Tiene a hmla

Woody sa tentokrát pokúsil o krimi noirovku, ešte to umocnil hmlou a čiernobielym podaním. Nezabudol na svoje klasicky zmätené postavy, z ktorých je najviac popletený on sám a satiru na všemožné neduhy spoločnosti. Najlepšie sú scény v bordeli a na ulici, ako sa prelína zhýralosť, pohodová atmosféra a súcit. Kam film smeruje nie je celkom jasné, ale to u Woodyho akceptujem. –––– Viem presne, čo si o tom myslím, len to neviem vyjadriť slovami. Možno by to chcelo drink. (14.11.2014)

Vraždy? Nevěstinec? Strach, úzkost, stíny a mlha? To že je Woody Allen? Ano! A znovu dokazuje, že je režiser, co dokáže fascinujícím způsobem natočit cokoliv - bláznivou parodii, společenskou satiru, vzpomínkový film, psychologické drama, romantickou komedii, muzikál, thriller a teď i kafkovský skorohoror o jednom křivě obviněném úředníčkovi. Spousta režisérů natočila jedno nebo dvě mistrovská díla. Na Allenovi je fascinující, že jich má celou nůši... (14.05.2007)

Velmi zajímavý zážitek - ne že by tohle byla moje oblíbená Allenova tvář, ale stejně jsem si to velmi užil. Směsice inspirací, občas mi to připadalo jako současná poklona velkým Woodyho oblíbencům - Fellinimu, Bergmanovi, Langovi a Kafkovi, atmosféra je opravdu úžasná, u scény honičky vraha a patologa mi po zadech skutečně běhal mráz! Výborné vedlejší role Fosterové a Cusacka, roztomilá Mia Farrow, bezchybný Malkovich, potěšila i Madonna. Sečteno, podrtženo - po všech stránkách zdařilý počin, který opět dokázal, že Allen není jen výborný komik a scénárista, ale taky zatraceně dobrý režisér. (11.07.2009)

„Dejte si pozor. Nerada bych vás našla v aleji s proříznutým hrdlem od ucha k uchu.“ – „Nebojte se. On většinou škrtí.“ Naladit se správně na tuhle Allenovku mi docela dlouho trvalo (a než se mi to podařilo, tak jsem se chvílemi i nudil), a to kvůli mému nepřesnému očekávání. O krimi linku, která se před zhlédnutím filmu (a ostatně i na jeho počátku) jeví jako dominantní, totiž ve Stínech a mlze vlastně ani trochu nejde (i když moje oblíbená melodie Mack the Knife, jež zazní na konci snímku, k ní přece jenom trochu odkazuje). Přítomnost vraha je jen prostředek k rozvíjení příběhu, který režisér využívá na jednu stranu k pobavení publika, ale větší měrou k určitému filosofování (o umělcích, prostitutkách, o Bohu atd.) a také vysílání jistého poselství, které na první pohled není vůbec snadné odhalit (nemluví se o něm), a divák ho rozpoznává až postupně (postava Kleinmana, a události, které ho potkávají, jsou totiž nanejvýš symbolické…jen to chce dostat impulz a uvědomit si to). Celé tohle luštění je navíc ponořeno do prazvláštní atmosféry způsobené všudypřítomnou mlhou, stíny a mysterióznem. Ale jak už jsem zmínil výše, samozřejmě nechybí pro Allena typické výborně napsané dialogy a humor (ten je však přítomný výhradně jen ve chvílích, kdy je v záběru o život hláškující Woody, a já osobně zalitoval pokaždé, když „slezl“ z plátna). Snímek prozatím hodnotím slabšími 4* a v budoucnu plánuju opětovnou projekci, kterou já osobně v tomto případě k plnému docenění potřebuju. „Tak, budete v pořádku?“ – „Kromě toho, že jsem teď vystaven lynčujícímu lidu, jde po mně policie, ten maniak je na svobodě a já jsem bez práce…tak je všechno ok.“ (28.08.2014)

Typicky ukecaná huba W. Allena ma neprekvapila, skôr ma v priebehu filmu vždy prekvapila nejaká známa mladá tvár, ktorú som tu neočakával. Malkovich, Cusack, Madonna...Atmosféra sa vydarila, len som akosi od atratívneho obsahu filmu očakával niečo viac. Neurazí, nenadchne, taký priemerný W. Allen. 60%. (23.11.2014)