Atypický

Jasně, není to žádný trhák, postavy jsou postavy, nikoliv lidé ve třech a více rozměrech. Přesto to ale ve mně zanechalo příjemný feel-good dojem. I postava Elsy, často lidmi nenáviděná, mi byla místy sympatická. Nad všechny ostatní fakty je třeba zmínit, že scénáristé a režiséři ohlasy čtou, čehož je krásným výsledkem zlepšení od druhé série formou množství dalších lidí na autistickém spektru, takže to Sam nemusí všechno "táhnout sám", jak si lidé stěžovali po první sérii. Zase jednou je vidět, že v Americe mají žánr "dramedy" zmáknutý o dost lépe než u nás. A že jsme od Raymonda Babbita a Sheldona Coopera pokročili zase o kus dál (rozhodně by bylo vhodné zmínit mezikrůček v podobě Abeda Nadira). Jsem velmi rád, že jsem vydržel pilotní díl, kde se to jen hemžilo tzv. "cringe" momenty, které naštěstí později byly odsunuty do ústraní. 3,5* po celé čtyři série s příjemnou dávkou reprezentace lidí na autistickém spektru a lidí patřících pod "deštník" LGBTQIA+. (03.11.2018)

Tohle hodnocení mě šokuje, protože tohle ani se zavřenýma očima není osmdesátiprocentní záležitost. Ani o deset míň. (A to to říkám jako někdo, kdo s chutí sleduje nejhorší netflix reality shows jako Love is blind nebo Too hot to handle.) Celý seriál je velmi špatně zahranej. Scénář je prvoplánový - od první chvíle víte, o čem to celé bude a dokážete předvídat každou budoucí akci všech postav. A aby to nestačilo, připravte se i na oblíbený kýče - protože příběh tu nečeká na žádný stavění děje, místo toho vás rovnou hází do srdceryvných dialogů. Navíc mě děsně irituje napíchaná máma v podání Jennifer Jason Leigh. Na usínání a observaci života s autismem je to ovšem fajn záležitost. Typický Netflix. Nesnášíte, jak je to průměrný, ale koukáte dál. 50 %. (27.04.2020)

Jak divné vlastně jsou všechny ty věci, které normálně děláme, pravidla kterými se řídíme a způsob jakým komunikujeme s lidmi ? Vlastně to nejsou divné věci, než se nad nimi člověk zamyslí trochu z jiného úhlu pohledu...----"What do I have to do to get you to go to the dance? " "Ask them to turn off the music, so that it was silent, that would be nice." "A dance without music would be a dance without people." "That sounds pretty good too."---- (17.03.2018)

Veľmi príjemne, s humorom a veľkým rancom lásky podané trápenie sa s autizmom. Tu je krásne vidieť, ako dôležité je pre autistu mať chápavé rodinné zázemie. Je tu humor, je tu zábava, tiež dráma a miestami i clivota.... skrátka je tu všetko čo od drámy na túto tému čakám. Až na peripetie sestry hlavného hrdinu, tie ma moc nezaujali. Slušný nadpriemer. 80/100 (10.08.2021)

Vydarený americký mix sitcomu a rodinnej drámy s autistickým jedincom v hlavnej úlohe. Pre mňa ako sympatizanta handycapovaných a znevýhodnených postáv, ale najmä osôb v reálnom živote a zároveň s osobnou skúsenosťou ppomerne osobná záležitosť. Slabšie miesta spočívajú v niektorých karikaturistických postavách a situáciách, ktoré ten správny balanc sitcomovej štylizácie a realizmu drámy narúšajú až príliš. Rovnako sa sem tam vyskytne podobne neuveriteľný scenáristický hlod. Inokedy zasa štvú až príliš doslovné paralely so zvieracou rýšou, ktorou je hlavná postava autistu Sama fascinovaná. V epizódach, kde na túto doslovnosť tvorcovia netlačia príliš pritom paralely fungujú omnoho príjemnejšie a aj dojem z nich je prirodzenejší. Našťastie dokáže byť seriál aj dostatočne nápaditý, ale najmä sa odvážne drží nad hladinou a netopí sa v manieroch lacných melodrám. Mnohé problémy postavy riešia ako ľudia: komunikáciou. Žiadne more unáhlených záverov, rýchlych odpustkov, kombinácii vzťahov rôznych postáv. Skrátka sa tu pracuje s naozaj ľudskými postavami, ktoré svoje problémy neprekonávajú a nehádžu za hlavu epizódu po epizóde. výnimkou sú už spomínané vedľajšie postavy, ktoré slúžia často skôr ako karikatúry. Navyše všetky hlavné postavy sú však natoľko sympatickými a šarmantnými ľuďmi so všetkými svojimi ľudskými chybami, že spomínané výkyvy kvality z hľadiska celku hravo potiahnu. V konečnom dôsledku je to veľmi príjemné, miestami vtipné a miestami obsahujúce chyby. Čo je predsa ľudské. Alebo nie ? (25.10.2020)