Papírový dům (Netflix verze) - Série 1

Ze začátku mě seroš hodně nadchnul, po prvních 3 dílech sem byl vážně nadšenej. Ale postupem času se to začalo absurdovat a dít se tam fakt praštěný věci. Takže jsem se rozhod, že se dokoukám, na první sérku a konec. Ani sem nedoufal, že první série bude nějak zakončená. Tohle mě na tědlech seroších nebaví, když nekončej a jedou dál. Nějak si nedokážu představit, že bych další hodiny svýho života věnoval týhle partičce uzavřený v "tiskárně". Takže konec tohodle příběhu (esi teda nějakej vůbec je) si nechám ujít... (23.04.2022)

Co mají společného Moskva a Nairobi? Jsou to největší sympaťáci osmičky španělských zlodějů, tedy oni to vlastně zloději nejsou, nikomu nic nekradou, silně návykového seriálu z Iberského poloostrova. Nutno dodat, že v Papírovém domě je tedy tolik nelogičností, až to bolí a deus ex machina působí prakticky v každém dílu. Kdybych měl seriál hodnotit pouze dle výše uvedeného, bylo by to stěží na dvě hvězdičky. La casa de papel má ale neskutečně silnou atmosféru. Ta divákovi na chvíli vypíná šedou mozkovou kůru a on shovívavě mhouří oči. Dalším nezpochybnitelným plusem jsou skvěle napsané postavy. A to jak ty protivné - pro mě hlavně Tokio, sympatické, tak i ty, u kterých se sympatie a antipatie střídají jak na houpačce - Berlín. Mimořádně zajímavé věci se dějí i mimo mincovnu. Sledovat souboj důvtipu mezi Profesorem a Raquel s Ángelem je mimořádně zábavné. Navíc Álvaro Morte v roli Profesora předvádí fascinující herecký výkon, nevím, jestli se jedná o kvalitní herectví, možná dost přehrává, ale jeho hra s mimickými svaly potažmo výrazy obličeje je neuvěřitelná. Skvěle napsané a zahrané jsou i vedlejší postavy. Mezi nimi vyčnívá odporný slizoun a zbabělec Arturo. Také je moc příjemné zaposlouchat se do španělštiny. Zvláště v přitažlivém barytonu Pedra Alonsa alias Berlína. Je mi jasné, že v dalších sériích půjde kvalita dolů a je pro mě už teď, krátce po shlédnutí první série, nepochopitelné, jak můžou z něčeho takového vykřesat pět sérii, ale ta první byla přes všechny nelogické neduhy moc fajn. (13.11.2020)

Tolik nadšení a já se prostě do té tlačenice nemohu vydat. A vím proč. Začátek dobrý. Nápad je opravdu originální a akce jsou filmařsky udělány profesionálně. A tady to končí a začíná (bohužel i pokračuje) něco jiného. V první řadě logika děje. Kdybych měl vypsat, co všechno jsem pochytil, byl by to sakra dlouhý seznam. A někdy to fakt bolí. A dále. Mentalita země původu, země postav a jejich „přirozeného“ chování. Tento „folklór“ vidím běžně ve filmech z Mexika, Venezuely i Itálie, spousta dalších je směrem na východ. Tady mají Španěláci smůlu, že je všechno dění nakumulováno do menších prostor a ty osobnosti vynikají. A ona ta debilita na obou stranách fronty jde občas opravdu na nervy. Možná by pomohlo podstatně zkrátit metráž, vynechat spoustu dementního tlachání. Nejsem zásadní vyznavač amerického pojetí filmů, ale toto téma by určitě líp vyznělo z Ameriky, Británie, Německa … 70% - po PRVNÍ SÉRII. (16.05.2020)

Dámy a pánové, tohle je pecka největšího kalibru, suverénně nejlepší seriál, který jsem za poslední dobu viděl, který má doslova VŠECHNO (!!!), co jsem si kdy mohl od seriálu tohoto žánru přát a řekl bych, že La casa de papel je takový majestátní souhrn mých oblíbených seriálů v jednom (hustým napětím a až nervy drásajícími zvraty připomínající první sérii Prison Break, španělsky mluvícím Narcos...) Nevím jestli se tomu dá říkat guilty pleasure (přeci jenom seriál je sám o sobě populární už v této době, kdy vyšla čtvrtá série), ale tohle je taková bomba, na které si prostě nemůžu neujíždět. Samotný příběh o vloupání, které je vymyšleno doslova GENIÁLNĚ GENIÁLNÍM PROFESOREM, což je upřímně nejspíše moje nejoblíbenější seriálová postava vůbec (nemyslím si, že má momentálně konkurenta), ale v závěsu stojí celý jeho tým od vynikajícího Berlina (za profesorem opravdu zaostává jen o malý kousek za profesorem), sexy Tokyo, sympaťáky Ria s Denverem, kopáče Moskvu nebo atraktivní Nairobi. Potěšili samozřejmě i Oslo a Helsinky. Našlo se tu také nespočet hlášek, které v žádném případě sem nechci psát (jen si je vychutnejte!!!) a došlo také na spoustu sexu (v trezoru, hangáru... proč ne!) Tenhle seriál je skvost Netflixu, skvost španělské kinematografie a jedna velká slast pro mě samotného. Zážitek jako sem už dlouho nezažil při sledování seriálu! 1. série - 100% (16.04.2020)

První série La casa de papel mě zaujala promyšleným příběhem, zajímavou směsicí ústředních postav i celkově svým stylem. Jedná se o méně tradiční seriál, a o to zajímavější alespoň zpočátku je. Dobrý dojem ze seriálu jako celku mi kazí pouze extrémně nesympatická vypravěčka, a to opravdu neřeším její vzezření. V budoucí série v tomto případě moc nevěřím a píšu to dopředu, protože směřování seriálu ke konci první série moc naděje na dobrou podívanou i za dalších několik dílů neskýtá. No, uvidíme, první série je na každý pád v průměru velmi dobrá, zamrzí jen poměrně velké výkyvy v kvalitě jednotlivých dílů. 81% (20.02.2021)