Réžia:
Irvin KershnerKamera:
Douglas SlocombeHudba:
Michel LegrandHrajú:
Sean Connery, Klaus Maria Brandauer, Max von Sydow, Barbara Carrera, Kim Basinger, Bernie Casey, Alec McCowen, Edward Fox, Rowan Atkinson, Anthony Sharp (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Agenti pod velením Ernsta Blofelda proniknou do US Air Force a zmocní se dvou letadel Tomahawk. Na pomoc je povolán agent 007, který má získat ukradená letadla zpět a zabít Blofelda. Když krutá organizace SPECTRE unese dvě jaderné střely, vydává se James Bond po jejich stopách. Musí nalézt aktivní jaderné hlavice dříve, než jejich ničivá síla bude obrácena proti okolnímu světu. Smrtící stopa vede k Largovi, charismatickému nepřátelskému agentovi a jeho nebezpečné asistentce Fatimě Blush, krásné vražedkyni, která se nejprve pomiluje se svou obětí a pak ji zabije. Bond také objeví nečekaného spojence v Largově okouzlující milence Domino, která mu pomůže v boji proti silám SPECTRE, jež se blíží s jednou nukleárních zbraní k zamýšlenému cíli - Washingtonu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (300)
Seana Conneryho do návratu do svojej ´´obľúbenej´´ úlohy presvedčil pravdepodobne len niekoľkomiliónový honorár ( 5 miliónov, v tej dobe to bola obrovská suma ). Na filme je to trošku aj vidieť. Je to však vydarená bondovka, ktorú aj napriek tomu, že nieje oficiálnou, považujem za dôstojného kolegu ostatných filmov o neporaziteľnom agentovi. ()
Kershner, občas zapomínající, že netočí další díl Star Wars, nešetří nápady, zároveň se je ale neobtěžuje nijak filtrovat, takže vedle těch zábavně přihlouplých v klidu seká momenty vyloženě blbé (Bond si hraje na Horymíra). Selhává-li třináctapůltá bondovka dramaturgicky (nulová gradace, donekonečna odkládaný konec), mírou obsaženého sexismu vyniká. V 80. letech poněkud pravěce působící přístup k ženám eskaluje likvidací šílené feministky, což je jedna z vícero scén otevřeně komediálních. Jistě, nezdravé množství humoru obsahují i mnohé Mooreovky, ale i v těch nejhorších z nich bylo cosi bytostně bondovského, vcelku vážně míněného. Nikdy neříkej nikdy tuhle elementární vážnost, krom mnoha jiných bondovských ingrediencí, postrádá. Nepochopím, proč měli jistí lidé potřebu ukázat světu, že Connery ještě udrží v rukou dva joysticky naráz, což ovšem neznamená, že by mne tato prapodivně nebondocentrická bondovka nebavila. Vystupování z bondovského univerza a narážky na něj (počínaje úvodní "simulací") vykazují vtipnou neúctu, která by v oficiální sérii zřejmě neprošla. 65% Zajímavé komentáře: Marigold, tron, ScarPoul, twinpeaks, Jasmín ()
Neoficiální bondovka není zrovna dvakrát povedená (zvlášť při srovnání s Chobotničkou z téhož roku). Pokud se kvalita hrdiny měří schopnostmi nepřátel, tak ti toho tu moc nevymysleli. Totéž se dá říci i o režisérovi. Když přidáte nevýraznou hudbu, zjistíte, že film zachraňuje hlavně půvab Kim Basinger. Pro ni, jako pro jednu z mála bondgirl, nepředstavuje bondovka vrchol kariéry – ten měla ještě před sebou. ()
Tak tahle bondovka je fakt síla. Fakt je vidět, že je neoficiální - chybí Barryho hudba, Q je jiný herec, M hraje Edward Fox a starý známý agent Felix se nám proměnil v černocha. Scénář dost slabý, některé scény vyloženě trapné ( Bond s joystickem ) ale zachraňují to Conneryho dialogy a hlášky, kde neuvěřitelný způsobem shazuje sám sebe a celý bondovský mýtus. Je na něm znát, že Bond je mu úplně u ...Max von Sydow tady hraje asi tak dlouho jako v Barbaru Conanovi. ()
Nejslabší Conneryho bondovka, ale i tak mi film /navzdory většině/ přišel zábavný a koukatelný. Herci, jak už tu bylo řečeno, nejsou zlí (snad kromě Barbary Carreraové, která v roli Fatimy předvádí velice originální variaci na postavu Fiony z Thunderballu). Některé fórky si v trapnosti nezadají s těmi z Austina Powerse, hudba je šíleně nevýrazná a Connery působí poněkud sešle (což byl ale záměr). Slušné 4*. ()
Galéria (135)
Zaujímavosti (36)
- Natáčelo se od 27. září 1982 do začátku roku 1983 v Monaku, na Bahamách, ve Francii (v Nice), v Anglii, ve Španělsku, na Floridě, na Maltě a na severu Afriky. (Varan)
- Režisér Irvin Kershner se stal prvním američanem, který režíroval film ze série o Bondovi. (Sony1994)
- Když za sebou podmořským tunelem prchající Largo (Klaus Maria Brandauer) odpálí přístupovou cestu, Bond (Sean Connery) ho přestane pronásledovat, odhodí potápěčskou výstroj a jen v neoprenu, beze zbraně, se vrací ke vchodu jeskyně. V následujícím záběru přibíhá ke vchodu se samopalem v ruce. (pjotri)
Reklama