Leví kráľ

Tam, kde jsem se měla smát, jsem se smála, tam kde jsem měla klepat nohou do rytmu jsem klepala, když se pakoníci hnali údolím, měla jsem o Simbu strach a když táta Mufasa umřel, tak jsem brečela. Všechno to funguje a přitom mám v puse zvláštní pachuť (naštěstí ne od toho svinskýho popcornu). Animace se mi líbila, byla fantasticky reálná, až jsem tomu nevěřila, hudba byla taky fajn a vlastně vůbec s celým filmem nemám žádný problém, ale nemám ten hřejivý pocit, který jsem měla u původního lvího krále, takový ten klasický disney pocit, že tohle je ta kouzelná pohádka, u které co chvíli ukníknu. A pravda, je to tak trochu (hodně) vykrádačka. (17.07.2019)

Pohádky jsou moje. Lvího krále jsem si dala s chutí a jsem spokojená. Je pravda, že po primárním nadšení u Knihy džunglí, kdy mě nový způsob animace doslova ohromil, jsem už zase zmlsaná a všechno to, co jsem viděla dnes, mi přišlo jako "normálka", ale ona to normálka není. Je to paráda! Těší mě, že se tvůrci drželi animované předlohy i hudby, jediné, co mi vadí, že jsem film nemohla vidět v původním znění. Naše kino jej promítá pouze dabovaný a to je škoda. (29.07.2019)

Pokud to chcete hodnotit z pohledu dětskýho diváka, tak prý to bylo dobrý. Z mýho tam bylo strašně moc věcí, který mě štvaly naprosto hrozně (a to natolik, že jsem výjimečně v kině u dětskýho filmu neusnul). Za prvé, neměl jsem nikdy moc rád ani původní soundtrack od Eltona Johna, ale slyšet to v mizerným českým překladu a se strašlivým zpěvem tomu dává úplně novej rozměr kýče. Za druhé, když si hraju na realističnost, tak nechám ty mluvící zvířata, ať se sakra roztrhaj na kusy a cáká krev. Tady to je všechno tak nějak na půl cesty. Za třetí, není tu nic nového, zajímavého, podnětného, je to taková divná CGI kopie. Je to pořád stejně schématickej lví král, akorát bez tý kreslený roztomilosti a nadsázky, a to se týká zejména veselých figur Tibora a Pumpy. (22.07.2019)

Když v dokumentu Davida Attenborougha začne fauna mluvit a následně zpívat (mimochodem, ani jedna nová česká verze písně nebyla lepší než v originále), působí to mimořádně divně. Je to tak živé, až je to mrtvé.. Pointless. Stejně jako očekávat, že královrah a uchvatitel trůnu Scar vyleze na skálu a zapěje pro zvířecí dav Modlitbu pro Martu.. (18.11.2020)

Animace je tak úžasná, že jsem ji po chvíli už ani jako animaci nevnímal, naopak jsem se občas málem pozastavil nad tím, že ta zvířata mluví - to je zkrátka stoprocentní filmové kouzlo, nic menšího. Podobně mě naposledy ohromily třeba opice v nových Planetách opic, akorát s tím rozdílem, že tam to nebylo pouze o nich. Ve Lvím králi to už je výhradně o digitálních zvířatech a prý i o digitální krajině a vůbec všem, co vidíme (nechce se mi skoro věřit). Opravdu úžasné. Ale co by to bylo bez dobrého příběhu, že - v tomto ohledu se příliš neexperimentovalo a vsadilo se na osvědčenou jistotu, tu a tam rozšířenou o milé drobnosti (více prostoru pro Timona a Pumbu byl určitě dobrý tah), což vlastně platí i pro prověřenou Zimmerovu hudbu a písně Eltona Johna. Kromě několika dodaných "vtipů pro pokročilejší publikum" dělá ze Lvího krále dospělejší podívanou hlavně režie Johna Favreaua. S digitální kamerou by si mohl podobně jako Steven Spielberg v Tintinovi sice dovolit cokoliv, ale spíše se drží při zemi a žádné veletoče neprovádí. Vše vypadá jako natočené v opravdové přírodě s opravdovými zvířaty (za záběry pouště by se nestyděl Lawrence z Arábie), a když Favreau tu uzdu popustí, dočkáme se třeba úžasné scény s chomáčem chlupů, která pomrkává na Forresta Gumpa, nebo několika (v rámci přístupnosti) hororových pasáží. Zkrátka se to povedlo a zatímco novou Knihu džunglí jsem neměl od kina potřebu vidět znovu, v případě Lvího krále dost silně tuším, že to bude jinak. (17.07.2019)