Glass

Shyamalanův směšný pokus obléci si tričko s logem hudební kapely, otočit si čepici kšiltem dozadu, nonšalantně uchopit skateboard a pronést: "How do you do, fellow kids?" (Jsem extrémně rozčílená z toho, že si myslí, že takhle vypadají superhrdinové uzemnění neboli zasazení do reality. Reality. Bože, to je blbec.) (20.04.2019)

Říkal jsem si, že Amíci zase jednou podstřelují, ale oni ještě přestřelili. Skleněný totiž není ani veleprůměrné drama, nýbrž dvouhodinové trápení, v němž se hrstka marných postav motá v nejhůř střeženém blázinci na světě. Vyvolený je pro mě pecka a Rozpolcený není o moc pozadu. Tady se ale spadlo do natahovaného bahýnka bez napětí a smyslu, které v roce 2018 absolutně nejde obhájit. Jako by Shymalan znovu ztratil cit a produkující Blum měl nějaké zatmění mysli. Jejich komentář superhrdinského žánru totiž nabízí jen šroubované dialogy, WTF zvraty a spoustu důvodů k předstírání, že tahle crossoverová marnost nikdy nevznikla. (16.01.2019)

Tématy, zapojením těch tří, úlohou Paulsonové v dění a dějovým obloukem (napříč všemi díly jako celku, nikoli tímto), jde nesporně o zajímavé a zároveň logické vyvrcholení trilogie, které funguje především v meta rovině, jelikož od dob Vyvoleného, se nyní nacházíme v časech "kinematografické době superhrdinské". V první hodině to navíc přesně tak i funguje a s ohledem na výše uvedené se to vydává po zajímavých cestách, kdy si Shyamalan nebojí pohrávat si s očekáváními. Problém, a to zcela zásadní, je druhá polovina, kdy to ani ne tak přešlapuje na místě, jako se šourá pozpátku na centimetru čtverečním. Utahaně se to rázem odvíjí ve scénách, kdy vždy bezpečně dopředu víte co a jak se odehraje i k čemu a kudy to míří, abyste někdy i desítky minut čekali než se tak konečně stane a ještě vám je to pak polopaticky dlouze vysvětlováno. I potenciálně silné scény "našeptávání té trojici" jsou odbité a ani na moment přesvědčivé. Což zamrzí dvojnásob, protože druhá půlka se tváří "jakože to našeptávání zabralo a dotyčné nahlodalo", čemuž nikdo díky nepřesvědčivému podání nemůže podlehnout ani na vteřinu. Na papíře to vše Shyamalanovi mohlo dávat smysl a působit na úrovni Vyvoleného, realizace však vázne a navzdory solidnímu vyšlápnutí i nosné celkové rovině, to zpropadená druhá polovina krutě potápí. Není to špatné, není to nechtěně směšné, jen je to nejprve velmi dobré než je to následně pohříchu velmi nudné. (07.02.2021)

Red Pill: The Movie. Tipuju, že tu máme nový oblíbený film Jordana Petersona. Nejdřív jsem myslel, že je zásadní chyba, že film věnuje tolik pozornosti motivu "Není to vše jen psychická nemoc?", když zároveň ukazuje divákovi věci, po kterých si to nemůže myslet (je to asi tak otravné, jako kdyby teď někdo natočil Marvelovku, ve které by někdo Thorovi vysvětloval, že ve skutečnosti nemá žádné superschopnosti, a tvůrci doufali, že to divákovi zamotá hlavu). Pak mi došlo, že právě v tom spočívá ten vtip - jde v podstatě o dvouhodinové kňourání. "Svět není schopný docenit moje úžasné schopnosti, které jsou přitom tak očividné, a místo abych stál na vrcholu společnosti, jsem nucený vzdávat se svojí výjimečnosti. Je potřeba rozbít okovy průměru, neposlouchat lidi, co mi tvrdí, že jsem normální člověk, a vzít si, co mi patří!" Myslím, že díky tomu má Skleněný celkem potenciál mluvit hodně ukřivděným géniům Shyamalanova ražení od srdíčka. To je ale jen začátek problémů. Směšné je to nonstop, zábavné až poslední půl hodinu. Zpočátku jsem byl celkem ochotný připustit nulovou návaznost na jakkoliv uchopitelnou logiku či psychologii (mám rád, když si filmy budují svůj svět s jinými pravidly pravděpodobnosti a kauzality), ale všechno má svoji hranici - konkrétně tu, že mě to musí zaujmout. A dekonstrukce komiksu už je takový mainstream, že se z toho na zadek neposadím a každý nesmysl si nenechám vysvětlit jako reakci na něco, co se v komiksech běžně děje. Když sleduju blbý film, tak fakt potřebuju slyšet lepší důvod než "je to tak schválně" (ne že bych tomu v tomhle případě věřil). Na jednu stranu respect za to, že Shyamalan nehledá bezpečná řešení. Jeho zjevná víra v to, že ho docení dějiny, je ale stejně lichá jako všudypřítomná. Při sledování mě mrzelo, že divácká kultura v Česku neumožňuje se nahlas v kině smát nesmyslům a pokřikovat na postavy, jak debilně se chovají, protože jsem nikdy neměl takovou potřebu to dělat. Asi nejhloupější americký film, na kterém jsem byl kdy v kině. Jedna hvězda čistě za nechtěně zábavné scény. (16.01.2019)

Shyamalan si se svým děťátkem pohrál, to ano. Těžko ale někdo může popřít fakt, že tomu chybí mysterióznost "prvního dílu" a momet překvapení "druhého dílu". Pomyslným highlightem vcelku ukecáného, leč scénáristicky dobře sepsaného filmu se tak stává rozhovor všech tří hlavních protagonistů v růžové cele psychiatrické léčebny. Pak už jen počítáte kolikrát bude na scéně The Beast a kolika sekuriťákům nakope prdel. James McAvoy je ve své roli mistrovský a už jen kvůli němu se vyplatí jít do kina a vidět jeho eskapády na velkém plátně. (27.01.2019)