Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kriminálně - špionážní příběh, údajně inspirovaný motivy skutečných případů. 1963: západoněmecký obchodník Friedrich Schmidt se kdysi jmenoval Šmíd a je ve skutečnosti zdatným pracovníkem zpravodajské služby. Pokouší se navázat kontakt s bývalými spolužáky z gymnázia v Kostelci... (oficiálny text distribútora)

Recenzie (83)

Drom 

všetky recenzie používateľa

Když po úspěšné kariéře majora Zemana povýšili na rajchsfírera ministerstva vnitra a našli mu teplý korýtko, musel nutně na jeho místo nastoupit stejně svědomitý major Sojka. A rovnou tu máme záhadu s pochybným zápaďákem českýho původu, jejíž historie začíná ve filmu Vyšší princip a kterou mu dohodil svědomitý podřízený soudruh kapitán kamarád (ten toho stihl!). Soudruh Pláteník... ehm, tedy... Major Sojka piluje svůj um na pozdější kariéru ve stranickém aparátu jakéhosi severočeského okresu a usilovně pátrá po neznámém třetím, který může vše rozplést. Komu se líbí případy majora Zemana, dostane ne moc akční bonusový díl s obměnou herců, zato stejné koncepce a stylu, někdy nápaditého střihu. Podezírám tvůrce, že to je nějaký původně neschválený díl. ()

A_Shearer 

všetky recenzie používateľa

Samozřejmě, je tam zlý imperialistický agent a antisudetský hejt, dílo poplatné době vzniku, jenže zároveň je to (snad až na tu televizní estrádu) hodně povedená kriminálka, především dost atmosferická a docela přesvědčivě psychologická. Jelikož mě agitky z doby studený války nijak extra nepohoršujou (druhá strana na tom ostatně nebyla o moc lépe) hodnotím dost vysoko, protože to mělo kvality, o nichž si mohou dnešní české kriminálky nechat zdát. Jinak skutečně výborný výkon Riehse, ()

Reklama

F.W.Colqhoun 

všetky recenzie používateľa

Něco mezi 30 případy majora Zemana a Hříchy pro pátera Knoxe. Toho odpoledne jsem měl chuť na vintage duševní výmaz a s výsledkem 76-ti minutového brainwashingu jsem tedy nadmíru spokojen. Storku, v níž se to hemží německými infiltrátory, udáními, a hláškami je to Němec, ale slušný člověk, notně pozdvihuje slušné filmařské řemeslo a atmoška sedmdesátých let, která by se dala krájet. Třešničkou na dortu je bodrý fízl Jaroslav Moučka, toho času ještě nikoliv hlavoun z Okresu na severu, ale fízl zalezlý s dalšími hady ve nechvalně známe pražské Kachlíkárně, odkud jeho maniakálně učíslá mluvící hlava organizovala kontrašpionáž. Svý způsobem zajímavý je Kleinův záměr re-maskovat Drdův Vyšší princip [postavy ve filmu se k němu vyjadřují, dokonce na obrazovce sledují ukázku z filmového zpracování] - veskrze ideální povídku o mravně pevném učiteli lakuje novou vrstvou rádoby-realistické paranoie. Jako ukázka normalizační intertextuality podnětné, na každý pád strašně zábavné. ()

Schlierkamp 

všetky recenzie používateľa

Československý kriminální film odehrávající se v roce 1963 v Kostelci, kam přijíždí západoněmecký občan Fridrich Schmidt ve svém nádherném Mercedesu, aby navštívil své rodné město a bývalé spolužáky. Do hlavní role německého obchodníka byl obsazen herec M. Riehs, muž se zajímavou a neokoukanou tváří, pro něhož to byla snad jediná hlavní role ve své kariéře. Schmidtův příjezd souvisí s událostmi, které se odehrály za války a jsou obestřeny tajemstvím, neboť došlo k udání na jednoho spolužáka, jenž byl poté nacisty popraven. Příjezd elegantního a usměvavého Němce neujde pozornosti státní bezpečnosti, která věří, že Schmidtovo objevení se v Kostelci po tak dlouhé době není náhoda, podezřívá ho z protistátní činnosti a pátrá po skutečném důvodu jeho příchodu. Početná kriminalistická skupina pod vedením majora Sojky v podání J. Moučky sestávala z V. Mareše, A. Filipa, E. Trejtnarové, J. Satoranského, M. Moravce či J. Schánilce. Ústřední postava muže s tajemnou minulostí neustále zanechávala dojem, že nemá čisté svědomí a něco skrývá, přestože byla řešit svoji situaci přímo na bezpečnosti a dokonce otevřeně vyprávěla o své minulosti v televizním pořadu. Mezi bývalými Schmidtovými spolužáky se objevil dentista J. Hálek, vědec E. Cupák, televizní moderátor S. Matyáš či K. Augusta. Na bujarý sraz abiturientů v závěru dorazila i rozjuchaná K. Slunéčková, která zřejmě znala nežádoucí informace ze Schmidtovi minulosti, a proto byla uprostřed večírku zavražděna. Konec snímku se nese v poněkud překotném tempu a případ mrtvých spolužáků zůstává neuzavřen, neboť se nepodařilo získat důkazy o Schmidtově provinění. Domnívám se, že režisér D. Klein natočil poutavou, poněkud netradiční kriminálku, které možná trochu uškodil nejasný záměr hlavní postavy a zřejmě by si snímek zasloužil srozumitelnější vysvětlení, přesto jsem byl s filmem spokojen a hodnotím nadprůměrně. ()

Pepi74 

všetky recenzie používateľa

Závěrečné troubení trouby esembáka na klakson jen podtrhuje to že tentokrát soudruzi prohráli. Agent jim za jejich doprovodu odjede na Západ, oni vlastně nic nevyšetří a jediný co je že si Satoranský myslí že je agent teplej a proto chodí za kolegou agentem. A mě se to líbilo. Hvězda za Cupáka, za staré autobusy a za to že SNB není všemocná.. :o)) ()

Galéria (6)

Zaujímavosti (9)

  • Pokleknutí Šmída (Milan Riehs) před pamětní deskou téměř přesně kopíruje známé gesto kancléře Brandta, který roku 1970 při návštěvě Varšavy během pietního aktu zcela nečekaně a pravděpodobně spontánně poklekl před pomníkem obětí povstání ve varšavském ghettu. Toto gesto získalo po celém světě velký ohlas. To, že jej ve filmu zopakoval Šmíd jakožto negativní postava mělo zřejmě ve filmu natočeném za normalizace dehonestovat skutek kancléře Brandta. (Zany)
  • Při natáčení exteriérových scén filmu (točena doba před 13 lety) nemuseli mít filmaři starosti, že by jim kazila záběry přítomnost novějších nedobových vozů. V roce 1976 bylo ještě naprosto běžné, že po ulicích jezdila auta stará 20 a více let. A ta západní velmi zřídka. (Scott67)
  • Příslušníci VB mají na sobě zelené uniformy, odpovídající době natáčení, avšak tento příběh se odehrává v roce 1963, když stejnokroje byly ještě modré. (Ganglion)

Reklama

Reklama