Wonder Woman 1984

Prazvláštní film, který jakoby nedokáže udržet myšlenku, přestože jde evidentně za konkrétním cílem. Začne to jako nějaké rozverné dobrodružství z osmdesátek (souboj Amazonek), aby se poté otočila nálada o 180° a na scénu nastoupila friendly neighborhood Wonder Woman. Více to v úvodní akci připomíná svou nadsázkou parodujícího Posledního akčního hrdinu než upřímně naivní staré komiksové sešity. No a pak Jenkins znovu změní náladu, opustí veškerá žánrová pozlátka a začne budovat drama o třech proměnných. Jakkoli motivace klíčových hráčů nejsou hloupé, nedaří se jít pod povrch, ani dostatečně tlačit na pilu. Ostatně, i něco tak silného jako motiv člověka, jemuž "vezmou" tělo a tím ho de facto připraví o život, se vůbec neřeší. Finále je pak nejspornější moment. Cení se snaha o to vyhnout se dalšímu digitálnímu bordelu, ale nejsem si jistý, jestli mě Diane svým dialogem opravdu přesvědčila. Wonder Woman 1984 určitě není nejhorší komiksová adaptace, jaká kdy vznikla. Jde ale o dost nesourodý patvar, který má dobré jednotlivosti, ale nefunkční celky. Gal Gadot každopádně zůstává uhrančivou divou filmového světa. A je otázkou, jestli by bez ní nebylo hodnocení mnohem kritičtější. (30.12.2020)

Přirozená ženskost a jakási starosvětská elegance a noblesa Gal Gadot a úvodní triatlon jsou asi tak vše, proč byste (ne)měli Wonder Woman vidět a to jsem přesvědčen, že nějaký sestřih top momentů (asi tak 3-4) bude úplně stačit. Zbytek je jen unylá scenáristická vata, která nectí příliš ani schopnosti hlavní hrdinky a její charakter jako takový, ani fyzikální zákony a vlastně ani nějakou dějovou soudržnost tak, aby se na to dalo v klidu dívat a ne jen nevěřícně kroutit očima. (10.01.2021)

Nová Wonder Woman je 80’s štýlom, atmosférou a ropnou tématikou, takmer vo všetkom ostatnom sa vracia do minulosti ešte ďalej, až do dôb prvého Supermana. A je iba na divákovi, či jej očividne úmyselnú naivitu a starosvetské postavy prijme, alebo nie. A úprimne, keby šlo o inú frančajzu, štvrtú hviezdu by som ani nezvažoval. Tu mi vydržala dve tretiny stopáže, až kým kopenie nezmyslov sebeparodických (prezident) a whedonovských (všetko to - na dve a pol záberu - akože dojemné zľahčovanie rodinných problémov) prekonalo počiatočné okúzlenie. V závere už to drží nad vodou fakt iba Diana. Bavilo ma hlavne to retro, záporáci, neokukané lokácie. Na druhú stranu to má niekoľko chybových trikov, nefunkčnú romantickú líniu, smiešny záver. Každopádne, rozhodne viac Donner ako Schumacher. (27.12.2020)

#9 DCEU. Wonder Woman 84 je generační film, není polopatický, není přímočarý. Určité nápady nebo provedení jednotlivostí občas sice zadrhnou, ale jako celek je to výrazný zážitek. Mezi prvním a druhým filmem se situace na českém knižním trhu hodně zlepšila, k dispozici je už celá řada sólových knih z Wonderkou v hlavní roli, čeští diváci jsou tedy v lepší situaci a mohou mnohem lépe porovnávat komiksová a filmová dobrodružství této ikony 20. století. Nicméně situace v komiksech v roce 1984 byla hodně složitá, celý vesmír DC čekal velký restart. Režisérka Patty Jenkins jako ročník 1971 vnímá tuto éru velmi nostalgicky a zapomíná, že tehdy superhrdinské komiksy zdaleka nebyly tak globálním fenoménem jako dnes a pro některé potencionální trhy je tak její film méně srozumitelný. Stejně tak jsou na tom obecné reálie této dekády, ze kterých si WW84 vybírá jen určitou část. Není to tak přehledné jako první Wonderka, která byla zasazená do jasného vyhroceného konfliktu. Druhému filmu chybí srovnatelně dechberoucí vrchol, jakým bylo Wonderčino vítězství v Zemi nikoho. V komiksech to trvalo velmi dlouho, než klasičtí superhrdinové zdomácněli i v poválečném světě a u nově představovaných hrdinů ve filmech je nutné projít stejnou cestou, která sice může být odlišná, ale neznamená to, že bude méně trnitá. Není podstatné, že nejprve filmová Wonderka bojovala v zákopech první světové války, ačkoli ta komiksová byla zrozena až bojem proti nacizmu. Nevadí, že filmové pokračování fetišizuje éru pro komiksovou Wonderku nepodstatnou a přepisuje její příběh tak, aby nejlépe ilustroval dnešní pohled na její roli ve společnosti a zároveň se vyrovnával s traumatem dnešních Američanů. Důležité je, že tato ikona 20. století, esence ženství ve všech jeho podobách, stále inspiruje. Protože to je její hlavní poselství. Diana z Themysciry není v srdci obyčejný kluk z Kansasu nebo milionářský sirotek, Diana je velvyslankyně míru ve světě lidí ať už v kostýmu nebo v civilu. Ten rok opakovaného odkládání premiéry byl hodně náročný, na pokračování jsem se těšila a výsledný film mě hodně překvapil. Budu ráda, pokud vznikne i trojka. Určitě bych si dala opáčko v IMAXu, nejlépe obou dílů. Ale musím se spokojit s letňákem v Pardubicích. (31.12.2020)

Ve Wonder Woman 1984 jsou scény, které přinejlepším dosahují žánrového průměru, anebo scény, které jsou vyloženě zkratkovité, blbé jak tágo a vrstvící klišé na klišé. Všechno pochybné, co byste třeba takovému Supermanovi z roku 1978 prominuli, protože je přeci z roku 1978 a zároveň byl pionýrem podoby moderních komiksových snímků, se tu tvůrci snaží prodat asi jako cool retro rekvizitu, ale přitom je to jen stupidita scénáře a totální usnutí na vavřínech. Akční scény jsou asi tou nejslabší stránkou filmu. Že Patty Jenkins neumí točit akci a jako mnozí další vše dohání nepřirozeně vypadajícím CGI, jsme zjistili už v jedničce, ale dát do 151 minutového obřího blockbusteru celkem asi jen 4 krátké a nevýrazné akční scény, to je skoro na pováženou. Možná však právě proto mě ani neštvaly tolik, jako v prvním filmu. Jinak je to po všech směrech zapomenutelná podívaná, která letos vlastně dostala více mediální pozornosti, než za kolik ve skutečnosti vůbec stojí. (27.12.2020)