Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Svérázný kreslíř a grafik Vladimír Boudník (Boleslav Polívka) je jedním z pražských intelektuálů, kteří si v padesátých letech místo souhlasu s tehdejším krutým komunistickým režimem vybrali raději bohémský způsob života na okraji společnosti. Jeho nejbližšími přáteli jsou Doktor, pracující ve sběrných surovinách (Jiří Menzel), a filosof Egon (Arnošt Goldflam), se kterými se nejčastěji setkává v libeňském automatu Svět. Nejnovějším Boudníkovým počinem je výstava jeho grafik v tovární hale v ČKD, kterou blahosklonně povolil tamní referent ROH. Vladimír na „vernisáži“ předvede kousek, při kterém se téměř nechá rozdrtit bucharem, což samozřejmě těžce nese jeho milenka Tereza (Ivana Chýlková). Vladimír se ostatně často pohybuje na hraně mezi životem a smrtí. Se svými přáteli se střídavě hádá a pak usmiřuje, pokouší se objasnit světu vlastní výtvarný styl explozionalismus nebo aspoň přimět lidi, aby někdy popustili uzdu vlastní fantazii. To vše až do doby, než „z hráze přítomnosti po hlavě skočí do srdce věčnosti…“ (Česká televize)

(viac)

Recenzie (125)

nash. 

všetky recenzie používateľa

Kurva fix, ten Goldflam se ale dokáže zaříznout do paměti. Stejně jako celý film. Bezbřehá fantazie a jedinečná osobitost lidská, uvězněné v šedi a hlouposti primitivního ranného socialismu, plného udavačů a aktivních blbů. Možná to není věrné předloze, ani skutečnosti, ale co na tom. Obojí je pro film jen odrazovým prknem k vlastní osobité variaci, prázdným rámem vyplněným vlastním viděním tématu, plným úžasnými drobností, skvěle čepované atmosféry a nezapomenutelných herecký etud, které fungují každá zvlášť a současně se skládají do vydařené mozaiky. Famózní živel Goldflam a výtečný Polívka, kteří jako dva protipóly společně odsouvají Menzela do role pouhého sběrače, nebo spíš podavače, míčků. Jeden z těch filmů, ze kterých si pro jeho náladu či poetiku čas od času vyzobávám jednotlivé momenty, nebo se zapomenu a zobu až do závěrečných titulků. ()

slunicko2 

všetky recenzie používateľa

Uměřenost, daná dobou vzniku, je filmu ku prospěchu. Jinotaje působí výstižněji, než přímé pojmenování. 1) Surrealistické polozbořené a polorozpadlé město, ulice i domy padnou filmové atmosféře dokonale. Příběh však není orwellovsky děsivý, i když se odehrává v prostředí jen málo se lišícím od Londýna pod vládou angsocu, ale je milý a přátelský. Nevím, jestli je to dobře nebo špatně, kurva fix._____ 2) Film je totiž dost anachronický, a to nemám na mysli jenom poznámku o zdí rozděleném Berlíně. Reflektuje spíš konec socialismu v Čechách a ne jeho začátek. Osmdesátkovou atmosféru lze jen těžko zaměnit za atmosféru padesátých let._____ 3) Rovněž lehce ironický pohled nejenom na režim, ale i na moderní nesdělné umění je symptomatický právě pro konec reálného socialismu. Umělci totiž determinací vizuální sugesce explikují racionálno iracionálnem._____ 4) Hlavní postavy jsou 40letý Bolek Polívka (představitel explosionalismu Vladimír...Boudník), 51letý Jiří Menzel (Doktor...Bohumil Hrabal), 43letý Arnošt Goldflam (Egon...Bondy) a pro mě i 72letá Valérie Kaplanová (slečna Šulcová)._____ 5) Něco k zamyšlení: Sexuální zvrhlost vede ke zduševnění života. Nebo taky: Zdraví je pro poesii učiněný hrob!_____ 6) Zajímavé komenty: Radko**, Šandík***, lenoch**. ()

Reklama

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

,,Všichni jsme na jedné sexuální lodi." Trochu svérázné uchopení Hrabala, jiné než v Postřižinách a Slavnostech sněženek. Některé filmy natočené během perestrojky (příp. krátce po revoluci) svou tvůrčí invencí a svobodnějším nádechem dávaly vzpomenout na 60. léta, zde konkrétně na "nemenzelovské" adaptace Hrabala. Některé scény jakoby přímo odkazovaly na Herzovy Sběrné surovosti nebo Chytilové Automat svět z "Perliček na dně". Vysloveně o kritičnosti ve vztahu k socialismu v 50. letech, kdy se odehrává, zde moc mluvit nelze, ale přesto cítit minimálně ironický nádech blížící se až ke karikatuře – za všechny momenty určitě úvodní sehraná anekdota s příslušníkem VB a jeho odváděním malíře, který svými čmáranicemi porušil zákaz fotografovat prostor Holešovického přístavu. :)) Pokud jde o mé dojmy, spočátku se mi před očima až divoce střídaly pasáže, které mne hodně pobavily, potěšily s hodně ulítlými výjevy, u kterých jsem s podivem zíral a ptal se: tohle je opravdu Hrabal? Inu je, akorát se zcela jinou poetikou, neb Menzel vystřídal svůj dřívější post režiséra za jednoho z hlavních herců, a Koliha až příliš experimentoval. Undergroundové hudební tóny působily v tomhle poetickém retro filmu jako pěst na oko. Nakonec si lze vychutnat alespoň nádherné epizodky s Rudolfem Hrušínským, přesto jsem se nakonec rozhodl jen pro průměrné hodnocení. 60% ()

LEATHERFAC 

všetky recenzie používateľa

Vážení přátelé...myslím, že toto je hodně povedená adaptace Hrabalova... Fantastický Bolek i Arnošt Goldflam. Bylo by na pět hvězd, nebýt dvou věcí, které filmu ubírají. Především je to Jiří Menzel, který se na představitele Hrabala typově naprosto nehodí a nechápu jak to režiséra mohlo vůbec napadnout. Menzel má zde navíc svoje plodná léta už bohužel dávno za sebou a to jak herecky tak režisérsky... Jeho mizerné herectví mi tu připomíná jeho poněkud pozdější trapné účinkování v Novácké Hospodě - totálním to sračkoidním výplachu. Ostatně jeho "umělecké" směřování se definitivně potvrdilo v režii Anglického krále - který je podle mě filmovou tagedií roku. Problém č.2 je závěr filmu. Nikdy jsem moc nechápal, z jakého důvodu tvůrci adaptací mění konec knihy...A nechápu to ani v tomto případě - naprosto neodůvodnitelném. Kdyby to Koliha natočil podle knihy - bude to dokonalý závěr...takhle vyznění celého filmu dostalo notně na prdel. PS: Nechápu taky nesmyslné měnění jmen postav v adaptacích. Zde mám na mysli změnu z Tekly na "Terezu"??? ()

topi 

všetky recenzie používateľa

Petr Koliha se hrabalovského tématu chopil po svém a vznikl z toho bohémský, humorný, ale i vcelku depresivní pohled na trojici kamarádů Bohumila Hrabala (Jiří Menzel), Vladimíra Boudníka (Boleslav Polívka) a Egona Bondyho (Arnošt Goldflam). Obsazení ústřední trojice je dobře zvolené, i ostatní postavičky mají svoje kouzlo. Zásadní je i kamera Vladimíra Smutného, která střídá černobílou a barevnou s různými odstíny. Určitě zajímavě pojaté zfilmování těchto tří zásadních umělců, které se odehrává v 50. létech 20. století. ()

Galéria (7)

Zaujímavosti (5)

  • Citované romány jsou Baronova touha a Magdin osud. Druhý jmenovaný je dílem Hedwig Courths-Mahler. (NinadeL)
  • Natáčanie filmu prebiehalo v mestách Žatec a Praha. (dyfur)

Reklama

Reklama