Električka zvaná Túžba

Tomuto snímku dominují herecké výkony. Neřekl bych, že herci nějak výrazně přehrávali. Ve srovnání s jinými obdobnými snímky (např. Sunset Blvd.) byla i Vivien Leigh velmi přirozená (na to, že hrála psychycky narušenou bláznivou ženu). Celému snímku však dominoval Marlon Brando. Pokaždé, když se objevil v záběru, upoutal mou pozornost. On jakoby zacházel herecky až do extrému, přesto však bylo každé jeho slovo a každý jeho výraz nesmírně uvěřitelný. (29.01.2007)

Mísí se tu nehorázný kontrast přirozeného výkonu Marlona Branda a neuvěřitelného přehrávání Vivien Leigh. Její postava byla veskrze nesympatická a i když tragická, prostě jsem jí neměl rád. Z mého pohledu to měla nejhorší Stella protože měla silný cit k Stanleymu i Blanche, ale jednoho se musela vzdát a tudíž se pak nenávidět. Zbylé dvě postavy byli tohoto ušetřeny. Vždycky ale miluju, když film který je starý skoro už 60 let je stále aktuální. Elia Kazan byl velký filmař. (14.12.2005)

Brando je vskutku zvíře, při prvním pohledu na jeho obličej a muskulaturu jsem málem oněměl úžasem. On je hlavním motorem filmu, kterého sledovat je čirá radost. Jeho Stanley Kowalski je sice v lecčems opravdu pěkný parchant, ale já jsem s ním cítil od první do poslední minuty. Zato Vivien Leigh vypadá v kontrastu s ním jako nesympatická nána, která mi byla protivná celý film - to její teatrální pojetí role se s Brandovým přirozeným ztvárněním hrozně bilo. Hrát to jiná, "filmovější" herečka, výsledek mohl být mnohem působivější. Od samotného příběhu jsem pak čekal trochu víc a závěr mě nechal zcela chladným. I tak ale musím Kazanovi nechat precizní práci s herci a detaily. (12.10.2009)

Blanche, někdejší jižanská dáma vychovávána ve velkém domě se sluhy, kterou učili, že dokonalý vzhled a umění konverzace postačí, aby se jednou dobře provdala za bohatého gentlemana, je konfrontována s neutěšeným faktem, že svět, jaký znala, je pryč. Starý Jih nahradil Jih nový, a pro dámy v něm není místo. I kavalíři, zdá se, jsou nedostatkovým zbožím. Než by si však tuto pravdu přiznala, raději žije v iluzi. Naopak Stanley, syn polských imigrantů, požadavky nového světa splňuje - je silný, přímý a živočišný a moc dobře ví, že přežít může jen ten nejsilnější. Jeho mužnost je v kontrastu s ženskostí Blanche, jeho realismus se bije s jejím idealismem. Jak jinak mohl jejich střet a boj o místo po boku Stelly (která se úspěšně požadavkům nového světa přizpůsobila) dopadnout než (pozor na spoiler!) vítězstvím silnějšího? Ale nenechte se zmást, konec není ani pro jednoho z nich nešťastný. A nešťastná rozhodně není ani filmová adaptace božské Williamsovy hry. Vivien Leigh působí tak zranitelně a Marlon Brando tak machisticky, jak je žádoucí, film ani na vteřinu nenudí a Kazanova režie je přesná. Akorát závěrečná Stellina slova zaznít neměla... (13.01.2011)

Tramvaj do stanice Touha je filmem docela přeceňovaným a v dnešní době nepřekvapujícím. Nebýt dokonalého Marlona Branda a Vivian Leigh pravděpodobně by byl hodně rychle zapomenut. Jejich "vztah" a napětí mezi nimi z filmu přímo čiší a škoda, že je nejde vidět naživo (např. v divadle jak hrají tuto hru), protože to by rozhodně byl životní zážitek, který nedokáže plátno zcela nahradit. Elia kazan je velmi zkušený režisér, ale v tramvaji nemá moc prostoru a moc šancí na experimenty. Režie je konvenční a podtrhuje trochu zdlouhavý film, který je na úrovni 3 a půl hvězdiček. (05.09.2007)