Vážení přátelé, ano

Na prvý-krát ma tento film naozaj veľmi zaujal, ale s odstupom času (pár mesiacov) som v ňom hľadal tie povestné divácke vtiahnutia do atmosféry, zo začiatku "vážení priatelia, aj áno" – nachádzal som ich, ale časom to akosi vyprchalo. Po celý čas bola asi najzaujímavejšia myšlienka, že tento film vznikol ešte v čase komunizmu (hoc – už pomaly umierajúceho), ktorý začal byť už ale "šíleně down" :-D Prehnitosť, skorumpovanosť, chorosť a zvrátenosť vtedajšieho režimu sú v tomto filme demonštrované s tak neuveriteľne silným sarkazmom a výsmechom, až by človek s krátkou pamäťou (že komouši ?! :-P ), alebo medzerami v krátkodobých dejinách našej bývalej čs.vlasti bol schopný neuveriť, že to všetko bola – nie tak dávno – skutočná realita životov a vtedajšej doby. Čo sa týka Lasicu, tak on bol pre túto úlohu priam stvorený – až som si miestami myslel, či to náhodou nenapísal on. No a príjemnou spomienkou taktiež zostane snáď aj zakaždým vidieť stvárnenie akejkoľvek postavy Julom Satinským (hoc tu naproti Milanovi L. - nedostáva toľko priestoru). „člověk celej život čeká, že něco příde, nějakej zlom a vono nakonec nepříde nic. Jenom ten podělanej konec. Vážení přátele, ano!“ (08.07.2017)

Vynikajúca, trochu zabudnutá komédia, ktorá prezentuje absurdity socialistického systému. (18.12.2018)

Každý, Kdo zažil onu dobu předsametovou a není ještě dnes stále zarytým budovatelem lepších zitřků, musí Kleinovu komedii milovat nebo se u ní alespoň hezky od plic zasmát, a vlastně i zamyslet. Není to totiž jen to vítáni "papalášů", co se tady u nás v podstatě nezměnilo. Politické poměry se mění, lidé jsou ale pořád stejní. A abych nezapomněl, pro mě osobně nejlepší role Milana Lasici. A je nejvyšší čas na nějaké to "člověče, nezlob se". (28.01.2020)

Kam se hrabou všichni ti básníci. Tenhle film klepe na bránu sametové revoluce. Vítejte v Absurdistánu. (04.05.2020)

15% preceňovana porevolučna hlúposť (13.02.2021)

Viděl teď k památce pana Lasicy znovu asi po 20 letech, pořád skvělé. Jen mi najednou došlo, že asi aniž by to tušili, tvůrci natočili velmi nadčasový film. Dřív jsem v tom viděl kritiku marasmu konce reálného socialismu, dneska jen normální lidský příběh určité životní fáze. Protože až na kulisy se nezměnilo vůbec nic. Vyměňte náměstka za manažera, harmoniku za golfové hole, národní podnik za korporaci a stovacítky za oktávky a máte to tady pořád. Firemní opulentní povinné chlastačky, hlavouny, co se jim musí lézt do anusu, bizarní situace na pracovišti, řešení úplně nesmyslných nebo neřešitelných úkolů a pocit, že se z toho zblázníte. (21.07.2021)