Star Wars: Epizóda V - Impérium vracia úder

Původní Star Wars byli nečekaným obrovským megahitem a i když jejich tvůrce George Lucas žádná pokračování původně neplánoval tak ho nakonec úspěch právě původního filmu dovedl k rozmyšlení, že na minimálně další dvě pokračování dojde (a už při psaní scénáře Epizody V přišel na myšlenku prequelů). Lucas už ale tentokrát odmítl druhý film režírovat a rozhodl se radši zvolit roli producenta. Sám si poté jako svou náhradu vybral Irvina Kershnera, který měl sice daleko k autorství blockbusterů, dle Lucase byl ale jediná správná volba. Dle Lucasova příběhu poté scénář sepsali Lawrence Kasdan a Leigh Brackett a právě čtveřici Lucas-Kershner-Kasdan-Brackett můžeme ve finále vděčit za jeden z nejlepších Star Wars filmů. Star Wars: Epizoda IV- Nová naděje byla výborným ,, pilotem´´ do světa předaleké galaxie, Epizoda V je poté ale regulérní parádní pecka. Vždy jsem upřímně těsně upřednostňoval právě Epizodu IV, čerstvě jsem si ale uvědomil, že Epizoda V je přece jen o ždibec lepší a je to právě ona, která je nejlepším zástupcem původní trilogie. Star Wars jsou sice v jádru pohádka o boji dobra proti zlu (to si musí uvědomit každý fanoušek a smířit se s tím), už Epizoda IV ale byla startem do sebe perfektně zapadající vesmírného eposu, který měl propracovaný svět a s ním spojené postavy. Především už ale původní Star Wars byli milníkem v kategorii vizuálních efektů. Epizoda V šla ale ještě o ždibec dál- představila opět parádní originální vizuální efekty a především jde ještě dál co se týče vesmírného eposu a prvky pohádkovosti jsou téměř pryč. Pořád je to příběh o vesmírných rytířích, kteří používají vesmírnou moc, Epizoda V je ale skutečně vážnější, víceméně opravdu temnější a s tím také epičtější. Když se v Epizodě IV hlavní hrdinové poprvé poznali tak už bylo ke konci filmu vidět, že si k sobě našli cestu a stali se přáteli. Epizoda V poté ukazuje, že doba mezi koncem Epizody IV a začátkem Epizody V (oficiálně události těchto filmů dělí 3 roky) mezi hrdiny vytvořila skutečná pouta a hrdinové se o sebe navzájem skutečně bojí. Tohle pouto přátelství bravurně ukazuje už i úvodní pasáž spojená s řáděním Wampy a víceméně sebevražedná záchranná mise Hana Sola. Tenhle pašerák (který rozhodně střílí první!) už ke konci Epizody IV dokázal, že v něm přece jen jen hrdina, tenhle start to ale definitivně dokazuje. Pořád sice neztratí nic ze svého sarkastického charakteru, definitivně se ale zasluhuje o pozici jednoho z největších frajerů z předaleké galaxie. I následné loučení s Lukem Skywalkerem před odloučením funguje a co se týče tohoto je skutečně vidět, že někdo myslel na to, že tyhle hrdinové spolu očividně strávili hodně výrazný čas a jejich vztahy se od dob předchozího filmu změnili. Když už jsme u toho Hana, tak se sluší zmínit, že i z lehkého jiskření mezi Hanem a Leiou v předchozím díle i zde dochází k vývoji a jejich vzájemná chemie a celkově vývoj jejich vztahu od úvodu na Hothu po vyvrcholení v Oblačném městě fungují skvěle. Mezi Harrisonem Fordem a Carrie Fisher dochází k velmi věrohodné romanci, která ve finále dá zrod nejen jednomu (vlastně dvěma/třem?) legendárnímu filmovému polibku ale i jedné z nejlegendárnějších filmových improvizací: ,, I Know!´´ Nastaly temné časy pro Povstání. I přes to, že "Hvězda smrti" byla zničena, imperiální jednotky vyhnaly Rebely z jejich tajné základny a pronásledovaly je po celé Galaxii. Aby se vyhnula střetu s hrůzostrašnou Imperiální flotilou, skupina svobodných pilotů vedená Lukem Skywalkerem (Mark Hamill) vybudovala novou tajnou základnu na opuštěné ledové planetě Hoth. Imperátorův (Ian McDiarmid) pobočník Darth Vader (David Prowse/James Earl Jones), posedlý hledáním mladého Skywalkera, však vyslal tisíce sond do všech koutů vesmíru... Původní Star Wars byli nečekaným obrovským megahitem a i když jejich tvůrce George Lucas žádná pokračování původně neplánoval tak ho nakonec úspěch právě původního filmu dovedl k rozmyšlení, že na minimálně další dvě pokračování dojde (a už při psaní scénáře Epizody V přišel na myšlenku prequelů). Lucas už ale tentokrát odmítl druhý film režírovat a rozhodl se radši zvolit roli producenta. Sám si poté jako svou náhradu vybral Irvina Kershnera, který měl sice daleko k autorství blockbusterů, dle Lucase byl ale jediná správná volba. Dle Lucasova příběhu poté scénář sepsali Lawrence Kasdan a Leigh Brackett a právě čtveřici Lucas-Kershner-Kasdan-Brackett můžeme ve finále vděčit za jeden z nejlepších Star Wars filmů. Star Wars: Epizoda IV- Nová naděje byla výborným ,, pilotem´´ do světa předaleké galaxie, Epizoda V je poté ale regulérní parádní pecka. Vždy jsem upřímně těsně upřednostňoval právě Epizodu IV, čerstvě jsem si ale uvědomil, že Epizoda V je přece jen o ždibec lepší a je to právě ona, která je nejlepším zástupcem původní trilogie. Star Wars jsou sice v jádru pohádka o boji dobra proti zlu (to si musí uvědomit každý fanoušek a smířit se s tím), už Epizoda IV ale byla startem do sebe perfektně zapadající vesmírného eposu, který měl propracovaný svět a s ním spojené postavy. Především už ale původní Star Wars byli milníkem v kategorii vizuálních efektů. Epizoda V šla ale ještě o ždibec dál- představila opět parádní originální vizuální efekty a především jde ještě dál co se týče vesmírného eposu a prvky pohádkovosti jsou téměř pryč. Pořád je to příběh o vesmírných rytířích, kteří používají vesmírnou moc, Epizoda V je ale skutečně vážnější, víceméně opravdu temnější a s tím také epičtější. Když se v Epizodě IV hlavní hrdinové poprvé poznali tak už bylo ke konci filmu vidět, že si k sobě našli cestu a stali se přáteli. Epizoda V poté ukazuje, že doba mezi koncem Epizody IV a začátkem Epizody V (oficiálně události těchto filmů dělí 3 roky) mezi hrdiny vytvořila skutečná pouta a hrdinové se o sebe navzájem skutečně bojí. Tohle pouto přátelství bravurně ukazuje už i úvodní pasáž spojená s řáděním Wampy a víceméně sebevražedná záchranná mise Hana Sola. Tenhle pašerák (který rozhodně střílí první!) už ke konci Epizody IV dokázal, že v něm přece jen jen hrdina, tenhle start to ale definitivně dokazuje. Pořád sice neztratí nic ze svého sarkastického charakteru, definitivně se ale zasluhuje o pozici jednoho z největších frajerů z předaleké galaxie. I následné loučení s Lukem Skywalkerem před odloučením funguje a co se týče tohoto je skutečně vidět, že někdo myslel na to, že tyhle hrdinové spolu očividně strávili hodně výrazný čas a jejich vztahy se od dob předchozího filmu změnili. Když už jsme u toho Hana, tak se sluší zmínit, že i z lehkého jiskření mezi Hanem a Leiou v předchozím díle i zde dochází k vývoji a jejich vzájemná chemie a celkově vývoj jejich vztahu od úvodu na Hothu po vyvrcholení v Oblačném městě fungují skvěle. Mezi Harrisonem Fordem a Carrie Fisher dochází k velmi věrohodné romanci, která ve finále dá zrod nejen jednomu (vlastně dvěma/třem?) legendárnímu filmovému polibku ale i jedné z nejlegendárnějších filmových improvizací: ,, I Know!´´ Především ale stěžejním bodem Impéria vrací úder je forma jedijského výcviku. Luke Skywalker v podání Marka Hamilla si taky od zničení Hvězdy smrti ušel kus cesty a jakmile je duchem svého mentora Obi-Wana ,, Bena´´ Kenobiho vyslán aby na Dagobahu dokončil svůj výcvik pod dozorem mistra Yoda tak neodolá. A zde dává totální smysl proč Lucas tak brutálně prosazoval aby byl Frank Oz za svůj vokální výkon Yody nominován na Oscara. Ono se to totiž nezdá, ale namluvit Yodu rozhodně není žádná legrace. Nebo alespoň ne tak jak to učinil Frank Oz! Už tak namlouvat zeleného skříka, který mluví takto specificky (Do. Or do not. There is no try!) je těžké. Oz ale navíc do tohohle vokálního projevu dává totálně všechno a i v jeho hlasovém projevu jsou důvody proč tak skvěle bravurně funguje Lukeův jedijský výcvik pod Yodou. Yoda vysvětluje co to vlastně znamená síla, vysvětluje jak funguje temná strana a zároveň Lukea učí to nejzásadnější- věření a soustředění. Už jen kdybyste vnímali Yodu v Epizodě V a ignorovali jeho výskyty v dalších dílech ságy by vám dost možná stačil na titul nejlepší/nejzajímavější postavy světa Star Wars společně s Darthem Vaderem nebo Obi-Wanem Kenobim. Už jen díky velmi specifickému dokonalému vzhledu (díkybohu, že místo loutky nedošlo na opici v kostýmu!) a právě vokálním projevu Franka Oze. A především i díky Marku Hamillovi tak bravurně fungují scény mezi Lukem a Yodou. Hamill si jinak obhajuje titul parádního protagonisty, jen je tu problém, že se kolem najde asi přece jen pár zajímavějších postav. Darth Vader třeba minule zas takovou dobu na plátně nestrávil, zde ale nejen dostane více prostoru ale dokáže si zjednat ještě více respektu než posledně. Jestli vám minule nestačilo přiškrcení na zasedání imperiální rady, vražda Obi-Wana nebo vyvraždění téměř celé rudé letky tak zde má Vader ještě více šance zaujmout. Už při jeho pouhém pochodu je při vyděšené reakci imperiálů jasné z koho tady jde skutečný respekt a strach. Tvůrčímu týmu se tak opravdu daří budovat ten dojem, že tady je někdo koho se máme bát a Vader své pověsti z předchozího dílu nejen dostojí ale daleko jí překoná. Takhle se jinak celkově daří tvůrčímu týmu vždy dodat i nějaké té vedlejší postavě moment slávy a té se tak můžou dočkat i Chewbacca, R2-D2 nebo C-3PO či nové postavy jako Boba Fett či Lando Calrissian. Hlavně je ale Impérium vrací úder skutečně audiovizuálním vrcholem jak jen to u filmu jde. Potenciál tohoto světa a načatých linek z předchozího dílu je zde využit zcela bravurně. Pořád zde sice jde primárně o boj dobra proti zlu a držíme se tak zavedené pohádkové tradice, Impérium vrací úder má ale na rozdíl třeba právě od Nové naděje k pohádce trochu dál. Bitva o Hoth třeba samozřejmě nejsou jednoznačná jatka, je z nich ale přece jen cítit ta pravá válečná atmosféra a Bitva o Hoth patří ve finále k jedněm z nejlepších sekvencí ze světa Star Wars. Impérium vrací úder v tomhle ohledu vlastně hází jednu parádní sekvenci za druhou, ať tu po úvodní záchranné misi je právě Bitva o Hoth a následně třeba nahánění Millenium Falcon se Star Destroyery napříč asteroidy, problémy se ,, živými asteroidy´´ nebo právě onen bravurně předvedený jedijský výcvik. A navrch ještě sekvence v jeskyni, která dost naznačí ale jen tak to asi nikomu při prvním zhlédnutí dojít nemuselo. No a pak dojde na finále! Finále v Oblačném městě daruje jeden z nejlepších soubojů se světelnými meči v dějinách frančízy- A to i přesto, že Darth Vader hned ze začátku předvede, že rozhodně minule neměl štěstí v tom, že by byl Obi-Wan už víceméně sešlý ale mladého a živelného Lukea má hned na lopatkách a má vlastně celou dobu na vrch. Jenomže Luke se prostě odmítá jen tak snadno vzdát a i díky tomu je tenhle souboj tak silný. Luke, který kvůli vidině, že by mohl přijít o své přátelé (další ukázka bravurně napsaného vztahu) přeruší výcvik a v rámci toho co se zatím naučil se snaží s mužem, který měl zabít jeho otce bojovat a porazit ho i když ve finále asi sám nevěří, že se mu ho podaří porazit (a to je zásadní chyba!). A pak dojde k snad nejlegendárnějšímu filmovému zvratu, který má smůlu v tom, že je i snad nejvíce profláknutý. Minimálně v době uvedení, v roce 1980 kdy vám tenhle spoiler mohl prozradit jenom příliš hlasitý člověk vycházející z předchozí projekce to ale musel být opravdu neskutečný zážitek, který se podařilo utajit i před většiny členy štábu. Právě tento zvrat vrhá nové světlo na sekvenci v jeskyni a na celou ságu Star Wars vlastně vytváří nový pohled. Ti, kteří se Star Wars začali u prequelů (jako já) možná nebudou překvapeni, musí se ale nechat, že má tenhle zvrat neskutečně kouzlo a to i díky bravurně zahrané reakci Marka Hamilla a především hlasu Jamese Earla Jonese, jehož vyřčení té památné hlášky je prostě boží. Nehledě na to, že během této závěrečné konfrontace dojde u Lukea k nezvratné fyzické úpravě a dá se o něm na konci říct, že si opět (stejně jako všichni hlavní hrdinové) prošel nějakým vývojem. Závěr Epizody V je tak ve finále skvělý odrazový můstkem pro jedno zásadní téma v Epizodě VI ke které mám sice jisté drobné dramaturgické výhrady, přesto je ale přece jen Epizoda VI povedené zakončení jedné z nejlepších filmových trilogií všech dob. Především je ale Epizoda V skutečně nejlepším dílem z originální trilogie a společně se Sílou se probouzí, Posledním z Jediů a Novou naději i vrcholem celé franšízy. Impérium vrací úder je po parádním startu v podobě Nové naději parádním prostředkem, který tuhle ságu definitivně posouvá na úroveň eposu a dodnes neztratil nic ze svého kouzla. A dovoluji si tvrdit, že i jen tak neztratí a to nejen kvůli kulervoucímu finále ale především díky své skutečné dokonalosti snad opravdu ve všech možných ohledech. Třešnička na dortu? Imperial March, která dokázala, že John Williams všechny svoje trumfy nevysypal u Epizody IV a dodnes patří mezi nejlepší Williamsovy skladby. I bez Johna Williamse by ve finále skutečně Star Wars nebyli Star Wars.... Viděno v kině: 2x (25.07.2020) (menej) (viac)