Cukrář
האופה מברלין
The Cakemaker
Réžia:
Ofir Raul GraizerScenár:
Ofir Raul GraizerKamera:
Omri AloniHudba:
Dominique CharpentierVOD (1)
Obsahy(1)
Na služobných cestách človek zažije všeličo, niekedy dokonca stretnutia, ktoré prerastú do mileneckého vzťahu. Pomer Thomasa, cukrára žijúceho v Berlíne, a Orana, ženatého muža pôvodom z Izraela, však po niekoľkých mesiacoch ukončí tragédia. Oran umiera pri dopravnej nehode a Thomas nevidí iné východisko, než vyhľadať vdovu, ktorá teraz sama vychováva Oranovho syna. Napriek počiatočnej nedôvere, vyplývajúcej z Thomasovej nemeckej národnosti, dáva smútiaca Anat mlčanlivému mladému mužovi prácu vo svojej kaviarni, netuší však, že nevyslovený smútok, ktorý ich spája, sa týka toho istého muža. (Filmový festival inakosti)
(viac)Videá (3)
Recenzie (77)
Paráda, bezvadnej smutnej film. Nemám výtek. Krásná klavírní hudba. Přesvědčiví herci. Film plný malých, ale úžasných intimních momentů. Za nejsilnšjší považuju scénu s maminkou a pokojem jejího syna (i když scéna dost významně připomíná Zkrocenou horu), trochu je mi líto, že se maminka neobjevila ve filmu víc, výraz v jejím obličeji, v jejích očích stál - to bylo to Herectví s velkým H. Nejděsivější mi na tom připadala situace, že vaší milované osobě se něco přihodilo a vy se o tom prostě nedozvíte, protože o vás vlastně nikdo neví, protože jste součást toho "druhého" života. ()
Cukrář pracuje velmi elegantně s dlouhými statickými záběry, často koncipovanými jako velké celky, v nichž nechává divákovi prostor, aby se vcítil do momentálních úvah svých postav. To podstatné se totiž děje v jejich hlavách, film je záměrně oddramatizovaný a o svých citech a bolestech nikdo nemluví nahlas. To je velmi cílevědomý a v kontextu současné dynamické kinematografie sympatický přístup. ()
Decentní, poměrně elegantně vystavěné, herecky přesvědčivé. Film, který pracuje s tezí, že sdílené emocionální pouto k chybějící třetí osobě může být někdy silnější než sexuální orientace. Cením způsob, jakým Graizer uhýbá před úskalími melodramatických klišé a patosu, když některá podstatná místa nechává otevřená (nádherná epizoda s matkou). Především Tim Kalkhof svojí robustní figurou, ale nesmírně subtilním a skromným herectvím film táhne. Hořkosladké klavírní etudy - je to žánr a žánr já respektuju. V téhle podobě určitě. Kosher approved. ()
nenáročný scénář a dobře vybrané téma.Na tohle lze spolehlivě přitáhnout diváka.I v knihách.V první půli jsem si říkala že se to konečně obejde bez otevřených záběrů sexuality mezi dvěma muži - nestalo se tak.Nejsem puritán,ale vadí mi to i mezi mužem a ženou.Konec konců jde o příběh a tyhle pikantnosti jsou jen podbízení.Myslím,že diváci nejsou troubové a leccos si představí a domyslí sami!Jinak zde se musí ocenit výběr interiérů a famozní exteriéry a výborná kamera.Citlivě vybraná hudba. ()
Rosamunde Pilcher meets Ferzan Özpetek. Kto videl Le Fate Ignoranti, vie, o čom píšem. Až masochistické motivácie hlavnej postavy, ktorá jedná neracionálne, nelogicky, akokoľvek osamelo sa cíti...považujem sa za priemerne citlivého človeka, ale toto ma obišlo navždy a ďaleko. Už si len zahrať na klavíri a poplakať..PS: mnohé scény boli koncipované nepatrične až amatérsky...nie, nie, nie... ()
Reklama