Réžia:
Dušan KleinKamera:
Josef VanišHudba:
Harry MacourekHrajú:
Milan Kňažko, Alicja Jachiewicz, Rudolf Hrušínský, Miroslav Macháček, Vladimír Menšík, Pavel Zedníček, Jiří Hálek, Marián Labuda st., Zdeněk Řehoř (viac)Obsahy(1)
Muž v strednom veku prichádza do protialkoholickej liečebne, aby sa zbavil svojej závislosti. Jej rôznorodé osadenstvo však nemusí bojovať len s vlastnými zdravotnými a psychickými problémami, ale aj proti sadistickému vychovávateľovi Masákovi a jeho výchovným metódam, o ktorých si vedie podrobnú evidenciu. V tragikomickom filme so zaujímavým hereckým obsadením je možné nájsť paralely s Formanovým filmom Prelet nad kukučkiným hniezdom, i všeobecnú kritiku dobovej spoločensko-politickej situácie. (RTVS)
(viac)Recenzie (280)
Je vidět, že ještě nejspíš nedokážu posoudit kvalitu všech filmů. Tento film se mi opravdu nelíbil a jeho dokoukaní do konce si ode mě žádalo až nadlidský výkon. Je zde sice spousta výborných herců a např. Rudolf Hrušínský st. si svou roli nekompromisního lékaře náležitě vychutnával ale jako celek mě film prostě nezaujal a dost nudil. ()
Nevím, zda je žánr "komedie" pro tento snímek opodstatněný. Spíše mi přišel jako drama se smutnými úsměvy. Film mi v některých scénách dost připomínal Přelet nad kukaččím hnízdem. Zvláště pan Hrušínský byl ve své roli naprosto fascinující, něco jako mužský protějšek vrchní sestry Ratchedové. Ostatní herecké osobnosti také excelovaly. Výborné herecké seskupení zmůže s filmem hodně. A myslím, že v případě tohoto filmu, z něj herecké kvality zúčastněných vytvořily silný filmový zážitek. ()
......tá doba vzniku tam bola cítiť......takééé nijakéé,ale chcelo to byť o niečom.....alkoholizmus nie je hanba - ale choroba ......no keď myslíte.....sy 303 = F10.....problém je hlavne,že R.Hrušinský mal vlastne pravdu teda je kladna postava....aj keď tých klaďasov sme mali hľadať medzi pacientami....ja nie....celkový dojem - nepáčilo,skôr ma zaujíma obsadenie ako obsah.... ()
Film s řadou hereckých hvězd odehrávající se (kunsthistorická vsuvka ;o) v barokně upravených prostorách premonstrátského kláštera v Želivi. Velmi slušná je kamera, drze snímající velké detaily obličejů z nichž plynule klouže na celek místnosti a zase zpět. Překvapí trochu netypická role Rudolfa Hrušínského jako despotického hlavního ošetřovatele, jíž znova dokládá, že to vskutku byl jeden z nejlepších herců, které jsme kdy měli. Velmi příjemným překvapením je taky skutečně silná, napjatá atmosféra. Velmi slušný je i herecký výkon Milana Kňažka a řady dalších herců, pokud jim scénář dopřeje alespoň nějaký prostor. Místy však jsou Dobří holubi nechtěně komičtí, když režijními přístupy poněkud připomenou "básníky", což je nepochybně chyba. Herci také občas působí poněkud nepřesvědčivě, jaksi koženě. Občas se zdá, že pořádají soutěž v uměleckém přednesu (Labuda). Také jejich gesta jsou mnohdy značně stylizovaná a působí nepřirozeně. Nabízí se srovnání s vnějškově podobnými filmy Karla Kachyni (Pozor vizita), přičemž Klein v tomto srovnání dosti jednoznačně prohrává, přestože v některých chvílích (dialogy, například Kňažko - Somr, Kňažko - Hrušínský) se mu blíží. Samotnou kapitolou je posledních deset minut filmu. Návštěva jednotlivých protagonistů je dobrý nápad, i když možná až příliš didaktický, ovšem z hlediska budování děje jako poměrně sevřeného celku je notně kontraproduktivní, protože jeho koncentrovanou atmosféru ruší a boří. Myslím, že by bylo filmu lépe bez něj. Podepsalo se na něm (stejně jako na celém filmu) režisérovo přesvědčení, že léčebné metody v protialkoholních léčebnách jsou k ničemu (pít se má s mírou) a zároveň zjevná snaha budovat film jako alegorii nesvobodné komunistické společnosti. To je ovšem IMHO opravdu hodně mimo. Docela by mě zajímalo, co si o tomhle filmu myslí takový Nešpor nebo další lidé, kteří věnovali celý život práci v protialkoholních léčebnách... Celkový dojem: 70% PS: komedie to není ani omylem a jestli být měla (některé scény, například ta s draním peří, skutečně trochu připomenou například Menzela), tak se asi někde něco "poněkud nepovedlo", osobně jsem však radši za tuto mrazivou verzi... ()
Galéria (14)
Zaujímavosti (25)
- Ve filmu se poprvé na plátně jako komparzistka objevila Aňa Geislerová. První svůj záběr zkazila, když vrazila do pánů Menšíka a Kňažka. (morgos)
- Herec Josef Somr neztvárnil roli lékaře pouze v tomto snímku, ale dále např. ve filmu Helimadoe z roku 1992 v režii Jaromila Jireše, kde ztvárnil venkovského lékaře Hanzelína, a také např. v první sérii seriálu Zdivočelá země (od r. 1997) v režii Hynka Bočana, kde se představil v roli doktora Holubce. (majky19)
- Režisér Dušan Klein o filmu řekl: „Z hrdiny v závěru hovoří vnitřní hlas, touha žít, nepoddat se ničemu, nezůstat v zajetí, nebýt manipulovaný alkoholem ani lidmi. Člověk by sám měl přijít na to, jak žít.“ (SONY_)
Súvisiace novinky
Zemřel režisér Dušan Klein
Ve věku 82 let zemřel oblíbený režisér Dušan Klein. Kvůli svému židovskému původu byl jako dítě internován v koncentračním táboře Terezín. V 50. letech se objevil v dětských rolích ve filmech Můj… (viac)
Marián Labuda 1944 - 2018
Ve věku 73 let zemřel náhle slovenský herec Marián Labuda. Syn krejčího a nadšený ochotník absolvoval divadelní fakultu VŠMU v roce 1965 a hned nastoupil do činohry Slovenského národního divadla. O… (viac)
Autorské duo Klein-Pecháček vneslo do české kinematografie československého období výrazný osobitý tón, jehož asi nejtrvalejším plodem zůstane již zklasičtělá básnická pentalogie. Alkoholismus je pravděpodobně nejznámější látkou, na níž se dá zvlášť dobře vyložit dnes všeobecně přijímaný fakt , že čas černobílého zjednodušeného rozlišování "zdravých" a "nezdravých" látek vhodných či naopak smrtelně nebezpečných pro naše zdraví je nenávratně pryč. Řečeno s nadsázkou fakt je ničím, kontext a poměrnost jsou naopak vším. Cesta či návrat do normální společnosti zdravých a vyvážených dospělých jedinců je krajně nesnadná a pro mnohé uzavřená; alkoholismus totiž zpravidla není omezen na drogovou závislost, ale sdružuje současně další osobnostní trudy, nevyváženosti a patalogie; lze říci, že sám o sobě je rovněž patologií. Důvěrná znalost prostředí - původním povoláním je Pecháček lékař, další z těch, kteří medicínou vrostli do české literatury a získali si v ní poprávu stálé místo - je východiskem do celé galerie postav a osobností na obou stranách - jak klientů, tak léčících. Milan Kňažko, poprávu mimořádně hrdý na kvalitu své češtiny, ve svém Lexovi předvedl suverénní výkon, dokonale odrážející muže na citlivém rozhraní plebejství, tvořivého umělectví a nepochybné kultivovanosti, krerý zápasí s viditelným Kainovým znamením svého plebejského původu, nedokončeného vzdělání a potácivé pouti životem. Brilantní je i Sommerův výkon v úloze primátora a Hrušínského vrchní ošetřovatel Masák, suverén v barokních labyrintech kunštátského kláštera balancující na ostří nože mezi nezbytnou razancí a značnými psychickými zvláštnostmi (v tomto ohledu navazuje na pana Kopfrkingla ze SPALOVAČE MRTVOL), dále rozmnožuje skvělou sérii Hrušínského nápaditých vrcholných kreací z komediálních filmů osmdesátých let. Za víc než zmínku stojí další velikán této generace Vladimír Menšík. Kleinova konstatace, že na malou plochu kunštátských exteriérů se odařilo shromáždit galerii skvělých českých herců, je doplněna neméně dobře zvládnutým komparsem klientů léčebny. Lyrické pozvolné plochy, v nichž je film natáčen, kamera, která se doslova mazlí s barokními interiéry kláštera, pozvolna převádí všední den léčebny do další polohy, symbolizované Lexovou spolužačkou Soňou, operní pěvkyní, jejíž vnějšková suverenita je nahlodána stejnými pochybami jako Lexova. Ve všech svých věových ztvárněních podobně jako v Lexově případě (v případě mladého Lexy se jednalo o jednu z vůbec prvních rolí tehdy jinošského Michala Dlouhého) je ztvárněna na mimořádné úrovni - vedle Evy Vejmělkové tu září přední polská herečka Alicja Jachiewiczová. Finále filmu - neúspěšný Lexův pokus o adaptaci ve světě slavné spolužačky končí návratem do léčebny a uchýlením do domicilia konečně nalezené dospělosti. "S knihami je to jako s alkoholem. Nejsou dobré nebo špatné samy o sobě, ale tím, co v nás probouzejí" Toto myšlenkové vyznění HOLUBŮ poctivostí své věcnosti a otevřenosti vlastně není špatné. I pro nás, diváky, může být dobrým odrazovým můstkem do skutečně žitého plného života. Také dnes. () (menej) (viac)