Réžia:
Elia KazanKamera:
Leon ShamroyHudba:
Alfred NewmanHrajú:
Dorothy McGuire, Joan Blondell, James Dunn, Peggy Ann Garner, Lloyd Nolan, James Gleason, Ted Donaldson, John Alexander, Alec Craig, Gloria Talbott (viac)Obsahy(1)
Hořkosladké drama režiséra Elii Kazana se odehrává kolem roku 1900. Líčí osudy rodiny Nolanových, kteří jako potomci irských přistěhovalců žijí v chudinské newyorské čtvrti. Čtrnáctiletá Fanny je úplně jiná než její mladší bratr Neeley. Má ráda školu a vzdělání a chtěla by se v budoucnu dostat z bídy, ve které strávila dětství. Nade vše však miluje svého otce, věčného snílka a optimistu Johnnyho. Ten je sice alkoholik a z příležitostných pracovních zakázek rodinu neuživí, avšak dobré nálady má na rozdávání. Břemeno starostí o rodinu tak nese na bedrech matka Katie. Ta je však příliš ustaraná a pomalu ztrácí sílu. Velká životní zkouška čeká Nolanovy ve chvíli, kdy se ukáže, že maminka čeká další dítě. Vypadá to, že Fanny bude muset školu opustit...
Citlivě a dojímavě vyprávěný příběh se silným sociálním akcentem byl Kazanovým celovečerním debutem. Vznikl podle stejnojmenného románu spisovatelky Betty Smithové, který vyšel i u nás. Film získal Oscara za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli (James Dunn v roli otce Johnnyho), nominováni na tuto cenu byli i scenáristé Frank Davis a Tess Slesingerová. Film se dočkal televizního remaku v roce 1974. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (22)
Film podle stejnojmenné knihy je sice občas zkratkovitý, jsou v něm skoky v ději, nepostrádá však nic z dobové atmosféry, je emotivní, zkrátka dokonalý zážitek, a to i přesto, že film byl natočen roku 1945. Povídá otec dceři: "Podívej, jak se ten strom dere skrz cement. Nikdo ho nesázel a strom se neptal cementu, zda tu smí růst, a tak si razí svou cestu. Opři se do něčeho s takovou vervou jako ten strom a překážka ustoupí." ()
Naprosto přesvědčivé drama, které se v obrovské šíři záběru dokáže zaobírat rodinnnými problémy, zvláště vztahem dcery k bohémskému otci, sociálními problémy tehdejší Ameriky, ale hlavně stojí na přesvědčení, že bída se odstraňuje tím, že se tvvrdě pracuje a nikoliv závistí a revolucí. Protože prací vždycky nakonec vyroste strom. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $9,000,000║Tržby Celosvetovo $-║ Komorný rodinný "dobový" film, ponúkajúci pohľad na biedu a neskrývané utrpenie vtedajšieho súžitia v rodinnom prostredí v New Yorku, kde akákoľvek snaha o prežitie, môže niekedy zlyhať na nešťastnom alkohole. Príbeh plný emócii a súcitu ale aj o tom že vždy keď sa chce sa nájde cesta k šťastiu. /70%/ ()
První Kazanův film a hned taková pecka. V podstatě jde o sociální (melo)drama o těžkém životě jedné rodinky v Brooklynu na přelomu století. A musím říct, že mě ta rodinka neskutečně přirostla k srdci. Ať už furiantský otec, který by se rozdal, jen má větší srdce než schopnosti a nedolá pití. Nebo úžasná tetička, která říká každému manželovi Bill. A především naprosto úžasná holčička Francie, citlivá, zasněná, inteligentní, jejíž představitelka by zasloužila Oskara. V průběhu filmu sledujeme jejich trampoty a přes těžký život rodina nikdy nezahořkne, nepropadne beznaději, naopak se snaží jít dál. Kromě úžasného pouličního života, kde je vidět jak se tehdy žilo a všcihni se znali je tu i spousta emotivních scén, které mě rozsekaly, jako nečekané úmrtí nebo rozhovor matky s dcerou při porodu. Takže si zase jednou nadhodnotím a dám 5*. ()
Nevýrazný produkt komerční kinematografie své doby, který je z dnešního pohledu zajímavý jen tím, že ho režíroval slavný Elia Kazan a že je jednou z mála adaptací slavného románu Betty Smith. Jenže Kazan, který měl mnohem lepší filmy, se scénáristy vytěžil z knihy naprosté minimum. Komplexní román o dospívání mladé dívky, jejíž touhou je vymanit se z osudu prvních generací evropských imigrantů živořících v periferních částech Brooklynu, je filmem zpracován do povrchního melodramatu, které se tematicky i vyzněním od originálního příběhu Fanynky Nolanové odlišuje a dost ho zplošťuje. Houževnatost a píle, které charakterizují románovou Fanynku, jsou zde zásadně potlačeny (těch pár nepodstatných zmínek o vynikajících školních kompozicích v uspěchaném závěru filmu nehrají roli). Otevřenost v popisech dětství v chudinském Williamsburgu a Fanynčiných pocitech, peripetie dospívání v prostředí čistého kapitalismu a vůbec celkové problematizování amerického snu se do kýčovitého komerčního filmu hollywoodské produkce té doby zjevně moc nehodily (kdepak řeči o nějakém americkém neorealismu) a důraz byl kladen především na vizuální stránku. Samostatnou kapitolou, která podtrhuje slabost filmu, je špatné obsazení: Životná a prosta deklamativního stylu je snad jen Joan Blondell v roli tety Sissy. Pochopitelně zde opět narážíme na klasický problém, jak se dívat na filmové adaptace románových předloh (=rozdílná média, svébytná díla); povrchnost filmu a přílišná zkratkovitost scénáře však musejí být zjevné i při neznalosti předlohy. Škoda. ()
Galéria (26)
Fotka © Twentieth Century-Fox Film Corporation
Zaujímavosti (7)
- Cenzori odmietali schváliť scenár k filmu kvôli "bigamickej charakteristike Sissy". Súhlas dali až za predpokladu, že vo filme bude uvedené, že všetci jej manželia zomreli alebo sa s ňou rozviedli. (Michal74)
- Do úlohy Kathie Nolan (Dorothy McGuire) bola zvažovaná Alice Faye. Keď sa ukázalo, že Faye je nedostupná, bola skúšaná pre úlohu Gene Tierney, avšak tá otehotnela a musela sa úlohy vzdať. Kandidátkami boli tiež Mary Anderson a Jeanne Crain. (Michal74)
- Film bol nakrútený podľa rovnomenného románu od Betty Smith. (Michal74)
Reklama