Mamma Mia! 2

Here We Go Again With No Surprise... Na to, že tenhle sequel nikdo nechtěl a nebyl tu žádný důvod se na něj těšit, dopadl nakonec ještě dobře - jako bez psychické či fyzické újmy snesitelná blbina, u které víte, co teď kdo udělá, a že to skončí, jak to skončí. A potvrdí se vám, že Pierce Brosman prostě neumí zpívat. Btw.: tlustá verze Stellana Skarsgårda mi silně připomínala vzhled padoucha Shadow Kinga z první série seriálu Legion (2017), fakt blbej nápad - i kdybyste ten seriál neviděli, fakt je to hnusný. A mladá verze Harryho taky nic moc, ale zase se přiznám, že jsem kvůli těm vousům nepoznala Andyho Garciu. Jediným důvodem pro opětovné zhlédnutí je vidět znovu výraz, který měla máma, když se na scéně objevila Cher. 5/10 (30.09.2018)

Co si budem, tvůrcům jsem to celé sežral i s navijákem a film jsem si užil. Prostě hodně příjemná (guilty pleasure) věc s ohromným feel good nábojem. A oproti jedničce to dokonce ani není pouhá bezduchá blbina. Dvojka se totiž dokáže opřít i o nějaké ty filmařské kvality a (alespoň v rámci možností) o trochu invence. (08.08.2018)

Romantická partička opět zatoužila dát si švédskou zpěvnou trojku s ABBA a prozpívat se k veselým zítřkům. S lepším realizačním týmem v zádech, než jaký byl minule, se deset let od poslední klapky prvního dílu a pět let po událostech, které v něm proběhly, vrací v nebývale zpěvné síle, která diváka strhne. Za tu uplynulou dekádu se přece jen dost změnilo: tak například promiskuitní Donna je už po smrti, jen klid, fanoušci o Meryl Streep tak úplně nepřijdou, Amanda Seyfried čeká své první filmové dítě, na rozdíl od nejistoty, která panovala u její mámy v otázce otcovství, je tentokrát jisté, kdo stříkal přednostně, nástup hlásí i Pierce Brosnan (pomáhá Amandě s hotelem), Stellan Skarsgard (scénář mu přisoudil nevzhledné dvojče), Colin Firth (mezitím bohatší o Oskara), pokračování už na nich tolik nestaví, a jejich mladší verze, Cher je jednou z těch nových akvizicí, pozvedává zpěv a dopřává si roli extravagantní babičky. Hlavní osobou je mladší verze Donny, kterou sympaticky ztvárnila Lily James.Koncept z jedničky je v podstatě neměnný. Tvůrci tentokrát vsadili na prolínání současnosti s minulostí, kdy jsme svědky Donniných milostných pletek z mládí a následného otěhotnění, střídají se velkolepě pojaté romantické i lehce dramatické pasáže, vše poměrně schopně vyvážené. Ale hlavní prim hrají songy ABBA, kterých je přehršel, v repertoáru jich je stále dostatek, pravda, některé nesmrtelné se i opakují. A je povoleno nezpívat je přímo mistrovsky. Tým kolem režiséra Ol Parkera dal dohromady vkusné pokračování, které je v mnoha ohledech lepší než jeho předchůdce, technické provedení je díky vyššímu rozpočtu na kvalitní úrovni, herci vykazují patřičné zaujetí a muzikál má podobu velmi důstojného zpracování. Samozřejmostí je boj s naivitou scénáře, některé drobné rušivé momenty si také tvůrci mohli odpustit, ovšem míra iritace nedosáhla u mě nikdy takové míry, aby to film stálo body. 10/10 (07.11.2018)

Pokračování úspěšného muzikálu není tak dobré jako jednička, ale je více vyspělejší. Jednička, která byla potřeštěná, bláznivá, vtipná a utancovaná nám dělala a dělá radost všude, ale pokračování už je vážnější, smutnější a hraje na city, za což má u mě palec nahoru. Lily James byla skvělou volbou do role mladé Donny, i když jsem o ní trochu pochybovala, ale zvládla to skvěle. Christine a Julie nezklamaly, nicméně brala bych s nimi více scén, nebo alespoň ještě jednu píseň navíc. Krásné osvěžení je Cher v roli babičky, i když trošku zbytečné, ale stále dokazuje, že je diva a legenda. Meryl Streep se zde objeví jen krátce, ale za to se jedná o nejemotivnější scénu, která mě rozbrečí snad vždy. Film jsem si užívala od začátku do konce, nemusela jsem přemýšlet, zpívala jsem si písně a užívala si pohled na známé tváře, ale na jedničku to prostě nemá. (21.08.2018)

Tohle bylo peklo. Srovnání s prvním dílem se nelze vyhnout. Tohle nemělo vzniknout. Nuda. Nereálné, tupé. K smrti nudné. Bože, já už po tom výplachu ani nedokážu myslet. Opravdu jste si představovali, že Donna počala dceru takhle? Já spíš tak nějak tušil, že šlo o osudovou lásku. Že třeba vypadla z kláštera, kde vyrůstala bez rodičů a v prvotní euforii se zamilovala do prvního chlapa, kterého viděla, ale nechtěla se vázat. U druhého (otce) chtěla totéž, jen nezávazný flirt, ale pak mohla zjistit, že ho miluje víc a že s ním chce zůstat. Ten by jí mohl povídat o svém snu, kdy by opustil svůj oficiální život a žil by na ostrově někde v Řecku, kde by vedl malý rodinný hotýlek, ale že rodina mu to neumožní. Z jeho života by se vytratila poté, co by zjistila, že se jako dědic impéria musí oženit s dědičkou ze své vrstvy... Odjet pryč do toho jeho zamilovaného Řecka, aby aspoň symbolicky byla s ním. Mohla tam putovat s borcem na lodi na cestě kolem ostrovů a objevovat krásy těhotenského sexu... Ne že skončila studium na Oxfordu a vyrazila vedena šestým smyslem přímo do Řecka, tedy s malou zastávkou na pich s buznou v Paříži... Sorry, ale já fakt nemůžu bejt slušnej. Scénář tohoto paskvilu vznikl tak, že někdo 10 let seděl na hajzlu se zácpou, koukal na použité anální kolíky a nepoužité (čti skoro neznámé a ne tak dobré) písničky od Abby a přemýšlel, jak je dát dohromady. Pak se na to skrz povolený svěrač množstvím projímadel vysral, okopíroval několik již použitých kondomů, které našel za třetiřadým pornokinem, připsal pár vět z telenovely Esmeralda a prodal to Gaymafii z Hollywoodu. V tomhle muzikálu nic nefunguje. Ty směšné figurky, které měly být její osudovou láskou? Ty na sílu napasované písničky? Postavy bez duše, bez uvěřitelných emocí, bez reálné motivace. Teď jsem viděl první hodinu. Už po první minutě jsem byl vyděšen. Teď řeším, jestli dokoukám zbytek. A teď koukám, dnes mám na ČSFD výročí 13 let... To to pěkně začíná... Další den. Tak jsme to dnes se ženou dokoukali a shodli se, že to je jedno z nejhorších pokračování, co jsme viděli. Cher a Fernando tomu jen nasadili korunu. Třetí díl může být o tom, jak v 1959 se seznámila babička, nasadili ji zadkem na mačetu a od té chvíle zpívá jaksi z prdele dutě... Ty vole, ale to už si ani nestáhnu... Poznámka: Cher musí být zakázáno zpívat. Použít jen pokud by na nás Zaútočil Mars. To bylo jak transsexuální kastrát. (01.12.2018)