Trblietanie v tráve

Scenár ako vystrihnutý zo života. Drsná realita lásky, smutné no pravdivé. Časom sa všetko mení, a to čo nám kedysi pripadalo krásne, neskôr už také nemusí byť... Natalie Wood veršom toho básnika dokázala dať priam vizuálnu poetickú podobu - herecky skrátka dokonalé, výborne namixovaná zmes romantiky a racionálnej drámy, pričom ten koniec dal za všetkým krásnu emotívnu bodku. Silný nadpriemer. 85/100 (06.02.2018)

Kdysi ještě filmaři dokázali točit filmy s velkým F. Nechybí v něm láska, vášeň, neštěstí, nechybí ale ani rozumný konec. Pěkných, opravdu pěkných 120 minut. Sledovala jsem také blížící se hospodářskou krizi a její vliv na obyvatele Kansasu. Sice velmi nenápadně, ale přece ovlivňovala životy všech i celý filmový děj. (27.03.2018)

V tomhle filmu se souloží v autech, ale nemluví se o tom veřejně. Nejlepší byla ta mumie na houpacím křesle při Deanině odjezdu ze sanatoria :-) Konečně snímek, ve kterém si uvědomili, že když někdo dostane pěstí do obličeje, tak to dost bolí. Film v podstatě dělí Deaniena duševní choroba na dvě části. Ta první je sladce romantická, sice hodně naivní, ale krásná. Atmosféru jen lehce kazí Budova (Warren Beatty) navrátivší se sestra Ginny (Barbara Loden). Sestřička je tak trochu vamp a do Stamperovic rodiny vůbec nezapadá. Na svou dobu se objevuje poměrně dost choulostivé téma - totiž okolnostmi a především konvencí vynucená sexuální abstinence mladých (tzv. před svatbou ne!), dokonce jsou více než patrné narážky na prostituci - to je to Warrenovo "another kind of a girl". Druhá část už ale není vůbec romantická, spíš trochu psychologická, taky dlouhá, a především - strašně moc smutná. Už mockrát jsme viděli ve filmu, jak veliká láska zbytečně uhasne, aby pak při rozfoukávání ještě víc vše udusila. V tomto případě byla Deanie Loomis (Natalie Wood) v sanatoriu příliš dlouho (a asi mi něco uteklo, ale nepostřehl jsem, proč ji vlastně Bud nechal), takže si pak jen mohla pochovat v náručí Buda juniora. I když nejsem zrovna na chlapečky, objektivně uznávám, že Warren byl asi největší fešák tehdejšího filmu, tedy v tom roce 1961, kdy v podstatě začínal točit. Konstatuji, že Natalie Wood je ještě hezčí než Bonnie Parker (Faye Dunaway), ale to platí jen pro tu první část filmu, pak už se mi zdaleka tolik nelíbila (patrně pod vlivem své šílené role). Mno na začátku jsem měl tendenci dát pět, ale zase ta druhá polovina (myšleno dějově) byla jen na dvě (jsem totiž nenapravitelný skrytý romantik a tak děj prožívám až možná příliš), takže to bylo tentokrát velké dilema. Každopádně skvělý pan herec Warren Beatty mě opět ani trochu nezklamal! Viděno pochopitelně v originále. EDIT 2016: Viděno i v původním dabingu ČT Praha 1971 - leccos se mi tím v ději vysvětlilo, nic to nemění na faktu, že Třpyt je hodně smutný film o tom, jak skrupule, mravokárnost a dogmatismus mohou zničit jednomu život. (30.06.2008)

Příjemné překvapení. Jisté výhrady by jistě byly - a to především ani ne tak k hereckým výkonům, jako k celkovému vedení herců, které bylo ale v té době standartní (přehrávání, sentiment). Některé scény jsou trochu nepochopitelné, některé naivní - především když se tvůrci snaží zachytit a pokud možno nějak osvětlit milostný život tehdejší americké mládeže a jejich z tohoto vyvstávající traumata. Kamera a střih jsou dokonalé. Několik neotřelých a zajímavých režijních řešení - například scéna smrti otce hl. hrdiny za zvuku jazzové hudby. Nebo neustálá přítomnost černošských metařů a řidičů, bezdomovců, bláznů či starých opuštěných dam, kontrastujících se společností okolo hlavních postav. Tentokrát musím souhlasit s americkou filmovou akademií - režie na oskara asi nebyla, ale scénář jistě ano. Jak říkám - velice příjemné a nečekané televizní překvapení - především druhá půlka a závěr. (03.12.2006)

Holka sa vasnivo zamiluje, vytriezvie a nasledne konci so zlomnenym zaludkom, teda pardom, hovori sa so zlomenym srdcom. Na filmove spracovanie je to fdobry scenar, Warren Beatty bol vzdy chlap, kulisy,  rezia, dialogy na urovni. Cim viac pozeram tento film, tym mam filmecek radsej a radsej. Oplati sa aj atmosfera Kansasu 20. rokov minuleho storocia. 76 % (16.06.2018)