Wonder Woman 1984

Vůbec nejsem komiksový čtenář a filmy podle komiksů se se mnou naprosto míjejí. Ale zas tohle je barevné, je tam "princezna bojovnice a má robotické brnění", tedy atributy dost chytlavé pro obě děti, Gal Gadot je krásná a sympatická, docela bych si dala říct vidět ji v jiném žánru. A na konci, když si při zkáze světa malý chlapeček přal jenom tatínka, jsem dle očekávání uronila slzu. Buďte opatrní na svá přání, někdy by se taky mohla splnit! (20.08.2023)

WW84 není klasické „větší a dražší“ pokračování. Patty Jenkyns ví, ke komu chce mluvit a k fanboyům to tentokrát úplně není. Akce jde do ústraní a na její místo se derou naopak témata, která jsou bližší něžnější části populace. Minerva a Diana se tak musí vypořádat s catcallingem, jedna s láskou k sobě samé a druhá ke svému ex, a hlavně najít víru v lepší zítřky. Jen teda chudák Steve Trevor, tyhle 80´s mu úplně neslušely. Nota, na kterou WW84 končí, celkem perfektně zapadá na závěr roku 2020. I mně se po tomhle chce věřit, že zase bude lépe. (26.12.2020)

Pokus o zopakování totožného postupu v jiné retro době dopadl polovičatě. Ať už se hlavní scénárista prvního dílu Allan Heinberg dobrovolně odklidil k seriálům nebo se nepohodl s dalšími tvůrci, u pokračování už jeho jméno nefiguruje a je to znát. Ingredience jsou totiž stejné, ale jakási středová nit, která z dobrodružné pohádky udělala legendární podívanou, tentokrát chybí - a nebo je zašmodrchaná. Nebudu lhát, vážím si staromilské první poloviny, která se chová tu jako Superman od Richarda Donnera, tu jako fantasy béčka téže doby (myšleno v dobrém). Ani tentokrát se zbytečně nestaví propojené vesmíry, jen se jde po cestě komiksů tím směrem, kterým mířily před desítkami let v papírové i celuloidové podobě. A většinu času funguje i v navázání na válečné hrátky, protože jestli má někdo chemii téměř atomovou, jsou to Gal Gadot a Chris Pine. Jak se člověk přenese přes to, že se někdo objevuje v cizím těle a jak je s oním tělem poté nakládáno, zůstane sladkobolná, rozpačitá, ale přesto opravdová a uvěřitelná romantika, kde věřím každému slovu a při libovolně plačtivém prohlášení typu "Už nikdy nebudu milovat," ukápla nejedna slza i mně. Tím ale končí největší pozitiva a se zbytkem si nevím rady. Nemám problém s náturou a směřováním dalších postav, protože i to spadá do obrázkové tradice, ale nevím, proč je Pedro Pascal silou tlačený do módu Rock Me Amadeus a proč je ho v ději asi tak o třicet minut více, než by bývalo stačilo na bohaté prokreslení jeho motivace. Stejně tak časté "vychovávání" diváka je do očí bijící a morálních pouček na téma gender nebo consent mohlo být méně nejen kvůli tomu, že sem žánrově nepasují, ale protože jsou téměř polopaticky servírovány přímo do kamery. A konečně to nejtrestuhodnější. Finální souboj a co z něj vzejde je nejslabší částí filmu, která jak kdyby byla přítomna jen kvůli nutnosti se jakkoli se zápletkou rozloučit. Akce je banální a kvůli šeru neviditelná, závěrečná morální lekce nelogická, kostýmy a masky vůbec nefungují a hlavně se v tu chvíli jde k půl třetí hodině stopáže a jakkoli jsem se u filmu bavil, tohle rozhodnutí nic nestříhat nechápu ani trochu. Patty Jenkins podlehla velikášskému syndromu a Wonder Woman hlavně proto musela na završení trilogie zapomenout. (19.07.2023)

Zřejmě nenapíšu nic objevného, ale beru to jako osobní výpověď. Při této nastalé situaci můžeme být rádi za víceméně libovolný blockbuster a ještě před pár měsíci by mě vůbec nenapadlo, že se velikán typu Warner Bros rozhodne nakopnout své cash-flow takto razantním způsobem a naservíruje nám všecky své velké filmy následujícího roku (které z velké části už tak odkládal a měli jsme je vidět letos) jak v tom zbytku otevřených kin, tak i na HBO MAX. A po nepříliš uspokojujících finančních výsledcích Tenetu z kin tu máme první vlaštovku, což měl být velký vánoční dárek, ale jak už zřejmě všichni zjistili, minimálně podle modré barvy zde, nějak se to úplně nepovedlo. A mě teda strašně zaráží, jak se to mohlo u jednoho z nejdražších typů blockbusterů, které tvoří ti nejlepší lidi z oboru a tvůrci, jež připravují už druhý díl, stát. Ale je tomu tak a Patty Jenkins si to za rámeček nedá, místo toho si naplní kapsy těmi milióny, které dostane za bleskurychle odsouhlasený třetí díl v její režii. A mě to celkem dost mrzí, jelikož hlavní problém WW84 vidím v bezkrevné režii a nesmyslně nabobtnalé stopáži. Jsem si jist, že pro mnoho lidí bude scénář filmu výškrabek těch nejprovařenějších a nejnudnějších klišé a ačkoliv s tím do jisté míry souhlasím, k této komiksovce vlastně přesně tohle sedí a mnohdy až nesmyslně obsáhlý fanservis plný postav, věcí a událostí z komiksových sešitů (potitulkovka byla už i na mě moc, ale jsem si jistý, že pamětníky potěšila) mě vlastně nerušila a jen jsem si odškrtával jednotlivé body, které ještě nestihla obsáhnout jednička (ano, tolik propíraná neviditelná stíhačka). V obsazení bych nakonec problém neviděl, i když mi celou dobu přišlo, že postava Kristen Wiig neměla být úplně pokročilá čtyřicátnice, ovšem na druhou stranu respekt za elán; Gal Gadot a Chris Pine se již v originu ukázali jako to nejlepší ze světa Amazonek a zprvu mě štval Pedro Pascal se svým příšerným přehráváním, nicméně se nakonec ukázalo, že svou pravou tvář teprve ukáže a jeho otcovská linka mě na konci k mému překvapení dojala (i když opět narvaná klišé typu běhání k sobě přes louku). A i když tohle všechno píšu, mám pocit, že ani když je člověk imunní vůči všem prozrazeným informacím o příběhu kvůli dvojnásobnému odložení premiéry a natahovaným hypem, ho tu zkrátka nic moc nemůže překvapit a jedná se o pouhou spotřebku, která...což je hlavním důvodem mého lehce nadpůrměrného hodnocení, nijak nestrhne a v určitém bodě začne i dost člověka unavovat. Nicméně hateři Snydera a temného finále prvního dílu si jistě užijí onu přebarvičkovanost 80.tých let, což bylo mimochodem asi to nejvíc vykonstruované rozhodnutí, o němž vedení patrně jednalo na začátku projektu; protože osmdesátky prostě pořád letí...zatím 60% a jakmile Pes dovolí, dám tomu šanci v kině. (29.12.2020)

Přirozená ženskost a jakási starosvětská elegance a noblesa Gal Gadot a úvodní triatlon jsou asi tak vše, proč byste (ne)měli Wonder Woman vidět a to jsem přesvědčen, že nějaký sestřih top momentů (asi tak 3-4) bude úplně stačit. Zbytek je jen unylá scenáristická vata, která nectí příliš ani schopnosti hlavní hrdinky a její charakter jako takový, ani fyzikální zákony a vlastně ani nějakou dějovou soudržnost tak, aby se na to dalo v klidu dívat a ne jen nevěřícně kroutit očima. (10.01.2021)