Star Wars: Epizóda V - Impérium vracia úder

Rozpálené písky Tatooine byly odváty, teď hrdinové začínají probíjením se neproniknutelným sněhem ledového Hothu a stejně tak zmrazivěla i atmosféra světa Star Wars, který od svého vzniku dokázal pohltit už miliony lidských duší. Lucas připustil k režisérským i scénáristickým otěžím několik dalších lidí a pod jejich vedením vznikl nejlepší díl celé vesmírné ságy. Pohádkovost prostředí, děje a hlavně postav nabrala realističtější kontury a i po letech vyráži dech diváka svou dramatičností i brilantně napsanými dialogy. Vždyť kdo by dokázal zapomenout na zamilované špačkování drsného Hana Sola a krásné Leii, či na Luka který začal poznávat svou minulost a začal se bát své budoucnosti, i ten R2 a Yoda byli nesmírně cool a zároveň i roztomilí a vtipní, k čemuž už se pak Lucas nikdy s podobně laděnými novými postavami ani nepřiblížil. Ovšem všechno tohle ještě překonává Darth Vader - Shakespearovsky tragická postava která jako Bůh Temnoty za zvuků drtivé Imperial March železnou rukou vládl imperiálním vojskům a jediným pohledem dokázal rozdrtit každého na koho obrátil svou zjizvenou tvář ukrytou v masce černější než nejtemnější noční můra. Já se z jeho pohledu ještě nevzpamatoval..... dokonce ani po tom co jsem viděl jistého malého sráče ze stejné předaleké galaxie před ne až tak dávnými časy. Nechť vás provází Síla! (06.11.2007)

"My ally is the Force, and a powerful ally it is. "Nové naději" se svého času podařilo vystavět svébytnou kostru Star Wars universa, ovšem až "Impérium vrací úder" ho naplnilo hlubší mytologií, rozdalo karty a stalo se duchovním pilířem celé ságy. Nemělo by se ale také zapomínat na jeho pozoruhodný přínos světové kinematografii. Od jeho premiéry totiž mezi filmaři i diváky panuje nutkavá představa, že pro dobro věci by každé další pokračování úspěšného filmu mělo být o něco temnější a drsnější podívanou... (24.09.2011)

Luke, I Am You Father. Pri tomto je aj málo napísať - Klasika. Spolu s epizódou III pre mňa najlepší diel. Inak opäť, herci, efekty, akcie (útok na planétu Hoth je to najlepšie čo pôvodná trilógia ponuka!), hudba, všetko si drží svoje kvality. Iba príbeh sa mení a je stále napínavý, zaujímavý a rovnako skvelý ako Willimasov Imperial March. Obľúbený soundtrack: The Imperial March. 100% - 5* (08.10.2009)

Jedna z filmových legend říká, že mezi třemi nejvlivnějšími filmaři 70. let, tzn. mezi Spielbergem, Coppolou a Lucasem byl zásadní rozdíl v přístupu ke světu filmu. Zatímco Spielgerg a Coppola filmem doslova žili, do vysílení sledovali ve filmových klubech představení uznávaných filmových klasiků, hluboko do noci vášnivě diskutovali s podobně postiženými o kinematografii a snažili se svět filmu někam posunout, Lucas byl nadšeným čtenářem pokleslých komiksů, divákem televizních space oper 50. let a filmová teorie mu byla bytostně cizí. Zato dokázal lépe než kdokoli jiný vystihnout podstatu popkultury a proměnu filmového diváka od 40. do 70. let minulého století, kdy se věk průměrného návštěvníka kinosálu stále snižoval. Zároveň docházelo díky sociologickým procesům a zbohatnutí společnosti ke změně pohledu na film. Plně se projevila infantilizace a vítězil koncept rodinného filmu zprůměrovaného k nižšímu standardu, aby ho pochopily co nejširší vrstvy potenciálních diváků. Tak vznikly Hvězdné války, kdy se pohádka obalila kosmickou technikou a žvásty tehdy populárního hnutí New Age. Lucas to celé natočil co možná nejvíc barvotiskově v infantilním duchu a naivně a právě proto to mělo tak pronikavý úspěch. To, co má úspěch, přitahuje pozornost a snahu o napodobování a v jisté fázi, kdy se stane kultem, už je prakticky nezpochybnitelné a samo o sobě to má punc kvality bez ohledu na podstatu. Viděl jsem první tři filmy slavné série ve věku, kdy už mi přišly motivy i zpracování a zejména ta "myšlenková nadstavba" k smíchu. Jinak to má ten průběh, že poprvé to vidíte tak v 8-9 letech a pak se železnou pravidelností, která se blíží někdejšímu vysílání ruského Mrazíka v naší televizi, opakovaně, takže s tím vyrůstáte a má to pro vás emocionální a nostalgickou hodnotu. I kdybych na tom vyrůstal, stal bych se prakticky s jistotou spíš příznivcem seriálu Star Trek, který přes svou šablonovitost, naivitu a myšlenkovou základnu, která vychází z multikulturalismu, představuje poctivý kousek žánru sci-fi. Hvězdné války mají s žánrem sci-fi společné jen ty vesmírné kulisy. Je to pohádková fantasy, která není ani chytrá ani objevná ani skvěle zrežírovaná. Pozdější 3 díly série jsou nabité triky, bombastické, ale stejně a spíš víc infantilní a navíc v nich ani není ten sebevědomý ironický nadhled, který čiší z každého šklebu Hana Sola. Ten v podání Harrisona Forda trošku připomíná daleko výrazněji uplatňovaný nadhled Indiany Jonese. Osobně mi celá série nemá co nabídnout a i když mezi jednotlivými filmy jsou pochopitelně významné nuance, to, co mi vadí, jako je zběsilé máchání zářivkami, žvatlání o síle a roztomiloučcí plyšáci okolo coby mimozemšťané, jsou typické pro všechny díly. Proto tento komentář platí pro všechny kousky série Hvězdných válek. Celkový dojem: 20 % za kulisy. (22.09.2012)