Холодное танго
Cold Tango
Obsahy(1)
Druhá světová válka převrátila naruby miliony nevinných lidských životů. Max (Rinal Muchamětov) v době, kdy došlo k napadení Sovětského svazu nacisty, byl ještě chlapcem. Protože byl z židovské rodiny, hrozilo mu uvěznění v pracovním táboře. Naštěstí se mu podařilo zachránit a na čas mu pomohli s úkrytem rodiče Laimy (Julia Peresild), po nějaké době musel ale stejně odejít. Uteklo několik let a Max se už jako dospělý muž vrací zpět, začal pracovat u policie, která pátrá po bývalých stoupencích nacistů. Opět se setkává s Laimou, která pracuje v továrně, a cítí k ní náklonnost, která se mění ve vroucí vášeň. Problém nastane v momentě, kdy vyjde najevo, že ve spisech kolaborantů s nacisty je i její otec... (Dazzy)
(viac)Recenzie (7)
Skvelý film. Treba ešte poznamenať že scenár napísal Pavel Čuchraj na motívy diela Sovietsko-Izraelsko -Ruského autora Erafima Savela (Эфраима Севелы «Продай твою мать» 1981). Zachycuje dejiny Litvy od okupácie, vládu a represie najprv Sovietov (1940), následne fašistického Nemecka (do 01/1945) a opätovne komunistickým terorom (1950). Je to príbeh detstva a dospelosti Litovky a Žida ktorý charakterizuje toto temné obdobie: Likvidácia židovskej komunity fašistami a domácimi prisluhovačmi, arizácia, oslobodenie Červenou armádou a komunistický teror spojený s vysídlovaním a trestaním celých národov do Gulagov na Sibír. A beznádejný odpor Litovcov voči novému režimu. Ruské filmy bývajú propagandistické, v tomto filme som videl len reálne, nestranne zobrazené udalosti. O to je film cennejší. Mladí herci nesklamali, zahrala si aj „stará garda“ Sergej Gamaš. Bez váhania 5*. ()
S odstupem dvaceti let vytvořil Čuchraj podobně zdařilé dílo jako byl VOR (Zloděj) - ovšem tentokrát morálně hodnotnější, protože zde jde o propletenec nevinných a vinných, viny a trestu, které nemilosrdně dopadají na všechny strany, na židy, Litevce i Rusy. /Je ostudné, že film kromě Ruska, Litvy a Polska nebyl nikde uváděn, ani o něm nikdo nic nenapsal/ (90%). ()
Týmto pobaltským krajinám veru niet čo závidieť. Z kaluže do blata a potom do bahna :( A presne o tom je tento film, ktorého dej je zasadený do vojnovej a povojnovej Litvy, okupovaná na striedačku náckami a potom komunistami. Príbeh bol pútavý, aj keď sa mi zdal dosť nekonzistentný. Ten skok v deji od nacistickej okupácie až do komunizmu bol dosť veľký a mňa osobne by dosť zaujímalo, ako Max a Laima prežili tento čas, ktorý ich tak zásadne poznačil. To považujem zároveň za najväčšiu chybu celého filmu. Naopak, musím pochváliť Rusov, že tu bola vcelku zachovaná objektivita a nebola to nejaká jednostranná propaganda. Hlavné postavy boli sympatické, aj keď som akosi nepochopil ten obrovský vzdor Laimy voči Maxovi. Každopádne, na viac ako 3* to tak či tak nevidím. ()
Zajímavá kapitola litevských dějin (40. a 50. léta 20.století) je bohužel zprasena poněkud přihlouplým scénářem, konkrétně lovestory tak retardovanou, že by z ní museli hnusem zvracet i jinak perverzní hollywoodští scénáristi. Náklonnost submisivního židovského sirotka k vulgární a primitivní dívce (a posléze ženštině) je křečovitě vyumělkovaná a hlavně trapná. Nicméně ostatní děj (kterým je lovestoryové jádro obaleno) je vcelku zajímavý a podnětný. Přiznám se, že jsem dodnes neměl ponětí o tak velkém rozsahu protisovětského odboje "lesních bratrů" v Litvě a v menší míře i Lotyšsku a Estonsku. Škoda toho červenoknihovního idiotismu, mohla to být působivá variace na Michalkovovo Utomljonnyje solncem, s ním srovnatelná, takhle se jedná jen o průměrnou nápodobu. ()
"Počas nemeckej okupácie v Litve bolo vyvraždených viac ako 200 tisíc Židov. Počas sovietskeho obdobia bolo viac ako 260 tisíc Litovčanov deportovaných do sibírskych táborov a osád." Toto hovorí za celý film a nech je nosná línia v tomto období melodramatická, či temne romantická, absolútne to nevadí a Julija Peresild je jedna z top ruských herečiek, strihla si rolu aj vo výbornom seriáli Zulejka otvára oči, kde jej osud tiež historicky silne a smutne korešpondoval s realitou, tak ako tento. A treba pochváliť a uznať - časť ruskej verejnosti sa postavila voči tomu, že film dáva na roveň nacistické besnenie a následné Stalinovo šialenstvo. Lenže ono to tak naozaj bolo a je len dobré, že to ruský filmár takto priznáva. A aj že to vyhladzovanie židov nebol len výlučne nacistický program, ale v Pobaltí našiel príliš ochotných následovníkov, pri ktorých sa aj esesáci zbľuli z tej surovosti. Rovnako tak na Ukrajine. Pardon, vlastne na Ukrajine nie, tam bola vždy sloboda, transparentnosť a demokracia. Aj Bandera so Šimečkom by vedeli potvrdiť. ()
Galéria (21)
Zaujímavosti (8)
- Na rozdiel od predlohy vo filme nie sú úvahy o židovskom národe, nútenom blúdiť svetom, o „podstate židovstva, o utrpení ako cene za príslušnosť k národu“. (Arsenal83)
- V záverečnej fáze prác na filme bol do záverečných titulkov zahrnutý text „Počas nemeckej okupácie v Litve bolo vyvraždených viac ako 200 tisíc Židov. Počas sovietskeho obdobia bolo viac ako 260 tisíc Litovčanov deportovaných do sibírskych táborov a osád. Počas oslobodzovania pobaltských štátov od nemeckých vojsk zahynulo viac ako 120 tisíc sovietskych vojakov." Tento text spôsobil pobúrenie istej časti verejnosti a bol potom skúmaný ruskou historickou spoločnosťou, no prišlo sa k záveru, že čísla sú zhruba presné. Ako denník Gazeta o tom napísal: "Skutočnosť, že sovietsky režim je v tomto filme zobrazený ako nemenej monštruózny ako nacistický režim, mohla spôsobiť škandál medzi časťou ruského obyvateľstva smútiaceho za ZSSR o nič menší, než aký medzi veriacimi spôsobila Matilda." (Arsenal83)
- Film bol natočený s podporou Ministerstva kultúry Ruskej federácie. (Arsenal83)
Reklama