkami s právě vypadnuvšími horními jedničkami. Anebo jednoznačnou plnou palbou. P.S.: Cvrlikači se vyhýbám důsledněji než jehovista transfúzi, proto pro usnadnění práce svým budoucím kancelačním kulturistům, až jednou uzavřu smlouvu s fašistickým Dyznym, uvádím svůj nejoblíbenější patologicky závadný cvrlík zde: Co odpovědět lékárnici, která, když jdete kupovat antikoncepci pro svou jedenáctiletou dceru, vyděšeně spráskne ruce a povídá: „Proboha, pane, vaše dcera je již v tomto věku sexuálně aktivní???!!!“? - „Ale piču aktivní, leží jak prkno, celá matka.“ (07.08.2021)

Ňam ňam. Reparát Sebevražedného oddílu se povedl výbornou a ano je to především přeběhlivším režisérem Jamesem Gunnem, jehož krátký vyhazov od Myšáka byl pro Warnery doslova požehnáním. Chlapík co Gunnovi tenkrát zavolal si zaslouží tučné bonusy, nové Ferrari a vilu u oceánu k tomu. Mise na ostrově Corto Maltese je podaná s nadhledem, humorem, nelineárně (přesto konzistentně) a s úctou ke komiksové předloze. Nový tým pouze s několika známými tvářemi hýří rozličnými charaktery (Dyť umí to samý co já?!) a každý nechá na moment zazářit. Harley je za princeznu (s kytičkama a tak) a Idris jako náhrada za Willa ho nakonec v souboji drsných černochů těžce válcuje. John Cena válí i se záchodovou mísou na hlavě a na jeho seriálovou sólovku se vážně těším. Srdcem filmu je ale duo King Shark a Ratcatcher 2. Můžete mít žraloka v kraťasech co žere lidi a udělat z něj hlavního slaďouše - stačí mu dát mentalitu dvouletého dítěte. Těším se až se podívám znovu. (05.08.2021)