Zlé časy v El Royale

Je v tom hodně dobrého, ale k čemu to, když pointa vesměs žádná, dějové kličky (až na rychlé likvidace) často čitelné dopředu a fantastický setup vůbec k ničemu neslouží. Kdyby se ten příběh odehrával v České vesnici v dnešní době, na základní kostře příběhu by se vlastně vůbec nic měnit nemuselo. Goddard má cit pro filmovost a umí vytvořit cool momenty, ale tady zůstalo jen u stylizovaných okamžiků, ze kterých se dělají pěkné fotky a trailery. Ale filmově to nešlape. 50% (13.01.2019)

Tarantinovka, která výborně odsýpá, děj nádherně dávkuje a nebojí se být ryzím béčkem a to sakra zábavným. Rozsekání do pod-epizod tu není samoúčelné a pomáhá tempu, stejně jako dávkování postav (ať už tím, jak se na plátně objevují, nebo tím, kdo je zrovna hlavním vypravěčem). Už dlouho jsem neměl pocit tak příjemně ukončenýho příběhu, jako tady. Když už to žánrově nazývám tarantinovkou, tak malé srovnání, tohle je lepší, než Once upon time in Hollywood a má to lepší, byť pouze inspirovaný, Mensonův gang (12.05.2020)

Na tento film si budem pamätať, pretože to bol prvý, ktorý som si pozrel v roku 2019. Pustil som si ho polhodinu po polnoci. A bolo to ako včera btw. Skvele napísaný scenár s dobre napísanými postavami. Štýl akým sa vo filme rozpráva príbeh mi strašne sadol. Film vám pomaly odkrýva príbehy všetkých postáv a všetko speje k veľkému finále. Film je veľmi dobre natočený, všetky tie neónové farby, dážď a celkové prostredie hotela El Royale vyzerá skvele. Všetko podtrháva skvelý soundtrack (hlavne v scéne, kde hrá pesnička od Deep Purple). Tento film ma veľmi milo prekvapil. Hotel som si úplne zamiloval. Úplne výborne zvládnuté remeslo, ktoré dokázalo, že Drew Goddard je meno hodné zapamätania a že do El Royale by nikto asi nechcel prísť na víkend. (18.11.2019)

Hodně dobře. Parádní komediální začátek na recepci, zábavné odhalování dalších otázek a odpovědí v průběhu a nakonec pekelný klimax se skvělým Lewisem Pullmanem. Casting mi skvěle padl a to i "božský" Hemsworth, stejně tak hudební doprovod od Giacchina. Nízkonákladový krvák, který se odehrává v jednom motelu, vyhrává granát za nejlepší thriller zatím uběhlého měsíce. *Tlesk, tlesk. (12.10.2018)

Osobně si myslím že (nej)blíže má film spíš k Mangoldově Identitě (ta se mi však kvůli některým logickým přešlapům líbila o něco méně). Nejde sice o thriller s prvky hororu, ale i tak se jedná hodně atmosférickou záležitost (a velmi jistě režijně vedenou). Napínavou, zvratovou, poutavou, mysteriózní, s dobře napsanými postavami a solidními dialogy. Všichni mají nějaká svá tajemství a popudy, které se divákovi postupně odkrývají (částečně i formou nijak nerušících flashbacků). Dostala mě hlavně Rose, už dlouho se mi nestalo, že by mě nějaká postava tak strašně moc pila krev hned od prvního záběru (naštěstí jsou tu i snesitelnější jedinci). Každopádně, děj je kupodivu vcelku nepředvídatelný (jak jde krásně vidět třeba i u rulety), nemůžete si být vůbec jisti, že v dalším záběru zrovna ten či onen „nezařve“. Pak je tu řada nápaditých scén (namátkou třeba takový „krycí zpěv“) a dokonce i závěr jako zázrakem nebyl úplně debilní (jak tomu tak nezřídka u žánrových záležitostí bývá), čehož jsem se dost obával. Vidím to na silné 4*. (20.01.2019)