Star Wars: Epizóda V - Impérium vracia úder

Dlouhá akce, akce, akce, která začne po chvíli nudit. Tohle že je nejlepší díl SW? Čím? Příjemná je jen zprofanovaná věta: "I´m your father." Závěrečný pěkný souboj Luke vs. Darth Vader, k tomu fantastickej Imperial March! Znovu se přesvědčuji, že mi Star wars nemohou nabídnout nic víc než jen triviální vesmírné dobrodrůžo, jehož nejzajímavějšími prvky jsou hudba a masky. Jenže pak tu máme divný filozofický extrakt á la New Age, nedomyšlený a v podstatě infantilně jednoduchý. A fádní romantiku v rámci tria (!) rebelů. Star wars není zajímavé SF, ale na jedno zvědavé omrknutí to vcelku stačí. (28.10.2006)

88% - Ze staré trilogie můj nejoblíbenější díl. Jednak se mi líbí dějově, dále považuji jeho soundtrack za vůbec nejzdařilejší z toho, čím Williams Star Wars ozdobil, a hlavně se na scéně objevuje můj favorit Yoda ;o) Režisér Irvin Kershner podle mě nejlépe zvládl střídání charakterů jednotlivých scén. Díky tomu si člověk více vychutná i to málo neakčního co nám film nabízí. Zdá se mi dokonce, že i herci hrají nějak lépe… Epizoda V je sice lehčí hvězdné drama o jednoduchém ději s náznakem vnitřního konfliktu, okořeněné dalšími dvěma useknutými rukami, ale to mi při jejím sledování rádo ušlo. (18.10.2006)

(1001) Tenhle film je jaksi poťouchle nejmilejší v tom, jaký badass se v jeho průběhu formuje z Darth Vadera. Takové ty jemné detaily typu: "Omluva přijata, kapitáne." Zmetek skoro nepatřičný do vesmíru, kde se na sebe všichni pořád usmívají i před nejtěžšími překážkami a diváci moc dobře vědí, že postavám žádné vážnější nebezpečí nehrozí. Potěšení z jeho zloduchovství mi ale nejvíc kazí (a teď vypustím jedno ze svých nejvíc rouhačských prohlášení, možná snad dokonce to nejvíc největší) hudba. Já se nijak netajím svou nechutí k Johnu Williamsovi, jasně, jeho "main themes" jsou legendární, ale při celkovém pohledu mi díky používaným nástrojům a melodickým postupům přijde jeho hudba repetitivní a nezajímavá, ať už jsou to Star Wars, Indy nebo Harry Potter, většina podkresové hudby mi přijde zaměnitelná a nezábavná. Já jsem zvyklá ve volném čase poslouchat hodně filmové hudby, ale od Williamse mám ve své sbírce jenom tři skladby: tu, kterou hraje kapela v kantýně, tu, kterou hraje kapela u Jabby a závěrečnou oslavu vítězství - a není to náhoda, že jsou to právě ty, které se absolutně liší od jeho obvyklé produkce. Zbytek jeho skladeb je pro mne pro poslech nepoužitelný. A ty jeho rozjásané motivy mi zkrátka nepřijdou jako vhodný doprovod pro někoho, kdo zabíjí miliony lidí, seká údy a celkově se chová jako pacholek par excellence. Jinak také oceňuji vzkaz, že člověk nemusí splňovat nějaké vnější parametry, aby mohl být vnitřně silný. -"I'm looking for a great warrior." -"Wars not make one great." (06.12.2014)

„Nech je ticho, lebo ho vypnem.“ Ako Tolkienove „Dve veže“, i EPIZÓDA V alias IMPÉRIUM VRACIA ÚDER, prichádzajúca do kín tri roky po NOVEJ NÁDEJI (1977), sa nesie v tradičnom duchu prostrednej časti trilógie. To znamená, že nemá poriadny začiatok, zato má dokorán otvorený koniec, nám už známe postavy sa čelne zrážajú s úplne novými (Yoda, Lando Calrissian), ktoré sa ukazujú byť pre čoraz ambicióznejšie poňatý epický príbeh kľúčovými. Pribúdajú nové planéty (snežný Hoth, močaristá Dagobah) a naopak, zostávajú osvedčené veci, ako je chemické iskrenie medzi niektorými postavami zminula („Ste špinavý hulvát!“ – „Nie som špinavý!“). Dej naberá na strhujúcich obrátkach, atmosféra je čoraz temnejšia a až teraz si naplno uvedomujeme, v akej hre sa neskúsený Luke vlastne ocitol. Spoznávame nové monštrá a je ten správny čas na prezradenie šokujúcich tajomstiev (SPOILER "Som tvoj otec.“ SPOILER) a zamotávanie (dovtedy jednoducho sa javiacej) zápletky. Dva „technické“ Oscary (za zvuk a špeciálne efekty) dôstojne orú pôdu pre monumentálne vyvrcholenie ságy Georgea Lucasa. (19.01.2008)

Rozpálené písky Tatooine byly odváty, teď hrdinové začínají probíjením se neproniknutelným sněhem ledového Hothu a stejně tak zmrazivěla i atmosféra světa Star Wars, který od svého vzniku dokázal pohltit už miliony lidských duší. Lucas připustil k režisérským i scénáristickým otěžím několik dalších lidí a pod jejich vedením vznikl nejlepší díl celé vesmírné ságy. Pohádkovost prostředí, děje a hlavně postav nabrala realističtější kontury a i po letech vyráži dech diváka svou dramatičností i brilantně napsanými dialogy. Vždyť kdo by dokázal zapomenout na zamilované špačkování drsného Hana Sola a krásné Leii, či na Luka který začal poznávat svou minulost a začal se bát své budoucnosti, i ten R2 a Yoda byli nesmírně cool a zároveň i roztomilí a vtipní, k čemuž už se pak Lucas nikdy s podobně laděnými novými postavami ani nepřiblížil. Ovšem všechno tohle ještě překonává Darth Vader - Shakespearovsky tragická postava která jako Bůh Temnoty za zvuků drtivé Imperial March železnou rukou vládl imperiálním vojskům a jediným pohledem dokázal rozdrtit každého na koho obrátil svou zjizvenou tvář ukrytou v masce černější než nejtemnější noční můra. Já se z jeho pohledu ještě nevzpamatoval..... dokonce ani po tom co jsem viděl jistého malého sráče ze stejné předaleké galaxie před ne až tak dávnými časy. Nechť vás provází Síla! (06.11.2007)