Wonder Woman 1984

Nová Wonder Woman je 80’s štýlom, atmosférou a ropnou tématikou, takmer vo všetkom ostatnom sa vracia do minulosti ešte ďalej, až do dôb prvého Supermana. A je iba na divákovi, či jej očividne úmyselnú naivitu a starosvetské postavy prijme, alebo nie. A úprimne, keby šlo o inú frančajzu, štvrtú hviezdu by som ani nezvažoval. Tu mi vydržala dve tretiny stopáže, až kým kopenie nezmyslov sebeparodických (prezident) a whedonovských (všetko to - na dve a pol záberu - akože dojemné zľahčovanie rodinných problémov) prekonalo počiatočné okúzlenie. V závere už to drží nad vodou fakt iba Diana. Bavilo ma hlavne to retro, záporáci, neokukané lokácie. Na druhú stranu to má niekoľko chybových trikov, nefunkčnú romantickú líniu, smiešny záver. Každopádne, rozhodne viac Donner ako Schumacher. (27.12.2020)

Kdybych už nikdy v životě neviděl žádný film od Patty Jenkins,vůbec by mi to nevadilo. Ne že bych se na její Wonder Woman 1984 nějak extra těšil nebo se řadil k velkým fandům jedničky, ale ty dvě a půl hodiny s Gal Gadot mi ubíhaly stejně rychle jako třeba třicetiletá válka. A jsem přesvědčený, že za to může režisérka, která prostě blockbustery a akční filmy nezvládá. WW1984 má extrémně přepálenou stopáž a bohužel většinu z ní tvoří naprosto bezvýznamná vata. Zasazení do osmdesátých let mi moc nedávalo smysl a film by se mohl odehrávat téměř kdykoliv před Batman vs. Superman. Prakticky nic se tu neděje a když už dojde na akci, je přinejlepším průměrná. Jediné světlejší momenty jsou romantické scény, ve kterých se film může opřít o Chrise Pinea. Největší problémale vidím v tom, že Jenkins chtěla očividně natočit něco, co by připomínalo prvního a druhého Supermana. Tedy naivní komiksovku s jednoduchou zápletkou, snadno rozlišitelným dobrem a zlem a spoustou naděje a optimismu. Nic proti tomu. Jenomže výsledek připomíná spíš Supermana 3 a 4, což fakt nejsou dobré filmy. Celkově Wonder Woman 1984 nepůsobí jako velkofilm z roku 2020, ale jako něco, co vzniklo dva roky před prvním Iron Manem, kdy v Hollywoodu pořád ještě nikdo moc nevěděl, jak zacházet s komiksovými hrdiny a hrdinkami a celý superhrdinský žánr se ještě hledal. A ne, nemyslím to jako pochvalu za oldschool přístup. Jenkins jednoduše natočila ne starosvětský film, ale film, který působí extrémně staře. Krom hezkých kostýmů a výpravy vlastně moc nevím, co na něm chválit a proč bych ho měl komukoliv doporučit. (28.12.2020)

// Skoro až donnerovsky natočená komiksárna, kterou táhnou především Gadot s Pinem, a sráží tradičně špatní záporáci a někdy až zbytečně laskavé kecy postav. Atmosféra osmdesátek je fajn, stejně tak odkazy na původní komiksy, chybí tomu ale lehkost a nějaká výraznější scéna jako byly zákopy v jedničce. 6/10 P. S. nejlepší scény jsou ty, ve kterých hraje hudba z Man of Steel a BvS (27.12.2020)

Prvá polovica na mňa pôsobila ako dve časti Dallasu, tá druhá ako Arabela, ale s minimom humoru a bez nadhľadu. Nefunguje ani jeden koncept a dokopy už vôbec. Už od začiatku je totiž uletený nápad s prianiami zle podchytený. Zrejme je to dané aj tým, že sa do superhrdinského blockbusteru nehodí. Keď si niekto praje mať niekde nukleárne zbrane, tak to vysloví, zafúka mu vietor vo vlasoch a na obrazovke vidíme bodky, ktoré oznamujú, že sa želanie splnilo. Vizuálne je tento zákerný nápad absolútne nevyužitý, čo sa prejavuje aj vo finále, kedy sa WW snaží zachrániť svet. Neviem, aká je predloha a ak presne takáto, tak sa mal asi komplet vymeniť tvorivý tým, ktorý si zvykol na iný typ rozprávania v prvej časti, alebo skrátka vybrať iný zošit. Scenár je dokonca tak napísaný, že vety vôbec Gal Gadot nesedia a pôsobí častokrát drevene. Podobne pôsobí aj Pascal pri oných vetroch vo vlasoch a nakoniec aj Pine, pri ktorom nevieme, či ho ako Pinea vidí len hlavná postava. Wiig je asi najviac k veci, ale stane sa z nej nakoniec zameniteľná komiksová obluda. Pozerateľné to ale je, celkom mi to ubehlo, každopádne pri jednotke som zaokrúhlil smerom dole, tu zase smerom hore, takže 20% rozdiel v kvalite tu stále vidím. (16.01.2021)

Kdo čeká 150 minut těžkotonážních superhrdinských orgií, bude nevyhnutelně zklamaný. Během celého filmu jsou prakticky jen čtyři akční scény, přitom za zmínku stojí jen ta s konvojem (protože akční scény s přepadením ozbrojeného konvoje stojí ve velkých filmech za zmínku snad vždy). Zápletku je snadné obvinit z pohádkové naivity (na nějakou dospělou temnotu v duchu Temného rytíře či komiksů Alana Moorea tady opravdu nenarazíte), záměr Patty Jenkins upřednostnit před atrakcemi a blyštivým pozlátkem ušlechtilé ideje a hodnoty ale v žádném případě neodsuzuju. Ostatně zkoušet si hrát na (v současnosti velmi módní) dospělost a temnotu skrze postavu Wonder Woman, která patří mezi ty nejanachroničtější, nejplošší a nejsměšnější slavné komiksové superhrdiny (viz srandovní a laciný kostým a to její "laso pravdy", bože!), by dopadlo tragicky možná už z principu. Oceňuju, že se příběh soustředí jen na pár postav, jichž všech se ústřední téma bezprostředně dotýká, a film tak otravně neuhýbá k zbytečnostem a slepým uličkám. A stejně jako v jedničce i zde je tím nejlepším duo Gal Gadot/Chris Pine (ostatně daná zápletka dostala zelenou možná právě kvůli umožnění jeho návratu) - těm dvěma to spolu prostě sluší, takže na jejich společné (romantické) scény se kouká opravdu příjemně. A finále se mi líbilo, protože jeho epičnost a osudovost tentokrát naprosto nijak nesouvisí s množstvím a kvalitou triků, padajícími mrakodrapy a dalšími obdobnými neduhy současných komiksových blockbusterů. Druhou WW si tak lze (do jisté míry) užít, jen to zkrátka není další monumentální akční běsnění, ale staromilská romantická fantasy. P. S. Z hudby z celého filmu mi utkvěla jen geniální skladba The Surface of the Sun od Johna Murphyho ze Sunshine. A to si velký Hans Zimmer za rámeček tedy rozhodně nedá...! 65 % (31.12.2020)