V Brooklynu roste strom

Je mi jasné, o co Kazanovi šlo, ale já shodou okolností právě dočetl Džungli od Uptona Sinclaira a to, co prožívala Nolanova rodina ve filmu, byla obyčejná selanka proti tomu, jak žili opravdoví chudáci. Tento film ve mě nedokázal nic rozeznít, ač byl natočen vcelku velmi dobře. Mám ale Kazanovi docela za zlé, že se neodvážil pořádně přitlačit na pilu. Pak by to totiž byl opravdu parádní film na toto téma. Takhle to bylo...no prostě jen pokus dojmout. (30.11.2009)

Naprosto přesvědčivé drama, které se v obrovské šíři záběru dokáže zaobírat rodinnnými problémy, zvláště vztahem dcery k bohémskému otci, sociálními problémy tehdejší Ameriky, ale hlavně stojí na přesvědčení, že bída se odstraňuje tím, že se tvvrdě pracuje a nikoliv závistí a revolucí. Protože prací vždycky nakonec vyroste strom. (27.06.2010)

Nevýrazný produkt komerční kinematografie své doby, který je z dnešního pohledu zajímavý jen tím, že ho režíroval slavný Elia Kazan a že je jednou z mála adaptací slavného románu Betty Smith. Jenže Kazan, který měl mnohem lepší filmy, se scénáristy vytěžil z knihy naprosté minimum. Komplexní román o dospívání mladé dívky, jejíž touhou je vymanit se z osudu prvních generací evropských imigrantů živořících v periferních částech Brooklynu, je filmem zpracován do povrchního melodramatu, které se tematicky i vyzněním od originálního příběhu Fanynky Nolanové odlišuje a dost ho zplošťuje. Houževnatost a píle, které charakterizují románovou Fanynku, jsou zde zásadně potlačeny (těch pár nepodstatných zmínek o vynikajících školních kompozicích v uspěchaném závěru filmu nehrají roli). Otevřenost v popisech dětství v chudinském Williamsburgu a Fanynčiných pocitech, peripetie dospívání v prostředí čistého kapitalismu a vůbec celkové problematizování amerického snu se do kýčovitého komerčního filmu hollywoodské produkce té doby zjevně moc nehodily (kdepak řeči o nějakém americkém neorealismu) a důraz byl kladen především na vizuální stránku. Samostatnou kapitolou, která podtrhuje slabost filmu, je špatné obsazení: Životná a prosta deklamativního stylu je snad jen Joan Blondell v roli tety Sissy. Pochopitelně zde opět narážíme na klasický problém, jak se dívat na filmové adaptace románových předloh (=rozdílná média, svébytná díla); povrchnost filmu a přílišná zkratkovitost scénáře však musejí být zjevné i při neznalosti předlohy. Škoda. (03.01.2022)

Kazan už v roce 1945 ovládal svou práci lépe, než většina jeho kolegů dnes. Smutný a obyčejný příběh dokázal podat bravurně, lehce a poutavě, takže mě udržel a nepustil od TV, ačkoli jsem měl úplně jiné plány. Krásně předvedená konfrontace mezi lehkovážnou veselostí a oblíbeností na jedné straně a smutnou a nepopulární zodpovědností na straně druhé. 80%. (13.09.2009)

Film podle stejnojmenné knihy je sice občas zkratkovitý, jsou v něm skoky v ději, nepostrádá však nic z dobové atmosféry, je emotivní, zkrátka dokonalý zážitek, a to i přesto, že film byl natočen roku 1945. Povídá otec dceři: "Podívej, jak se ten strom dere skrz cement. Nikdo ho nesázel a strom se neptal cementu, zda tu smí růst, a tak si razí svou cestu. Opři se do něčeho s takovou vervou jako ten strom a překážka ustoupí." (23.09.2012)