Wonder Woman 1984

Když 1984, tak se vším všudy, řekli si asi Patty Jenkins a spol. a druhou Wonder Woman napsali a natočili přesně tak, jak by vypadala před 37 lety. Tedy s pohádkovou zápletkou, ve které dojde i na hrozbu studené války a na vítězství těch nejdůležitějších lidských hodnot, s hlavní (polo)božskou hrdinkou, která rozdává úsměvy na všechny strany, padouchy likviduje bez zabíjení (meč a štít vůbec nečekejte, jedinou Dianinou zbraní je laso) a sama se trápí nešťastnou láskou, se superprohnaným a zábavným padouchem, jehož plán vzbuzuje cukání koutků, a jen s několika akčními scénami, na něž se ale nemusí vůbec dlouho čekat, jak si někteří stěžují, protože to mezi nimi je prostě pořád zábava. Vážně se mi tohle pojetí líbí. Gal Gadot si odlehčenou polohu vyloženě užívá, naprosto skvělý je Pedro Pascal, který Maxe Lorda hraje úplně stejně jako hrál Gene Hackman Lexe Luthora, Chris Pine má zase komediální talent a krásně se všemu pořřád diví, no a klobouk dolů před postupně Kristen Wiig, jejíž Barbara se zase očividně inspirovala Selinou/Catwoman v podání Michelle Pfeiffer a která se postupně proměňuje bez jakýchkoliv efektů, pouze díky svému herectví a čím dál zvířečtějším kostýmům. Na závěr musím udělat něco, co jsem dlouho neudělal, a to pochválit i hudbu Hanse Zimmera, který na jedničku mixuje williamsovský orchestr plný jásavých supermanovských fanfár s morricconeovskou romantikou, dobovými synťáky a svým typickým hukotem (a Lvím králem). (16.04.2021)

#9 DCEU. Wonder Woman 84 je generační film, není polopatický, není přímočarý. Určité nápady nebo provedení jednotlivostí občas sice zadrhnou, ale jako celek je to výrazný zážitek. Mezi prvním a druhým filmem se situace na českém knižním trhu hodně zlepšila, k dispozici je už celá řada sólových knih z Wonderkou v hlavní roli, čeští diváci jsou tedy v lepší situaci a mohou mnohem lépe porovnávat komiksová a filmová dobrodružství této ikony 20. století. Nicméně situace v komiksech v roce 1984 byla hodně složitá, celý vesmír DC čekal velký restart. Režisérka Patty Jenkins jako ročník 1971 vnímá tuto éru velmi nostalgicky a zapomíná, že tehdy superhrdinské komiksy zdaleka nebyly tak globálním fenoménem jako dnes a pro některé potencionální trhy je tak její film méně srozumitelný. Stejně tak jsou na tom obecné reálie této dekády, ze kterých si WW84 vybírá jen určitou část. Není to tak přehledné jako první Wonderka, která byla zasazená do jasného vyhroceného konfliktu. Druhému filmu chybí srovnatelně dechberoucí vrchol, jakým bylo Wonderčino vítězství v Zemi nikoho. V komiksech to trvalo velmi dlouho, než klasičtí superhrdinové zdomácněli i v poválečném světě a u nově představovaných hrdinů ve filmech je nutné projít stejnou cestou, která sice může být odlišná, ale neznamená to, že bude méně trnitá. Není podstatné, že nejprve filmová Wonderka bojovala v zákopech první světové války, ačkoli ta komiksová byla zrozena až bojem proti nacizmu. Nevadí, že filmové pokračování fetišizuje éru pro komiksovou Wonderku nepodstatnou a přepisuje její příběh tak, aby nejlépe ilustroval dnešní pohled na její roli ve společnosti a zároveň se vyrovnával s traumatem dnešních Američanů. Důležité je, že tato ikona 20. století, esence ženství ve všech jeho podobách, stále inspiruje. Protože to je její hlavní poselství. Diana z Themysciry není v srdci obyčejný kluk z Kansasu nebo milionářský sirotek, Diana je velvyslankyně míru ve světě lidí ať už v kostýmu nebo v civilu. Ten rok opakovaného odkládání premiéry byl hodně náročný, na pokračování jsem se těšila a výsledný film mě hodně překvapil. Budu ráda, pokud vznikne i trojka. Určitě bych si dala opáčko v IMAXu, nejlépe obou dílů. Ale musím se spokojit s letňákem v Pardubicích. (31.12.2020)

Prazvláštní film, který jakoby nedokáže udržet myšlenku, přestože jde evidentně za konkrétním cílem. Začne to jako nějaké rozverné dobrodružství z osmdesátek (souboj Amazonek), aby se poté otočila nálada o 180° a na scénu nastoupila friendly neighborhood Wonder Woman. Více to v úvodní akci připomíná svou nadsázkou parodujícího Posledního akčního hrdinu než upřímně naivní staré komiksové sešity. No a pak Jenkins znovu změní náladu, opustí veškerá žánrová pozlátka a začne budovat drama o třech proměnných. Jakkoli motivace klíčových hráčů nejsou hloupé, nedaří se jít pod povrch, ani dostatečně tlačit na pilu. Ostatně, i něco tak silného jako motiv člověka, jemuž "vezmou" tělo a tím ho de facto připraví o život, se vůbec neřeší. Finále je pak nejspornější moment. Cení se snaha o to vyhnout se dalšímu digitálnímu bordelu, ale nejsem si jistý, jestli mě Diane svým dialogem opravdu přesvědčila. Wonder Woman 1984 určitě není nejhorší komiksová adaptace, jaká kdy vznikla. Jde ale o dost nesourodý patvar, který má dobré jednotlivosti, ale nefunkční celky. Gal Gadot každopádně zůstává uhrančivou divou filmového světa. A je otázkou, jestli by bez ní nebylo hodnocení mnohem kritičtější. (30.12.2020)

Možná až jednou konečně nakoukám původní Supermany a naivní barevné komiksovky z osmdesátek a devadesátek, docením tenhle kousek jako úžasně nostalgický a záměrně křečovitý brak. Momentálně v tom ale vedle obludné naivity a protlačované retro atmosféry nevidím nic ozvláštňujícího, co by mě v pozitivním smyslu slova odzbrojilo - snad jen to oslavné vyústění jak z romantických slaďáren, které se možná časem projeví jako ten nejbizarnější farewell bláznivému roku 2020. Jinak si zase kladu otázku, jak dlouho Gal Gadot ještě vydrží vyvažovat nulový herecký talent svou nenapodobitelnou krásou - v takových nijakých rolích to nějaký čas asi potrvá. 50% (27.12.2020)

Prvá polovica na mňa pôsobila ako dve časti Dallasu, tá druhá ako Arabela, ale s minimom humoru a bez nadhľadu. Nefunguje ani jeden koncept a dokopy už vôbec. Už od začiatku je totiž uletený nápad s prianiami zle podchytený. Zrejme je to dané aj tým, že sa do superhrdinského blockbusteru nehodí. Keď si niekto praje mať niekde nukleárne zbrane, tak to vysloví, zafúka mu vietor vo vlasoch a na obrazovke vidíme bodky, ktoré oznamujú, že sa želanie splnilo. Vizuálne je tento zákerný nápad absolútne nevyužitý, čo sa prejavuje aj vo finále, kedy sa WW snaží zachrániť svet. Neviem, aká je predloha a ak presne takáto, tak sa mal asi komplet vymeniť tvorivý tým, ktorý si zvykol na iný typ rozprávania v prvej časti, alebo skrátka vybrať iný zošit. Scenár je dokonca tak napísaný, že vety vôbec Gal Gadot nesedia a pôsobí častokrát drevene. Podobne pôsobí aj Pascal pri oných vetroch vo vlasoch a nakoniec aj Pine, pri ktorom nevieme, či ho ako Pinea vidí len hlavná postava. Wiig je asi najviac k veci, ale stane sa z nej nakoniec zameniteľná komiksová obluda. Pozerateľné to ale je, celkom mi to ubehlo, každopádne pri jednotke som zaokrúhlil smerom dole, tu zase smerom hore, takže 20% rozdiel v kvalite tu stále vidím. (16.01.2021)