Šok

Největšími perlami od Bavy jsou pro mne Maska démona a Prokletí smrti, tedy gotické horrory. Po delší době jsem se vrátil k jeho Šoku a zpočátku si říkal, jak mě mohl tenhle film kdysi bavit...a přeci mne nakonec opět chytnul. Skvělá kamera, typická italská hudba přecházející v jistých momentech v disharmonii a nakonec jen směsici zvuků, pohledná Daria Nicolodiová a především představitel padouchů (navždy mi zůstane v paměti jeho slizká role v Bílém tesákovi) John Steiner. Uvítal bych bouři, mlhu a pavouky, vše nakonec vynahrazuje strašení, u kterého jeden zpočátku neví, zda je skutečné nebo nastražené. S dětmi je v horrorech potíž, a pokud je něco posedne, pak dvojnásobná. Film, který všechny současné Insidous a remaky Poltergeistů strčí hravě do kapsy - tady je totiž smrt opravdová. Pěkná práce nejen s vysunovacím nožem, ale i s krumpáčem... Závěr lahůdkový. (17.09.2015)

Pekne komorne ladený duchársky horor,ktorý za tie roky to čo zo svojej strašidelnosti postrácal ale aj tak na rok vzniku tam bolo viacero atmosferických vychytávok.Film stavia na D.Nicolodi tá v každom filme čo som s ňou videl bola vynikajúca a tu to nebolo ináč.Hudba bola silnou súčasťou tohoto filmu a postarala sa viac krát o silno mrazivý efekt. Ťažko sa mi to hovorí a to hlavne preto,že mám rád deti ale tu mi ten malí satan liezol pekne na nervy a sympatický mi tiež dva krát nebol.Remeselne veľmi dobre odvedená robota.Aj keď od Bavu mam radšej gotiku alebo gialla aj ducharčinu vedel točiť. (21.03.2015)

Ne, ani napotřetí mě opěvovanej Bava neuhranul. Je pravda, že má občas dobrý momenty, chytrý záběry a hezky gradující finiše, ale jím formovaná atmosféra mě prostě neoslovuje. A když se k tomu přidá pár směšně teatrálních hereckejch výstupů a totálně nevhodně zvolenej hudební doprovod, je to zkrátka slabota. (04.09.2021)

Komorní příběh mladé matky s malým synem a druhým manželem mi zarezonoval.. Netuším, čeho jsem se bála víc, jestli toho děsivého kluka nebo lability matky či strašidelného domu a sklepa.. Kombinace všech faktorů spolu s uhrančivou hudbou ve mně probouzela nepříjemné pocity a místy mrazení v zádech.. Daria Nicolodi ztvárnila ženu na pokraji šílenství působivě a přesvědčivě.. Klavír a krumpáč.. (08.05.2021)

Ďalší z dôkazov ukazujúcich, že z hovna sa bič upliesť dá. Stačí k tomu jeden dom s neporiadkom v pivnici, socha dlane z porcelánu, pár hercov a hojdačka na strome. Plus režijný talent a originálny nápad podporený víziou znepokojujúcej atmosféry. Z mála vstupov sa podarilo vydestilovať napínavý film o vzťahoch v jednej rodine, kde skoro nič nie je tak, ako sa javí. Nechýba podarený záver. Ten z predchádzajúceho deja nedokáže odhadnúť takmer nik. Prezradím len, že je v znamení sovietskych filmov, končiacich žiarivými úsmevmi detí, chránených milujúcimi rodičmi. A tak to má byť, nie? Veď kto je pokračovateľom nášho celoživotného úsilia, odkazom do budúcnosti? Predsa naše deti! Poznámka: Chlapec z filmu čímsi pripomína malého Jirku Olivu zo seriálu My všichni školou povinní, len mal o dosť viac vykazený chrup. Tu ale nemiešal dúhové mydlo ako darček pre pani učiteľku zo zvyšočkov použitých mydiel, no venoval sa napríklad maľovaniu desivých výjavov z minulosti matky a odrezávaniu hláv fotke či bábike. (08.04.2015)