The Florida Project

Poznal som také vylízané pizdy. Arogantné pipiny s dobrými telami, ale nulovým charakterom a ako bonus s deckami, ktoré by sa mali lepšie v detskom domove, než pri nich. Rok mi robili zo života peklo a keď som s nimi absolvoval krátky, ale účinný rozhovor, ráno som zistil, že bol účinný ozaj až moc - našiel som si auto s prerezanými štyrmi gumami. Pipiny to moc nedomysleli do konca, pretože sme so ženou mali dobrú havarijnú poistku a poisťovňa nám komplet preplatila čisto nové gumy. Čiže, ak to mám povedať diplomaticky, vysoké IQ tam nebolo. Každopádne to, že mi ich tento film pripomenul ešte neznamená, že nie je psychologicky hodnoverne prepracovaný. Práveže je. A to je na ňom vlastne dosť smutné a strašidelné, pretože atmosféra Floridy (obvykle vo filmoch prezentovanej mimoriadne veselo a bezstarostne) je neuveriteľne depresívna a plná dezilúzie. Dospeláci, ktorí tu žijú, stratili všetky svoje životné sny. Tínedžeri sa potulujú ulicami a robia blbosti. A menšie decká tiež robia blbosti a vrcholom ich kultúrneho podujatia je večer sedieť pred televízorom, džgať do seba pizzu, zapíjať ju skvelým Dr. Pepperom a ísť spať. A Willem Dafoe? Ten nikdy nebol lepší. Sam Rockwell bol v tom roku výborný a právom získal Oscara za Tri billboardy kúsok za Ebbingom, ale aj tak som sošku viac prial - tiež nominovanému – Dafoeovi. Pripomenul mi viacerých chlapov, s ktorými som sa stretol v rôznych prácach, ktoré som v živote vykonával. Boli to dobrí, nenápadní, statoční a múdri muži a chcem veriť, že ma aspoň niečo naučili. (07.03.2018)

Tak že by bol Sean Baker americkým klonom bratov Dardennovcov? Pomalý, vyše hodinový "antidejový" rozjazd môže mnohých rozladiť, ale ako sa ukáže, je nesmierne dôležitý pre vnímanie nastávajúcich situácií a urobenie si vlastného názoru na to, čo bude nasledovať. Myslím, že Bakerovi išlo viac o to, aby nič divákovi nevnucoval, ale napriek tomu svoj názor nenútene a observačnou metódou podáva. Ako dokážeme odhadnúť, ako svoj život vníma dieťa? Je to čisto len o tom, čo je ukotvené v zákone, ktorý bezpochyby vznikol podľa najlepšieho svedomia a vedomia, ale predsa...? No na to tu máme film, podávajúci priebeh života jednej nekonformnej rozpadnutej rodinky (a nielen jej) predovšetkým pohľadom dieťaťa. A teraz súďme... (24.07.2018)

Kouzlo slunečné Floridy, candy shop barvičky a názvy motelů jako FutureLand, Magic Castle nebo The Enchanted (kousek pěšky je pohádkový Disneyland), staví Baker v kontrast se smutnou realitou sociálních případů, nezodpovědných rodičů, dětí odsouzených k nepřízni osudu, vězení a nebo životu na podpoře. Dětská perspektiva a jen velmi volný příběh, sonda dobrá, celkově však nijak šálek pro mě. (12.03.2022)

Dost podobný zážitek jako z Fish Tanku. Když si totiž už po pár úvodních minutách přejete, aby hlavní postavy zahynuly co možná nejbolestivější smrtí, je těžké se jakkoliv s filmem emočně prolnout. Režisér navíc zvolil čistě observační záběrování, kdy hlavní postavy v podstatě nejsou klasickými hlavními postavami filmového vyprávění, ale pouhými náhodnými vzorky společnosti (samozřejmě chápu, proč tento přístup Baker zvolil a zvolil ho s ohledem na téma a zpracování správně), které divák pozoruje. Florida Project je tedy ten druh filmu, kdy naprosto uznávám jeho objektivní kvality, ale subjektivní odpor k hlavním hrdinkám je natolik silný, že mi brání v tom si ten snímek bez zábran po filmové stránce užít. 6/10 (08.03.2018)

Nebýt dokonale sympatického Willema Dafoea nebylo by moje hodnocení tak vysoké, protože ti zpovykaní spratci mi poměrně dost lezli na nervy. Je pravda, že když se ta holčička (jejíž výkon byl bezpochyby výborný - buď to nebo je taková i v civilu) srdceryvně rozpláče, tak se na ni člověk podívá z jiné perspektivy. (28.04.2020)