Papírový dům (Netflix verze)

Vynikající seriál, který by měl každý vidět, bez ohledu na slabší místa. S01: Skvělá jízda, který vtáhne a díky Profesorovi (a jeho plánům za plány v plánech všech plánů) nepustí. Z pohledu prvních sezón konkurence pro s01 Prison Break. A to je samo o sobě velká pochvala! S02: Mírné zpomalení, ale stále kvalitní podívaná. Postavy se rozvíjí, některé zajímavým způsobem (Berlin), jiné ne (Helsinki) a u některých stále nevím, co tu dělají kromě koukání a vyprávění (Tokio). Finále potěšilo. S03+04: Vstoupit do stejné řeky znovu? Všeho je více a občas tvůrčímu týmu docházejí síly a nápady. Plány už nejsou tak zajímavé a často je vidět, že "takhle to určitě nenaplánovali...", ale scénáristé je zachraňují. Co je pro mě asi největší slabina 3 a 4 sezony je využití původních postav (Arturito) a rozvoj lupičů. Tým předtím fungoval na určité "nervózní" vlně, ale teď, když se všichni pomalu párují, přestává to být vtipné. Vždyť si sami vezměte, jak kdo dopadl a kam jeho příběh jde, ta podoba a neatraktivita zaráží. Navíc tu je zase víc cítit Netflix přidáním dalších LGBT+ postav, které nemají opodstatnění a příběh ani plány nepodporují. Ve chvíli kdy vidím Neymara jako mnicha mi dochází, tohle je fenomén, který si to uvědomil a chce být víc a víc, až sám sebe ztrácí. Přesto zábava tu je stále a akce a plány na televizní obrazovce nemají příliš konkurence. Jen toho povídání mezi páry a zbytečných postav, by mohlo být méně. (15.04.2020)

Skvělá parta v mixu Prison Breaku, Oceans Eleven a Fast and Furious (a opravdu ne kvůli vozidlům). Jednička a dvojka má originální nápad, dobře odladěnou atmosféru a příliš se neakční, hodně se přemýšlí. Bylo jasné, že další díly už to dokáží těžko trumfnout a tudíž se jel klasický pákový efekt. Více akce, více twistů, více emocí, více peněz. Výsledek je přinejlepším průměrný a zachrání to hlavní postavy celé série, které i díky dobře trefeným flashbackům v čase divákovi obvykle přirostou k srdci. Na evropské standardy úctyhodný počin, kde pár věcí funguje skvěle a žádná úplně vyloženě špatně. Snad jen tu akci, by mohli Španěláci odkoukat od kolegů z Hollywoodu a tudíž se něčemu přiučit. (04.07.2024)

1.SÉRIE „NEJLÉPE PLACENÁ PRÁCE V DĚJINÁCH....“ /// Bez nějakejch dlouhejch předeher… prostě jdou rycle na věc. A já čumím, jak je to všechno promakaný... jak ze sebou nenechávaj vyjebat, jak Profesor je o krok na před… Na druhou stranu, jestli si někdo myslí, že udělat banku v osmi (devíti) lidech bude prdel, tak nezná lidi. Právě oni jsou totiž tím faktorem, kterej i geniální plán může poslat do zlodějskýho propadliště. Takže jsme v napětí, protože situace se vyvíjí „venku“ i uvnitř. A je to DOKONALÁ šachová partie. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Kradu proto, abych se odrazil ode dna. 2.) Myslím si, že su genius. 3.) Thx za titule „Yusek“ a „Mejsy“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (25.04.2020)

100%. Jeden z těch seriálů, u kterých od prvního záběru víte, že budou výjimečné, a hltáte je do poslední klapky a bez kompromisů. Dlouhodobá show může divákovi nabídnout něco, co se sebelepšímu filmu nikdy nemůže podařit - nepovrchní emocionální vztah k postavám. Neuvěřitelně pestrá směsice sofistikovaných sociálních archetypů v La Casa De Papel je ale něco zcela mimořádného i na seriálové poměry, scénář fantasticky interaguje s divákovou pozorností a nutí zapojit se do příběhu, což vede k ještě hutnějším emocím vedoucím až k nekontrolovanému vzteku, radosti či pláči. Málokterému seriálu se daří tak bezchybně pracovat s divákem nejen směrem ven, ale i opačně. Věřím, že stejně jako si z loupeží vzalo příklad mnoho skutečných zlodějů, vezme si mnoho scenáristů příklad z La Casa De Papel a na formátu evropského seriálu (!) začnou měnit globální seriálový trh znovu blíž a blíž k ideálu revoluční přímé interakce. A tento seriál je v tom zatím největším mistrem. Často se to nestává, ale Španělé porážejí tradiční hollywoodskou tvorbu a budují novou linii seriálových očekávání, které budu moc rád součástí. Kromě toho, když se k perfekcionisticky vystavěnému i vykreslenému ději přidá třetí rozměr v podobě filozofického rozporu mezi našimi dvěma Já, může se i z "obyčejného" (ba geniálního) seriálu stát médium, které má daleký přesah za hranice audiovizuální stopy (jako třeba V for Vendetta). Zaslouženě jeden z největších fenoménů moderní tvorby a dle mého jeden z nejsilnějších a nejsebevědomějších projektů v historii. (27.07.2020)

Tak žádná euforie se nekoná. Začátek sice sliboval dost nevšední seriálový zážitek, ale stejně jako mrda dalších souputníků, dojel na určitou šablonovitost a nezbytné seriálové klišé. Tam, kde by filmová podoba kopala jak mula, tam seriál nutně naráží na mantinely formy. Ačkoli je seriál prošpikován řadou dech beroucích zvratů, brzy vám dojde, že i ve zvratech časem můžete sledovat nápadnou předvídatelnost a umělé nastavování děje, aby bylo o čem točit. Co se nedá v žádném případě upřít, tak to casting - takhle sympatickou a osobitou skvadru by člověk pohledal a je vidět, že je Španělsko líhní nových a nadějných tváří světové kinematografie. Nicméně tak či onak, má slova o šablonovitosti dostávají reaálné kontury, když 3. řada seriálu prakticky kopíruje první dvě a z původně velmi nadějného projektu se stává možná neokoukaná položka v seriálových archivech, ale z mého pohledu rovněž značně přeceňovaná záležitost pro nenasytné hltače čehokoli na pokračování... (13.09.2020)