Bacurau

Takove zanrove veletoce jsme tu dlouho nemeli. Bacurau zacne jak klasicka poklidna festivalovka o tezkostech nejakych domorodcu a pomalu ale jiste se z ni stane neco jak od Tarantina. Krasna kamera, sympaticti herci, skvele napsany scenar a neokoukane prostredi z toho delaji opravdu podivne krasny zazitek. (30.07.2021)

U tohoto filmu jsem si hned vzpomněl na nedávno viděnej snímek Saloum(2021). Proč? Protože to byl přesně taky takovej žánrovej hybrid. S tím rozdílem, že Saloum měl oproti Bacurau rozhodně vymazlenější vizuál. Teď už ale pár slov přímo k Bacurau. Film nemá možná tak oslnivej vizuál a ani až tak svižný tempo. Ale má to pár celkem dobrejch nápadů třeba jako drony vypadající jako UFO. Díky přeskakování mezi žánry prakticky divák neví na čem je a co bude následovat dál takže je udržován v permanentním napětí. Akce sice moc není a přichází víceméně až se závěrem ale když už přijde tak stojí celkem za to. Dojde i na nějaký to gore. Což potěšilo. Pobavila i dvojice která po odkráglování důchodců jedoucích v autě hned skočí do trávy na šoustačku. Dobrej byl i nahej černoch se svojí(taktéž nahou a bílou) starou. Sice to až taková pecka není ale ať nežeru. Takový filmy made in Brazília se přece jenom nevidí každej den a tak ty slabší 4hvězdy dám. Něco do sebe to určitě mělo a hlavně ani mi nepřišlo, že to mělo 131minut. (01.08.2024)

Bacurau má své muzeum, tím se od většiny řekněme městeček odlišuje. Příliš lidí do něj však nechodí, to kdyby tohle změnil třeba takový Udo Kier, možná mohlo být všechno jinak. Muzeum, přehrada, místní, trocha politiky a všudypřítomné rakve, těmi to všechno začíná, když je přejíždí cisterna s vodou. Už tahle scéna navodí správně westernovou atmosféru, už u téhle scény je zřejmé, že ještě bude mít hlubší význam, tak jako vše výše zmíněné. Nenavazuje na ni však žádný masakr, spíše taková sonda do života jednoho městečka v Brazílii, dlouhý, rozhodně však ne nudný, klid před bouří. A také neustálé budování napětí, které nekončí ani když Kleber Mendonça Filho a Juliano Dornelles začnou postupně odhalovat karty, právě naopak. Ve druhé polovině se ve změti žánrů opět dere do popředí western a je to výborné, obzvlášť v muzeu, nebo u "zahradníků". Nejzajímavější a snad i nejvíce nejednoznačnou postavou je Michael Udo Kiera, u nějž jsou ty politické narážky samozřejmě patrné nejvíce. Stačí vzpomenout na scénu schůze, která o všech návštěvnicích prozradí to pro děj nejpodstatnější. 80% (16.06.2023)

Společensko-politicky angažované drama, které začíná jako nenápadný intimní náhled do života semknuté vesnické komunity na brazilském venkově, se postupně přerodí do strhujícího (skoro)thrilleru, v němž se tato komunita musí semknout na obranu proti utlačovatelům. Pečlivě vystavěný a v řadě tvůrčích přístupů inovativní snímek dodržuje konzistentně pozvolné tempo vyprávění, jež pomaličku dávkuje informace tak akorát, aby si divák dokázal domyslet vše potřebné. Pointa je úderná a skvěle provedená, gradující děj doprovází jasně zřetelná kritika a množství metafor, odkazujících na skrytou sílu prostého lidu a jeho historie, jen úvod filmu se zdá být možná příliš zdlouhavý. Každopádně jde o film s originálním příběhem, realizovaným nevídanou formou. (10.10.2019)

Je fakt ,že ty oslavný chorály tady u toho filmu byli asi to hlavní,co mě k týhle capině dostalo.Ale festivalový filmy prostě jsou takový.Film o zapadlý vísce někde v br prdeli,a protože ty mamlasové režíséři(ano,jsou dva)chtěli,aby se na to alespoň někdo podíval,tak tam vimplantovali nějakou střelbu,ale co na tom jako bylo úchvatnýho.Film nemá smysl,nemá nic.Potvrzení,že zkoumat na večerních dýchánkách,co to vlastně znamenalo je u tohodle filmu asi tak na patnáct až dvacet let zkoumání.Nechci,na to nemám čas.10%. (06.02.2020)